To třeba ani ne, všichni víme, že jsme někdy něco neuměli, bylo to hrozné a teď, když to umíme, je to triviální a proto nebudeme nikomu, kdo to neumí, říkat, že je jojo, že to neumí.
Spíš myslím stav, kdy třeba v práci řešíš něco, co tě nakrkne, prskáš jak křeček, tak se jdeš trochu uklidnit sem a něco z toho konfliktu prostě prosákne. To si myslím, že je fakt normální. Spíš bych to bral s humorem, i když to na první pohled naštve. Za ten zkrácený život (vztekáním se) to nestojí.
Navíc, když už bys náhodou chtěl někomu vrátit to, že tě štve, tak to neuděláš tak, že se necháš vytočit, ale že se tomu zasměješ |
|