Padlo tady dnes spousta informací a variant, jak je to vlastně s těmi licencemi a lítáním. Pokusím se nastínit i malinko jiný pohled.
V prvé řadě co potřebuješ získat pro řízení dopravních letadel v rámci běžného komerčního provozu:
- Class 1 medical - zdravotní zkoušku s pravidelnou obnovou podle věku a typu licence podle JAR-FCL 3
- Licenci CPL (Commercial Pilot License) a to buď způsobem přes ty nižší (PPL), nebo přímo (v rámci integrovaného kurzu)
- Class rating MEL (Multi Engine Land) - opravňující létat single pilot multi-engine piston letouny
- RadioTelephony License RTL - oprávnění pro používání letadlových stanic
- Instrument rating IR pro multiengine letouny opravňující provádět lety za IFR podmínek (single engine není podle mně potřeba)
- Úspěšné splnění 14 teoretických ATPL zkoušek a certifikaci o absolvování ground school (650 hodin jestli se nepletu)
- MCC certifikaci - potvrzení o absolvování kurzu pro výcvik vícečlenných posádek
- Type rating pro konkrétní typ letounu kterým budeš létat, jehož součástí je i další pro daný typ odpovídající IR rating
- Potvrzení o úspěšném splnění base a line trainingu
- Narozdíl od kolegů si nemyslím, že je nutné získat separátně Noční doložku - záleží od země výcviku (někde není možné létat noční VFR), požadavek na let v noci je součástí CPL licence a IR je stejně noční nadřazená.
Této sadě licencí se někdy říká ATPL Frozen, což ale i přes jeho časté používání není termín uznávaný JAA. Po splnění požadavků na ATPL (viz níže) se z toho všeho stane plnohodnotná licence ATPL opravňující řídit dopravní letadla jako PIC (Pilot In Command). U většiny aerolinek pak platí, že po náletu cca 3000 hodin (někde více, jinde méně) je možné po ukončení command course fungovat jako kapitán letounu.
Minimální počty hodin jsou následující:
- PPL(A) - 40 hodin, z nichž může být max. 5 na schváleném simulátoru. Z celkového počtu musí být min. 10 hodin sólo, z nichž 5 musí být kvalifikováno jako cross country za splnění min. jednoho letu nad 270km (150nm) s mezipřistáním na dvou různých letištích.
- CPL(A) - 200 hodin (150 v rámci schválených kurzů), z nichž může být max. 10 na schváleném simulátoru. Z celkového počtu musí být min. 100 (70 v případě schválených kurzů) jako PIC, 20 cross country, z čehož min. jeden let musí být delší než 540km (300nm) s mezipřistáním na dvou různých letištích, 10 přístrojových (max. 5 na simulátoru) a pokud má být licence používána v noci také 5 hodin nočního letu včetně 5 vzletů/přistání jako PIC.
- ATPL(A) - 1500 hodin, z nichž může být max. 100 na schváleném simulátoru (a z nich max. 25 na nižších verzích). Z celkového počtu musí být min. 250 jako PIC (možno jako 100 PIC a zbytek jako PICUS - Under Supervision - pokud je scháleno místní autoritou), 200 jako cross country (min. 100 jako PIC nebo PICUS), 75 přístrojových (max. 30 na simulátoru) a 100 nočních jako PIC nebo co-pilot.
- IR(A) - 50 hodin cross country jako PIC v odpovídajících kategoriích letounu pro který je rating vydáván. Z celkového počtu musí být min. 10 na letounech a 40 přístrojových na letounech nebo vrtulnících, ze kterých může být max. 30 na simulátoru.
Těmito požadavky to samozřejmě nekončí, každý pilot musí pravidelně procházet (min. 2x ročně) dalšími zkouškami (většinou na simulátoru) v rámci aerolinky kde létá - LPC (License Proficiency Check), OPC (Operator Proficiency Check) a LOFT (Line Oriented Flight Training), které slouží krom otestování taky pro udržení licence a všech potřebných ratingů. V neposlední řadě samozřejmě taky pravidelnou zdravotní kontrolou pro Class 1 medical. Ne nadarmo se říká, že dopravní pilot je povolání, kde se z různých zkoušek člověk nevyhrabe vpodstatě nikdy 
A teď jak na to všechno Klasické české cesty tu byly popsány celkem dostatečně, tak se to pokusím doplnit tím, jaký způsob jsem si nakonec vybral já - Integrovaný kurz APP First Officer na Oxford Aviation Training.
