Po usilovném vánočním testování pedálů u mistra Broxe se mi pedály vrátily domů s pár výtkami jak a co zlepšit... 
1. Bylo mi doporučeno dát na pedály vratnou pružinu. Na vrtulníku Robinson 22/44 který sedlá zmíněný mistr jsou na pedálech táhla a tyto zůstávají v poloze tak jak je nohy opustily. Na druhou stranu po Broxově konzultaci s pilotem MI-17 bylo zjištěno, že tam se to hydraulika snaží tahat do středové polohy...
Takže jsem to vyřešil sundací a zastamdací pružinou ať si to potom každý létavec upraví po svém.
2. Při maximálním sešlápnutí pedálu je (a to je zajímavé) jak u Robinsona, tak i u MI-17 rozdíl mezi šlapkami 15 cm. Můj prototyp měl necelých 10 cm. Podařilo se mi to zvětšit na 14 cm, více to nejde, už by se mezi sebou praly klouby a nebo by nestíhal magnet.
3. Dát tam nějaký pořádný spínač. Brox mi jeden na ukázku poslal a má pravdu, ten se tam bude krásně vyjímat. Navíc si při sešlápnutí krásně cvakne.
4. Plechy na opření paty případně trošku zvětšit. Pro mě jsou plechy dostačující, vyzkoušeno i na pokusné manželce s malou nožkou a taky (sice s brbláním) ale bez problému.
Takže ještě vyřešit větší kryt, který zakryje celou elektroniku a zčásti i táhla. Kdy už jsem u těch táhel, tak u nich jsem vyměnil kluby M10 za menší M8 a trošku jsem je rozšířil, takže odpadlo případné odtržení konektoru s káblem nohou, protože je to celé schované pod zmíněnými táhly a noha se tam nedostane.
Co se týká ceny, tak po konzultaci s Broxem mi vychází 3800 Kč.
https://www.youtube.com/watch?v=0f8ho8AYl08
|
|
