S tou třetí polohou palivového kohoutu na Trenérech je to tak - původně se tomu říkalo (a na karburátorových verzích doposud říká) Spádová nádrž. V případě poruchy palivového čerpadla se při přepnutí na ní zásoboval karburátor gravitačně a bylo možno na to letět asi 10minut (u stopětky více), což stačilo k návratu na letiště, nebo k bezpečnostnímu přistání.
Pak se ale začaly vyrábět Trenéry s motory M-137 se vstřikovačkou. Tam při její poruše už gravitace nezmohla nic a tedy původní význam nádržka ztratila. Tak se přestala montovat a i kohout měl už jen dvě polohy. Týká se letadel, které šly z výroby s M-137, což byly, pokud se nepletu, jen Z-526F, Z-526AFS a Z-726.
Po čase se ale začaly na M-137 přestavovat starší Trenéry, původně s motorem Minor 6-III. Palivová instalace se neměnila, a nádržka zůstala s tím, že její význam už je jen jako železná rezerva paliva. Přejmenovala se tedy na Nádrž zásobního paliva. Týká se většiny Z-226M, MS, Z-326M, MF a Z-526M. Píšu "většinou", protože i z tohole pravidla jsou výjimky, třeba Z-326MF OK-OTB byla při přestavbě z M na MF překopána dokonale včetně palivové instalace a "spádovka", jak se jí lidově doposud říká, byla odstraněna.
Osobně mám radši Trenéry se "spádovkou", je to 7 litrů paliva navíc a to může hrát někdy roli.
To je důvod, proč Milan znal původně jen dvě polohy, létal na Z-526F  |
|
