hm, tondík asi zaspal dobu, jinak jak jsem viděl to video, hned jsem věděl, že bude průser  ))) A už hodinu listuji ve skriptech "Aerodynamika a mechanika letu rychlých letounů", autor Doc. Ing. Milan Daněk CSc. z roku 1968 a dospěl jsem k následujícímu: jedním z největších problémů při letu nadzvukovou rychlostí při zemi je aerodynamický ohřev, ocituji ze vzpomínaných skript: "Problémy, které přinesl aerodynamický ohřev, se staly tak vážné, že se začalo hovořit o "tepelné bariéře" - nové překážce dalšímu zvyšování rychlosti letounů. V zásadě jde o to, aby nadměrným ohřátím částí letounu nebyla ohrožena bezpečnost letu, např. organické sklo běžného typu ztrácí část své pevnosti při 60-80st.C, hliníkové slitiny při 150st.C a oceli při 400st.C. Proto se muselo přikročit k použití nových druhů materiálů........ Do souboru problémů spojených s tepelnou bariérou patří ještě řada otázek nesouvisejících přímo s aerodynamikou, jako chlazení kabin, přístrojů, teploty kritických částí motoru, vypařování paliva, tvoření bublin v potrubí atd..... Jakkoli je řešení tepelných problémů obtížné, létání vysokými rychlostmi je technicky možné při použití vhodných materiálů a vhodné konstrukce letounu především ve velkých výškách, kde díky nízké hustotě vzduchu je tepelný přestup nižší.....Následně je třeba brát v úvahu i aerodynamické zkruty letounu vlivem velkých aerodynamických sil při létání v malých výškách." - tolik citát.
No a při psaní mých příspěvků ohledně létání nadzvukem v nízkých výškách jsem to tak nějak podvědomně vztahoval stále jen na MiG-21 a MiG-23, kde trvám na tom, že není možné - vzhledem k uvedenému - letět trvale nadzvukem v malé výšce. Od poslední debaty jsem hledal dost informací (páč mi to nedalo) a dost jsem jich našel na to, abych tedy odvolal své dogmatické tvrzení, že není možno létat nadzvukem v malé výšce - je, ale musí tomu být uzpůsobena materiálová i konstrukční povaha letounu - a to MiG-21 ani 23 není. Např. u Grippena jsem našel to, že jeho max. rychlost je okolo M=2.0 a může jí létat v celém rozsahu výšek - jenže materiály jsou poněkud odlišné od materiálu starých MiGů. Jeden vzorec - při aerodynamickém ohřevu se určuje tzv. delta T - nárůst teploty povrchu letadla, vypočítá se jako rychlost na druhou (dosazena v kmh) děleno 26000, takže čistě teoreticky grippen letící v létě při teplotě okolí 30st.C rychlostí M=2.0 při zemi bude mít teplotu povrchu cca 290stupňů Celsia (teplota v dané výšce plus delta T). Uvažovali-li bychom MiG-25 na rychlosti cca M=3.0, teplota jeho povrchu bude někde okolo 480stupňů celsia, jenže MiG-25 je už z trošku jiných materiálů a hlavně nesmíme zapomenout na to, že např. v 11-ti kilometrech už bude teplota o 52st.C nižší (podle MSA) a ve vetších výškách, kde létá MiG-25 právě rychlostí M=3.3 je nižší o dalších zhruba 100 st. C.
Takže nějaký závěr z toho: omlouvám se za mystifikaci, že není možno obecně létat trvale nadzvukovou rychlostí v malých výškách. Je to možné, ale ne každý letoun to dokáže. Nicméně trvám na tom, že MiG-21 ani MiG-23 to nedokáže TRVALE, krátkodobě si prásknout a následně hned odbzdit na podzvuk - ano, je to možné, ale letět delší dobu ustáleně nadzvukem nikoli.
Jen ještě nechápu jednu věc a to je to, jak to, že ti lidé na zemi rozchodí aerodynamický třesk bez újmy na ušních bubínkách, kdyby se toto podařilo rozdiskutovat a dospět k závěru, byl bych velmi rád. Přeci jen mé učení se opírá o fakta z let šedesátých a sedmdesátých a na tomto konrétním prípadě to bylo znát.
Snad jsem Ti, Ondro, odpověděl zhruba tak,jak jsi čekal. ))
P.S. Jinak jsem od minulé debaty zahájil pátrání po pplk. Radkovi Orlitovi, což je aerodynamický bůh a můj bývalý učitel aerodynamiky, držitel několika světových rekordů s letadly, co se týkalo dostupu, neboť právě s využitím toho, co uměl z aerodynamiky dostal letadlo do výšky, do které v podstatě dostoupat ani nemělo (něco jako Pips v počítačích) a pokud se podaří, určitě nám všem danou problematiku velmi fundovaně objasní. |
|
