| Já jsem jako dítě O letadélku Káněti četl. Stejně tak jsem četl všechny Neználky, Trosku, Rychlé šípy i Smolíčka Pacholíčka. Řekl bych že to na mně nezanechalo žádné negativní stopy. Pravda je, že synovi jsem četl Smolíčka každý druhý večer a Neználka louskal sám pořád dokola až asi do 15 let a pak se v devatenácti odstěhoval z domu. Ale nebylo to tou literaturou. |
|