Všechno začíná přijímacím řízením - u něj se vyfiltrují zájemci, kteří nesplňují odpovídající požadavky pro tuhle kariéru. Je hodně podobné řízením, kterými si pak aerolinky vybírají svoje zaměstnance - a ne náhodou Jeho součástí může být pro tzv. sponsored studenty i skutečný přijímací pohovor s aerolinkou a existuje tak jakási záruka budoucí pozice po skončení výcviku. Podrobněji jsem onen systém popsal tady: http://forum.airways.cz/viewtopic.php?p=51740#51740
Další fází je ground school - klasická škola v lavicích, s instruktory a naprosto neskutečnou hromadou knih, manuálů, map, tabulek a dalších pomůcek. Tímto způsobem jsme strávili 780 hodin, během nichž jsme dělali z každého ze 14 předmětů nejprve jednu interní zkoušku v polovině, druhou interní zkoušku závěrečnou a nakonec oficialní JAA cerifikovanou zkoušku. Celkem tedy 42 intenzivních zkoušek a o trvání průměrně 1,5 hodiny. Výsledkem je splnění požadavků JAA na ATPL teorii.
Další fází je letecký výcvik v USA. O tom jak úžasné to může být se rozpíšu podrobněji už brzo Jenníkovi na Vrtuli (malá reklama ;o). Podobný výcvik bych přál každému, je to těžko popsatelné jen slovy a obrázky. Jeho součástí je 90 hodin na Piper Warrior základní výcvik, 10 hodin na Warrior simulátoru přístrojového létání, 15 hodin na Piper Warrior pokračovací výcvik (předběžná příprava na IR rating), 15 hodin Multi Engine na Piper Seneca a 5 hodin na Seneca simulátoru další přístrojové lítání. Vše v nádherné Arizoně v okolí Phoenixu, kde člověk zažije nejen neskutečný provoz, ale podívá se i na desítky skvělých letišť, včetně perliček jako je Grand Canyon, Flagstaff nebo Tucson (pro ty šťastnější i Sky Harbor). V průběhu se dělají 3 interní zkoušky - PT1 po 54 hodinách (cca obdoba PPLka), PT2 po 115 hodinách (taková mírnější obdoba IR ratingu) a PT3 spojená s oficiální CPL/ME zkouškou (JAA examinátor) po 130 hodinách.
Se získanou CPL(A) kvalifikací a MEL ratingem se vracíme zpátky do Oxfordu a během 50 hodin probíhá kurz First Officer Fundamentals. Je to věc, která není standardní součástí výcviků v jiných školách a je skvělou příležitostí připravit studenty na budoucí pozici FO v aerolince. Během těch 50ti hodin do nás 3 training captains British Airways a několik dalších odborníků na dané téma z jiných aerolinek hustilo všechno co se týká naší budoucnosti - od přijímacích pohovorů, přes počáteční výcvik, conversion course, až po vlastní provoz, včetně příjemných drobností jako je systém odměňování a další výhody. Součástí je i MCC a CRM training, ekonomika aerolinek, spousta interních informací, apod. Stručně bych to popsal asi takhle - během 14 dnů se z "noname" vlastníků CPL/ME licence stanou budoucí úspěšní uchazeči o pravou sedačku v jetu u jedné z velkých aerolinek v čele s BA.
Po FOF následuje další létání - 20 hodin Piper Seneca a 30 hodin na Seneca simulátoru jako IFR příprava pro IR zkoušku - nejtěžší z nejtěžších, která se koná hned poté za dohledu oficiálních JAA examinátorů.
Poté nás čeká MCC & JOC - závěrečná část výcviku zaměřená na to, aby jsme zapomněli na všechno co jsme se doteď v rámci licence museli učit a začali se zaměřovat na svou pozici v rámci vícečlenné posádky - létání, které se tak markantně liší od klasického single-pilot pojetí nutné pro CPL(A). Součástí je 12 hodin ground school a poté 40 hodin na full motion Boeing 737-400 simulátoru. Narozdíl od nyní už dokonce nepovinných 20 hodin pro MCC certifikaci nás čeká 2x tolik létání, které je zaměřeno v případě JOC (Jet Orientation Course) zejména na seznámení se s SOP konkrétních aerolinek a létání tratí a profilů, které nás čekají u výběrových řízení a následných zkoušek u aerolinek.
Celá tahle legrace trvá 65 týdnů, čili nějakých 18 měsíců včetně volna. Výsledkem je přesně to co aerolinky potřebují - student který prošel za posledních 18 nahuštěných měsíců intenzivní zátěží, která je hodně podobná tomu, co ho bude v rámci dané společnosti hned od začátku očekávat a který má všechny potřebné znalosti a zkušenosti aby obstál od výběrového řízení po vlastní provoz.
