Pokud se budeme bavit o podélném řízení (výškovka), tak u skutečnýho letadla záleží na tom, jestli se trimuje ploškou na výškovce, nebo přestavováním stabilizátoru. V prvním případě se při trimování v podstatě jen odstraní síla v řízení, ale poloha kniplu či beranů se nezmění. Je to proto, že vyvažovací ploška ve své podstatě dělá to, že podrží (velmi laicky řečeno) ovládací plochu v poloze, ve které jsme jí do té doby drželi my svojí silou. Takže pro pohyb kniplu zpět do neutrálu, jako u joysticku, není důvod.
Jiné to je v případě letounu, kde se trimuje stavěním stabilizátoru. Z menších letadel je to třeba Metasokol, Mooney M20 a tak. Z větších to je... asi vlastně většina. Tam pomocí trimu totiž neodstraníme sílu na řízení, ale vyvodíme přestavením stabilizátoru aerodynamickou sílu, která letoun vyváží, a my tím pádem už dál nemusíme působit (tahat, tlačit) na podélné řízení. Takže to se vrací směrem zpět. Ale pozor, opět ne do nějakého umělého neutrálu, drženého pružinami, jako u joysticku, ale do polohy, kdy je výškovka v proudu, nebo v zákrytu, nebo já nevim jak to správně popsat, se stabilizátorem. O to se postarají aerodynamické síly v případě letadel, které nemají posilovače řízení. Tam, kde do toho ještě kecá hydraulika, se vrací uměle (kupř. B737).
V praxi to tedy vypadá na B737 tak, že člověk vytrimuje (stabilizátorem) a berany se vrátí kousíček ve smyslu zpět. Tak trochu jako na tom joysticku.
Jo a pak máme ještě plovoucí výškovky (zrovna PA-28), kde záleží na konkrétním provedení, může to být tak i onak.
Nicméně zrovna tohle (=řízení) je slabý místo simulace, dokonce mám pocit, že čím víc měl někdo u počítače různých hejblátek, pedálů, joysticků s feedbackem a tak, tím víc se to paradoxně vzdalovalo pocitu reality.... |
|