Proc myslis, ze se kosmicky lode vraci "strme"? Ten uhel je hodne maly (cca 6 stupnu u kapsli a 1 nebo 2 stupne u orbiteru).
1. Pri vetsim uhlu by doslo k tak velkemu zpomaleni, ze by to posadku rozmackalo (ten material by vydrzel i vyssi teploty... a mozna by se lod driv rozpadla diky vysokemu pretizeni, nez by se stihl TPS roztavit)
2. Pri mensim uhlu by se lod nestacila zbrzdit natolik, aby zacala padat do hustsi vrstvy atmosfery, takze by pokracovala dal po vice elipticke trajektorii (to ze by se neco "odrazilo" od atmosfery a odletelo do prdele je takovy usmevny mytus).
Otazka je, jaky by byl nasledny uhel pri druhem "pruletu" vrchni vrstvou atmosfery. Pokud by se tim zbrzdenim zplostovala orbita jen o par desetin stupne, tak by to mozna mohlo fungovat tak, ze by litali dokola tak dlouho, az by se ten uhel dostal presne na hodnotu co potrebuji. Ale vzhledem k tomu, ze to takhle nikdo nedela, tak tipuju, ze zmena uhlu bude tak velka, ze by ten druhy prulet prekrocil maximalni bezpecny uhel pro vstup do atmosfery.
Proste zadny "pomalejsi sestup" neni mozny. Ten ktery pouzivaji ted, je ten nejdelsi mozny, v zavislosti na tvaru lode (jejim balistickym koeficientu), pouzitych materialech a odolnosti lidskeho tela na pretizeni (u pilotovanych letu).
Navic u orbiteru je to jeste komplikovany tim, ze tam ma presne dany, kde musi pristat = pristavaci draha. To urcuje presne koridor ve kterem musi klouzat, koridor ve kterem musi brzdit v atmosfere a tedy i misto, kde musi vstoupi do atmosfery. Jak by rekl klasik: U raketoplanu se do atmosfery vstupuje hned na prvni pokus! |
|