Přiznám se Adame, že mě tvůj příspěvěk donutil trochu přemýšlet o spoustě věcí, který jsi popsal, nakousnul, i nechal mezi řádky. Zkoušet ti vysvětlit jak to vlastně chodí a tak nějak odpovědět na ty tvoje (ne)otázky by bylo asi na hodně dlouho a popravdě stejně zbytečné, to chápu. Ostatně mým cílem není tebe ani kohokoliv jiného k něčemu nutit - to co jsem poslal je nabídka někoho jiného, kterou využije naprostý zlomek těch, kdo si ji přečte, pokud vůbec. Poslal jsem ji proto, že je opravdu navýsost zajímavá, speciálně v téhle době. Ale to je asi tak všechno.
Zaujal mě tvůj pokus o psychologický profil a tak jsem si říkal, třeba na tom je něco pravdy a aniž bych to věděl, opravdu mám nějakou skrytou motivaci, proč sem tyhle věci postuju. A tak jsem přemýšlel nejdřív nad každou tak hezky popsanou českou vlastností a pak nad tím, co se mi vlastně honí hlavou, než sem něco takovýho pošlu. Pleteš se ale ve všem cos napsal...
Proces je asi následující:
Přijdu z práce, většinou po nějakém obzvlášť vydařeném dni, plnej nadšení a motivace (představ si, i takové jsou, já jsem prostě snílek a optimista). Díky kontaktům na zajímavé lidi v leteckých školách a aerolinkách se mi dostane většinou náhodou do ruky něco, co by se v jakémkoliv jiném oboru zařadilo do kategorie "Breaking News". Kouknu o čem to je, co na to říkají ostatní...a u toho se tak nějak ve vzpomínkách vrátím do doby, kdy jsem přemýšlel o tom, jestli je vůbec něco takového možné a jak prolomit tu bariéru, která mezi tím chodit po zemi a lítat dopraváky existuje. Někdy velká, jindy menší, ale existuje. A u toho si říkám...sakra, to by bylo naprosto úžasný o něčem takovým vědět, když jsem o lítání začínal přemýšlet.
A tak mě napadne jediná varianta následného kroku - dát o tom vědět ostatním, kteří třeba zrovna nějakou shodou okolností můžou v tom rozhodování být tam, kde já před 6ti lety. A to je celý, to je celá ta nudná a nesenzační nepsychologická a nezištná potřeba někomu říct - podívej se co je možný a co za pár týdnů zase nebude.
Mě je Adame úplně jedno, jestli se do toho někdo přihlásí nebo ne. Neplatí mě ani BA ani OAA a jedinej důvod proč píšu zrovna o nich je z kolegiality a hlavně z úcty k tomu co a jak dělají. Nedělají to zadarmo, to ani náznakem, v takové době už dávno nežijeme, ale dělají to jinak, mnohem líp a férověji, než je v téhle době pravidlem. A to opravdu oceňuju. Dělají to výjimečně a ojediněle. Pracovních příležitostí jiného typu v dopravě je každej den mraky, ale psát o nich sem ani nikam jinam rozhodně potřebu nemám. Koneckonců vpodstatě žádná z nich taky není dostupná leteckým nováčkům.
Koneckonců jsem tím do jisté míry i sám proti sobě. Čím víc lidí v dopravě, tím hůř se my všichni budeme mít. Čím víc lidí bude ochotných zaplatit za výcvik, typerating, nebo nedej bože za line training, pohovor, uniformu, hotel v destinaci, neschopenku a další hromadu samozřejmostí, akceptovat delší hodiny, kratší dovolenou nebo odpočinek...tím horší podmínky budu mít já a moji kolegové v budoucnosti. Jsou aerolinky a zpostředkovatelské firmy, které nikdy podporovat nebudu. Ale i přesto je ve mně pořád dostatek nadšení a kolegiality, abych dokázal respektovat, že jsou lidi, kteří mají podobný sen a touhu ho nějak dosáhnout, někdy i za každou cenu. Já je respektuju, do jisté míry i obdivuju, šli v tom odříkání mnohem dál, než jsem byl schopnej jít já. A co je hlavní - každej si tu příležitost zaslouží. A proč by ji měli mít jenom synáčkové z UK, proč třeba ne klučina z Flightsimu? Tak asi tak...jsem blbej a naivní, to už o sobě vím 
Stejně je vždycky zvláštní, jak se u podobných příležitostí ozvou vždycky jen lidi, co k tomu mají strašnou spoustu komentářů, ale přitom je taková nabídka vůbec neoslovuje. Nikdy nic takového nezkusili, dost možná ani nikdy nezkusí, ale přesto o tom už všechno ví, taky o tom co následuje x let poté...Jaká je vlastně motivace onu nabídku kritizovat, jaká je potřeba, bez znalosti toho jak to chodí, přesvědčovat ostatní, že je to špatnej nápad? Napadá mě taky pár variant, ale nechám odpovědět tebe Adame...
