Když se podíváš do historie mých odpovědí a taky do historie odpovědí řady ostatních lidí co reagovali, tak pochopíš, že jaksi není problém v tom že by někdo z nás nechtěl poradit a nějaký dotaz by nebyl adekvátní.
Každý z instruktorů které jsem kdy potkal nám vždycky kladl na srdce - neexistuje nic jako stupidní otázka, ptejte se kdykoliv na cokoliv, někdy to co si myslíte že je úplně jasné může být pro hodně lidí záhada. A až se někdo zeptá, dalších několik zjistí, že tomu vlastně taky rozuměli špatně. Ale jak poznat tu stupidní otázku od nestupidní ? Je to poměrně jednoduchý - docela snadno a zaujatě se dá odpovědět člověku, kterého zajímá detail něčeho, protože se to snažil pochopit a narazil na nějaký zádrhel. I když bych to nevěděl sám, tak se to budu snažit už jen z té jakési profesionální cti najít a odpovědět korektně. Jak ale odpovědět člověku, který se zeptá třebas - co je to to ILS a jak mám podle něj přistát s Boeingem ? Při představě té hromady knih, následného smysluplného kondenzování do pár vět a následných dotazů....to na mě jde opravdu celkem kopřivka. Nehledě na to, že součástí FSky je kvantum informací tohoto typu, názornou formou, s možností vyzkoušení, hodnocení a já nevím čeho všeho. O internetu snad ani nemluvě. Nebo se zeptá jednou, podruhé, popáté, podesáté...na drobnosti, které všechny najde v klidu na jedné stránce nějakého textu. Už jenom napsat ty otázky zabere víc času než si to přečíst...
Dám ti takový příklad z vlastní praxe.
Letíme na letiště, kde jsou minima (výška kde se musíš rozhodnout jestli přistaneš nebo ne), rozdělená podle gradientu - tj. toho jak rychle je letadlo schopné stoupat, pokud se rozhodne nepřistát a provést tzv. goaround - nezdařené přiblížení. Čím horší výkon a pomalejší stoupání, tím logicky vyšší minima - tzn. rozhodnutí musí nastat dříve v klesání na přistání, aby byl prostor zareagovat a hlavně - s dostatečnou rezervou přeletět překážky jako různé zapomenuté kopečky a vtipně postavené antény. Takže letíme, dávám kapitánovi briefing, zmíním že minima máme ty lepší, bo jsme 757 a tam je hafo rezervy a bereme vždycky ty menší. Už když jsem to říkal jsem se necítil tak nějak úplně OK (znáte to takovej ten pocit jak slova předbíhají myšlenky  a samozřejmě po mém závěrečném - "nějaké otázky" následovala zcela zásadní a očekávaná - "jsi si jistej s těmi minimy?" Říkám - "jasně, tak nám to říkali, výkon je dostatečný". "Opravdu jsi si jistej?" No...samozřejmě, pokud bych jen trochu byl předtím, jsem si jistej být přestal. "Tak mi řekni podle čeho to poznáš". No a tím mně dostal, protože jsem samozřejmě nevěděl. Vědět něco obecně je jedna věc, ale dokázat to druhá. "Dám ti chvilku, zkus si projít co kde najdeš". A tak listuju knížkama, OpsMan1, 2, Performance, QRH...nikde nic. Se zoufalým pohledem se po hodně slouhém čase otáčím doleva - "Výkon pro stoupání při přiblížení je výkonnostní problém. Proto bych ho hledal v Performance. Což vidím že jsi dělal, ale 99% té knížky jsou samozřejmě tabulky pro vzlet. Zkus to ještě jednou a zaměř se na obecné informace v úvodu". A tak listuju...a hned na jedné z prvních stran je taková krásná tabulka, kde je podle verze letadla a hmotnosti zcela jasně daný gradient. Samozřejmě je pro naší hmotnost víc než dvakrát lepší než je potřeba...a taky už konečně vím podle čeho to poznám a jak to dokážu.
A víš co ? O tom to je...kdyby mi to řekl, tak nad tím asi mávnu rukou a časem to zapomenu a pak to budu zase jak blbec hledat znovu. Ale protože jsem to našel sám, tak když náhodou zapomenu, budu vědět kde hledat. A co na tom bylo ještě zajímavějšího? Na těch pár stranách v úvodu performance book jsem našel odpovědi na spousty dalších otázek, které mi ležely v hlavě a doteď jsem se na ně nezeptal. A nejdůležitější věc na tom všem byla - že jsem si mohl být jistej. Že to je správně, ne proto že mi to nekdo řekl (protože to NEmusí být vždycky správně), ale protože jsem si to našel a přečetl z oficiálního zdroje. A to je to co si vážím na dobrých instruktorech - že člověka vedou k tomu aby ho to zajímalo a aby se to sám naučil a pochopil to. A to je to co mám rád i sám - raději cestu jak se něco dozvědět, než jasnou odpověď.
A na závěr ještě jedna věc - píšeš že nemáš čas. Podívej se tady kolem sebe a řekni mi kolik si myslíš že lidí co sem chodí má víc času než ty? Zkus si spočítat, kolik bys toho našel a přečetl za tu dobu, co tu píšeš, čekáš na odpovědi a obhajuješ správnost svých otázek. A kolik by se dalo využít času ostatních pro něco zajímavějšího, než bastlení panelu bulíka na ATRko a divení se, že to nefunguje.
Víš lítání je o tom, že se pokaždé naučíš něco nového. Když je ti dvacet, i šedesát pět. A v první den kdy máš pocit, že jsi se nic nového nenaučil je na čase s lítáním skončit....
A já vím, že ne každý bere FSku jako simulátor létání. Ale jak vidíš sám, střílečka to taky není. Tak se taky trochu snaž a uvidíš že to ostatní ocení...a dočkáš se za tu snahu mnohem lepších odpovědí, to si můžeš být jistej. |
|