Bylo tu zmíněno srovnání modulárního a integrovaného výcviku. Podle mně osobně je integrovaný výcvik naprosto bezkonkurenčním způsobem jak si obstarat výše uvedené licence. A v případě OAT je to ještě o další úroveň výše...nejen díky těm věcem navíc - interním teoretickým zkouškám, PT1, PT2 a PT3 praktickým zkouškám, přípravou na IR rating a více hodinami na simulátorech, FOF a JOC kurzům, ale díky tomu jak je celá škola úzce provázána na konkrétní aerolinky a jejich potřeby. Každý student navíc od školy obdrží vyčerpávající report o celém průběhu kurzu, jehož součástí jsou nejen výsledky všech testů, ale i slovní hodnocení instruktorů a další informace. Výsledkem je pak to, že drtivá většina studentů hned po skončení školy absolvuje úspěšně pohovory a vstupní testy a nastupuje během týdnů až měsíců jako FO u aerolinek. V případě sponsored studentů dokonce daný výběr probíhá ještě před zahájením školy a v případě British Airways v jejím průběhu, ještě před získáním IR. V případě modulárních studentů je taková možnost velmi obtížná a u mnoha velkých aerolinek ani neexistuje (čerstvé studenty z jiných než několika vybraných integrovaných kurzů prostě neberou vůbec). Nestojí prostě za nimi intenzivní někým pravidelně sledovaná a hodnocená práce a doporučení školy.
OK, skončili jsme školu, získali vše potřebné, absolvovali pohovor ne nepodobný tomu z úvodu a uspěli - zaměstnala nás aerolinka ;o) Co nás čeká dál ?
Následuje řada událostí, které se souhrnně říká Airline Conversion Course. Součástí je:
- Type Rating - cca dva měsíce trvající úvod do toho čemu se říká "Pilot dopravního letounu". Začíná několika týdny intenzivního samostudia (většinou ve formě CBT - Computer based Training), v jehož průběhu je nutné vykonat několik teoretických zkoušek. Pokračuje drilováním checklistů, Operations Manuálu a SOP a na závěr je připravena lahůdka v podobě mnoha hodin na simulátoru daného typu letounu, kde probíhá kompletní výcvik pro získání type ratingu s příslušnou IR certifikací.
- Base training - asi nejůžasnější část celé pouti k aerolinkovému létání. Krásně to popsal Grasshopper a autor fotografie nádherně zaznamenal na Planes.cz, ale skutečnost je nepopsatelná ;o) Pomiňme úvodní legrace jako je safety training, kdy se po skluzavkách spouštíte s novými letuškami ve výcviku do bazénu a učíte se používat záchranné vesty, čluny apod. důležité věci To co dělá Base training takovým zážitkem je den, kdy se s dalšími kolegy seberete na nějaké odlehlé letiště, tam k vám přijde Training Captain a zavolá - "Chlapi, briefing!"...po chvilkové pauze kdy se baví napjatým očekáváním hromady informací následuje něco jako "This (krátký pohled na monstrum v pozadí) - is Boeing (Airbus)...let's go flying!" ;o) Oněch 6 okruhů a hlavně první přistání v éru na vrcholu svého výkonu (bez cestujících a s minimem paliva) se musí zažít, aby člověk zjistil, že se mu to opravdu nezdá....Závěrem Base Trainingu je pak pilotovi připsána do licence příslušná typová certifikace - může oficiálně řídit Bulíka, Kočičku nebo třeba Jumbíka ;o)
- Line training - podle interních předpisů společnosti několik (většinou 40-50) klasických letů s pasažéry (nic netušícími a s training captainem na levé sedačce. Jeho úkolem je daného pilota vycvičit pro linkové postupy a postupně sledovat a na závěr vyzkoušet ze všeho, co je od něj vyžadováno. Po splnění všech požadavků je pak příslušně "orazítkován" a vyslán na strastiplnou pouť již normálního běžného provozu v rámci aerolinky - pouť, na které se z různých dalších zkoušek už nikdy nevyhrabe ;o) Co je ale mezi nimi, to si asi každý umí představit....
K type ratingu je třeba doplnit ještě jednu důležitou věc - celá tahle legrace stojí z pochopitelných důvodů v přepočtu něco kolem 0,5 miliónu korun. Aerolinek, které svým novým (nebo někdy dokonce jen potenciálním) zaměstnancům tuto část výcviku zaplatí pochopitelně mnoho není. A i ty které tak činí, tak dělají na základě různých vztahů - sníženého platu po nějakou dobu, nutnosti zavázat se k setrvání po nějaké množství let, nebo doplacení rozdílu při odchodu dříve, apod. A tím se dostávám k poslední výhodě integrovaného výcviku na renomovaných školách - šance, že tuhle část aerolinka "zalepí" je u nich velmi vysoká.
Omlouvám se, že jsem se takhle rozepsal, ale měl jsem to na hercně už dlouho a konečně se na to někdo zeptal a začlo se diskutovat, tak jsem se odhodlal ;o)
Snad to někomu přineslo aspoň trochu zajímavých informací... |
|