Tvoje potřeba zesměšňovat ostatní povolání a lidi kteří v nich působí je tragikomická a spoustu lidí asi nadzvedne ze židle. Jak už to bývá, vypovídá samozřejmě primárně o tobě. Mě to popravdě nechává chladným, tak nějak jsem na to i zvyklej. To jak se dívá veřejnost na piloty a jejich práci je na hony vzdálené tomu cos popsal, s tím seš dobrých 40 let pozadu. Dělal bych to proto? Ani náhodou. Dělám to i přesto a opravdu hodně rád.
U dnešních cestujících zbývá tak maximálně důvěra v profesionalitu a moje potřeba ji nezklamat.
Dělal jsem v životě leccos a potkal spoustu různých lidí a hodnotit jejich práci nebo IQ bych si rozhodně nedovolil. Asi by ses divil, co se někdy skrývá v těch lidech co třeba "jenom dělají kafe", nebo kteří třeba naopak operují na nějakém operačním sále (kuma, Pavel a další určitě pochopí, že to je obecné přirovnání). Až ty lidi začneš potkávat osobně, občas s podobným názorem zjistíš, jakej je hloupej...
A na závěr dlouhé sbírky zbytečností jenom tak trochu stručně o tom, jaká to je práce. Každá pozice a každá aerolinka je úplně jiná. Každý den je úplně jiný...speciálně taky proto, že něco jako od-do v letectví neexistuje. Lítat na čas nenamená, že musíš každý den cvaknout píchačky v 9 a v 5. Někdo pendluje krátké lety v domovině, někdo delší po Evropě, někdo lítá po světě. Někdo lítá třeba kombinaci - pár kratších letů a pak výlet do exotiky. Někdo má za den jedno přistání, jinej zase šest. Někdo má rád malý éro, kontakt s lidma, vlastní iniciativu, jinej zase jumbojety a zavřený dveře. A někdy je to pohoda, pro někoho možná rutina, někdy zase pěkně náročnej den. Skvělej den v práci. Ale všichni máme dřív nebo později ve své kariéře možnost volby - pro koho, na čem, kde a za jakých podmínek budeme dělat to co nás baví. Každej má totiž rád něco jiného, spousta lidí má taky rádo čas od času změnu.
A co je na tom to nejkrásnější? To neuvěřitelné množství volného času a ty možnosti, co s ním dělat. Možnost cestovat a poznávat, na náklady zaměstnavatele. Studovat, cestovat, mít svoje koníčky, druhej job, firmu, nebo třeba jenom nedělat nic - to všechno jde dělat zároveň s lítáním, aniž by člověk musel a aniž by nějk významně nebo neplánovatelně jedno ovlivňovalo druhé.
Mohl bych tu básnit donekonečna, ale je to zbytečný, každej děláme co děláme, někdo s větší a někdo s menší radostí. Pro mě je jít do práce dělat to co dělám, jít tam s nadšením, dělat co je můj sen, ještě dostat zaplaceno a pak si užívat toho volného času bez toho abych si bral práci domů prostě naprostej ideál. Tohle je povolání, který bych dělal i klidně zadarmo, mít jinej zdroj příjmů....a nejsem rozhodně sám, celkem pěknej příklad je třeba Bruce Dickinson Bohužel pro nás, tenhle fakt si uvědomují i aerolinkoví manažeři a vždycky se budou snažit najít cestu, jak toho zneužít. Ale to je jiná pohádka...
Nutím to někomu? Ani náhodou, pro někoho by to byla nuda a otrava. Každej máme svoje priority, no ne? |
|
