Nejen za války.
Stačí kouknout na naši KMP v Č.Lípě, která má novej kabát na trupu, ale křídla ještě z 50. let. Trup je nádherně červenej a lesklej, křídla jsou - jak se píše tady nahoře matovatá - a když přes ně párkrát přejedeš rukou, máš na dlani bělořůžový prach.
To ale asi není nic neobvyklého u jakéhokoliv "lesklého" emailu, protože každý lak stárne, pojivo "větrá" (miluji v této souvislosti české sloveso "teří", i když je už archaické) - a pigment se tak dostává k povrchu a uvolňuje se.
Totéž s auty. Lesklost laku (emailu) se dá obnovit přebroušením a přeleštěním (viz slogan "Tempo pasta - nejlepší přítel prodejce ojetých automobilů") - ale je to dočasné a samozřejmě starý (zteřelý) lak už nikdy nedrží tak, jako lak nový, protože právě to pojivo v emailu už je staré, křehké atd. atd.
Jak dlouho takový lak vydrží záleží na tom, jaký email je použitý, jak elastické je pojidlo, jak velký je podíl pigmentu (čím víc pigmentu, tím rychleji lak křehne) atd. atd. Nitrolak vydrží krátce, polyuretan déle.
Takže když jde éro cca 1x za 5 let do revize, pak je lak vlastně pořád "čerstvý" - ale ti, co si občas na éro sáhnou v reálu by asi potvrdili, že nově nalakované a 5 let olétané je určitě i na pohmat rozdíl. No a s lakem za války se asi tolik štráfů nedělalo, protože životnost letadel byla kratší, než životnost emailů (asi se používala nitrokombinace, to nevím jistě). Jen když nějaké éro výjimečně úspěšně kličkovalo denními bojovými misemi, byla šance, že se "olétá" a lak zmatovatí... což pak bylo vidět.
 |
|
