Vzet z hotovosti: na konci 80 tych let, kdy jsem slouzil u PVO v Budějovicich byla v ostré hotovosti jedna L-39 a jedna až dvě MiG-23ML (podle aktuální "mezinárodně-politické situace" - vycházelo to denně v rozkaze a tři až čtyři piloti, v různých stupních hotovosti od nejnižšího 3. až po nejvyšší první. Jeden pilot oblečený v germáku - Germošlem, ten přetlakový trubkový oděv, který už jsem vzpomínal v jednom příspěvku a další jen v anti-g kalhotech. V trojce hotovosti seděli či leželi na teplušce, mastili karty, nebo studovali, ve dvojce byl pilot ve špalkách nachystán utíkat do mašiny a startovat, časový limit na start tuším okolo 20ti minut a v jedničce hotovosti seděl v mašině, zapnuté rádio a čekal na pokyn VS (velitelské stanoviště, vlastně navigátoři na zemi) k nahození a startu, vzlet tuším do 3 či 5ti minut, už si nepamatuju přesně. Rychlostní limity se v podstatě dodržovaly i tu, protože i případný narušitel letěl-li nadvzvukem i ten prohnilý imperialista respektoval předpisy a chránil civilní obyvatelstvo. Ono jde o to, že ta rázová vlna v nižších výškách udělá skutečně paseku na zemi a v malých výškách je navíc při nadzvukovém obtékání ohrožena i konstrukce letadla. Navíc bylo na VS, aby správně vyhodnotil pozici narušitele a včas zvedl do vzduchu hotovost. Většinou se stejně jednalo o tzv. provokační lety, kdy se narušitel jen přiblížil k naší hranici, VS měl normu, kdy musí hotovost zvednout do vzduchu podle kurzu a rychlosti narušitele, letěl-li narušitel kolmo na státní hranici, zvedala se hotovost při větší vzdálenosti, než když šel např rovnoběžně s hranicí. Samozřejmě, že v "případech hodných zvláštního zřetele" - už jsem jednou tuto oficiální krásnou a všemocnou formulku použil - by se postupovalo tak, že prioritním cílem byla likvidace narušitele, tzn. po vyhodnocení situace by se hledal kompromis mezi předpisem a ochranou civilistů. Ale jak jsem uváděl, i ten imperialista se měl rád a určitě by neletěl nadzvukem v takové výšce, aby si vědomě poškodil éro, či lidi na zemi. A hlavně - ono i ti imperialističtí piloti byli stejný kluci jako my, který vůbec nezajímaly nějaký ostrý bomby a plnej kulomet nábojů ráže 30 milimetrů , byli to kluci, který jen chtěli lítat se stíhačkou a určitě si neřekli, tak, dneska mi naplánujou let za hranice a budu zabíjet... To se potvrdilo např i v roce 1991, kdy do Budějovic - tedy už po revoluci - přijeli dva tuším američtí kapitáni z Francie, piloti na Tornádu, kteří v rámci dovolené objížděli letiště bývalého socialistického bloku a chtěli vidět, jak vlastně ty "komunisti" vypadají. Byli to skutečně úplně normální kluci, kteří měli rodiny a se kterýma se velmi pěkně kecalo o všem možném, nebyl to žádný "nepřítel", který by v kuse přemýšlel o tom, jak vám udělat zle. 
Ono v tomto bylo to povolání skutečně velmi zvláštní, v podstatě jsme byli opravdu školení na zabíjení, vím, zní to blbě, mně to došlo, když se mně jednou nebožka babička z manželčiny strany ptala "Tono a ty si ten, ktorý hádže bomby na mesta?" - nebylo mi v tom okamžiku všechno jedno. Ale, kucííí, já chtěl fakt jenom lítat, nic víc, a Dandee určitě taky, o zabíjení nemohla být řeč. Já teda chtěl bejt od svých šesti let kosmonaut, asi jako každej kluk, ale to se mi nepovedlo, takže se snažím vydělat 20 milionů dolarů, abych si zaplatil let na ISS
Tak snad ti to stačí, Monty, zas jsem se rozepsal, když mně vždycky takovýhle dotazy nějak rozcitlivěj a začnu vzpomínat a nejsem k zastavení a dokázal bych popsat mnoho a mnoho stran a ze slohovejch prací jsem měl vždycky jedničku. )))
A lítání je naprostá paráda a na tomhle fóru mi je fajn. A na IVAO mám už 30 hodin za necelý měsíc. ))) Letu zdar! |
|
