Obecně platí, že čím letíš výš, tím je menší spotřeba paliva. Ale má to několik úskalí.
U kratších tratí se nevyplatí šplhat se příliš vysoko. Optimální v takovém případě je zvolit přibližně takovou hladinu, jaká je letěná vzdálenost v NM. Takže při úseku 250NM je optimální FL 250.
U delších tratí závisí na hmotnosti letadla, teplotě okolního vzduchu (odchylka od ISA), to si FMC spočítá optimální hladinu sám. Je tu však jeden problém, který hovoří proti extrémně vysokým hladinám. S rostoucí výškou nám začíná maximální rychlost "shora" omezovat Machovo číslo, oproti tomu se minimální rychlost téměř nemění. Zužuje se nám tedy prostor pro manévr. Stejně tak s rostoucí výškou se zvětšuje 1,3g (resp. 1,2g podle FAR) záloha od vysokorychlostního třepání (u 737 classic, tj. 300-500 je to žlutá čárka, která je na speed tape protažená od červeného pole maximální rychlosti směrem dolů) a odspodu se přibližuje žlutá čára minimální manévrovací rychlosti. FMC to samosebou ohlídá a určitě se pod maximální hladinou, kterou udá, obě čárky vzájemně nesetkají. Ovšem v hodně vysokých hladinách jsou tak blízko sebe, že se nám manévrovací prostor zúží třeba na 10kts. V klidném ovzduší v přímém letu o nic nejde, ale v turbulenci, nebo v zatáčce, se velice snadno do "žlutého pole" můžeme dostat, a tehdy se setkáme buď s vysokorychlostním třepáním (buffetem), nebo zpomalíme pod minimální manévrovací rychlost a tam hrozí, že se dostaneme na druhou stranu výkonové křivky, výkon motorů nebude dostatečný k udržení rychlosti, odpory převáží a letadlo začne dál ztrácet rychlost. Myslím, že třeba Tonde by o lítání v druhém režimu mohl něco napsat  V minulosti, když začínaly létat jety a tohle se příliš neznalo, bylo pár případů takovýhle pádů z hladiny. Proto není vhodné se za těchto podmínek šplhat příliš vysoko. Mimochodem novější letadla, jako třeba 737NG a A320, mají lepší aerodynamiku křídel a tudíž manévrovací prostor, který umožní, je větší. S horní čárou vysokorychlostního třepání (high speed buffet) se u většiny z nich téměř nesetkáme.
Dalším faktorem, se kterým je při plánování hladiny počítat, že ač roste ekonomika, od určité hladiny (zpravidla je to ta, kde přestává být omezující maximální indikovaná rychlost a začíná nás limitovat Machovo číslo) klesá maximální pravá vzdušná rychlost, tedy i ground speed. Proto je třeba počítat, zdali se nám to vůbec vyplatí (tohle má na starosti Cost Index)
Posledním faktorem omezujícím maximální hladinu je výkon, to ale zpravidla omezuje víc turbopropy než jety |
|
