Nechtěj, abych tady začal s litániemi na téma odškodňování za spožděné a zrušené lety v rámci nových EU směrnic  Hlavní důvod, proč EU zavedla ty poměrně přísné podmínky nebylo nic jiného než to, že se EU úředník nudil, potřeboval prokázat, že za svůj plat něco produkuje a ze správné strany na něj začali tlačit příslušní lobbíci.
Se skutečným odškodněním (např. ve smyslu vrácení poplatku za nedodaný produkt nebo náhradou způsobené škody) to nemá naprosto nic společného. Je to úřednický nesmysl, který vůbec nic neřeší a stojí neskutečné peníze, které v konečném důsledku zaplatí každý ve své letence. To, co EU považuje za okolnosti vyžadující kompenazci a co pro splnění zákonné povinnosti musí splnit aerolinka hraničí s totální absurditou. Je to plýtvání časem, penězma, zdroji, vybavením a zdravím lidí kolem a jen to komplikuje život všem okolo. Jedinej kdo na tom profituje je pár právnických firem, který se specializují na "no win no fee" kompenzace (a jejich dalším přínosem je např. dražší havarijní pojištění) a občasnej Franta Vomáčka, co letí jednou za rok na dovolenou a zrovna se trefí do letu co je o 3 hodiny spožděnej. |
|
