Problém Adame je v tom, že si buď neuvědomuješ, že tohle je psaný text (a už jsem mockrát říkal, že psaný text postrádá 90% komunikačních nástrojů klasického rozhovoru z očí do očí), nebo že neumíš vyjádřit co máš přesně namysli, nebo prostě chceš něco říct a pak si uvědomíš, žes to možná trochu přehnal, ale už se k tomu nedá vrátit zpátky. Přiznat si chybu je celkem užitečná lidská vlastnost.
Tak jako tak, není pravda, že nehodnotíš profesi a nevyjadřuješ se k výkonu povolání - tvoje věty "spousta monotónní dřiny, blbákov s obrovskou zodpovědností, izolovanost od lidí a přátel", "osekanej americkej sen", je přesně právě takové hodnocení. O těch srovnáních s mašinfírou ani nemluvě. A právě to hodnocení a způsob jakýms ho tady zveřejnil, rozproudilo tuhle úplně zbytečnou debatu. Kdyby ses ptal na to jak to chodí a zahájili jsme debatu o konkrétních věcech, rozhodně by bylo o čem mluvit a rozhodně by se zapojilo víc lidí.
Jaké má asi tak místo tvůj osobní názor na něco, o čem nic nevíš a ani nikdy nehodláš vykonávat, v příspěvku o náboru jedné aerolinky v UK? Podle mě žádné...to si nechej na debaty u piva a doporučil bych popravdě nejdřív naslouchat a pak teprve vynášet soudy a veřejně publikovat domněnky. Teda v zájmu své vlastní objektivity a sebevzdělávání, ne proto, že by to bylo něco důležitého.
Ale abys neřekl, že postrádám snahu a zmiňovanou vlastnost přiznat si chybu, vrátím se na začátek, vezmu to z opačného konce a zkusím ti odpovědět na "otázky" z prvního příspěvku, včetně těch negativ.
- Nalajnovanej život jako přes šablonu - obávám se, že zrovna v dopravním letectví bys nějakou lajnu a šablonu hledal marně. Každá země, každá aerolinka, každej pilot funguje úplně jinak. Jinak se dostal k letectví, jinak se dostal ke konkrétní práci, má jinou motivaci, jinak pracuje, má jiný pracovní rozvrh, jiné destinace, jiný způsob létání, jinak tráví volný čas, má jiné zájmy, rodinný život, priority. Dost často si tohle lidí i přizpůsobují podle svých potřeb, třeba i změnou zaměstnavatele. Jestli ti jako šablona připadá povinnost dodržování konkrétních postupů a předpisů, pravidelné přezkoušení, nebo samotný fakt, že do práce musíš v okamžik, kdy to máš na rozpise, pak máš pravdu. V tomhle je to nalajnované velmi přesně, byť to ani zdaleka neznamená, že je každý den stejný. Naopak. Někdo v tom vidí ovčárnu, nesvobodu a blbákov, já v tom vidím profesionalitu, kterou se tyhle věci snažím naplňovat. Protože znamenají bezpečnost, efektivitu, kvalitní customer service. A osobní čest. Svobodné povolání dělat cokoliv kdykoliv každému přeju. V tom případě je ale taky potřeba zmínit druhou stranu mince - ubývající bankovní konto, pokud se rozhodnu nedělat NIC, nebo si na pár dnů-měsíců oddychnout, a kontinuální tlak na kreativní já. To zase nevyhovuje mně osobně, ale nikoho kvůli tomu hodnotit nebudu.
- Dům/byt co nejblíž letišti. Nesmysl. Já osobně mám stejně jako věichni moji kolegové ve smlouvě bydlet 1.5h od domovské základny. To je bych řekl takový běžný standard. To tady v UK pokrývá cca 150km rádius, čili v mém případě celý Londýn a většinu jižní Anglie. Já bydlím cca 40 minut od letiště v takovým moc příjemným městečku na jih od Londýna. Kde až bys mohl bydlet v ČR si určitě domyslíš sám. Navíc není problém se domluvit s plánovacím, že třeba na pohotovosti mě budou volat o hodinu dřív a bydlet dál. Máme tu lidi co dojíždí až z Oxfordu, Birminghamu. Na mapě si to jistě najdeš sám. Jsou aerolinky, které nemají žádný problém s commuting contracts - třeba u easyJetu můžeš bydlet kdekoliv v Evropě kam lítají a dojíždění na firemních letech máš zdarma. Korean ti zaplatí před každým letem business class letenku z jakéhokoliv místa jejich sítě a nechá ti 3 dny na cestu a rekonvalescenci a zároveň platí ubytování v Soulu. Emirates nebo Etihad ti platí bydlení (dům v případě rodiny) a další náklady a o dopravu mezi bydlením a letištěm se stará firemní šofér. Jejich bydlení je třeba relativně blízko letišti, ale je to spíš pro pohodlnost, než nutnost. Můžeš bydlet kde chceš, pokud to bude do určitého času od základny. Atd. Stačí jako příklady pro vyvrácení domněnky?
- Manželka letuška s PPL licencí - další nesmysl. "Manželka letuška" je zažité klišé a platí pro odhadem sotva 10% lidí a to podle mě ani zdaleka nevybočuje z průměru jiných oborů. Moje přítelkyně je třeba letuška, i když jen v letní sezóně. A ano, poznal jsem ji v práci. Jsem ale rozhodně spíš výjimka a ten důvod není, že je letuška, ale protože je z Vysočiny  To, že v případném páru dělají oba totéž (najdou se i manželství kde jsou oba piloti), nebo u stejné společnosti není vůbec naobtíž - naopak, život a rodina se pak mnohem snadněji organizuje.
K té PPL licenci nevím vůbec co říct - to, že oba dělají stejnou práci vůbec neznamená, že budou mít stejné zájmy a potřebu neustále trávit společný čas. Každej je nějakej, najdou se manželky a přítelkyně, které lítání osloví a PPL zaujme, většinu jich to ale vůbec nezajímá. To ostatně platí o malém lítání i o pilotech - jak už zmínil Radimmm, procento GA letců je v dopravě zanedbatelně malé.
- Víkendy v aeroklubu a životní sen koupě vlastního GA - další nesmysl. Dopravních pilotů, kteří se nemůžou dočkat, až sundají uniformu a vyrazí zase na letiště, je naprosté minimum. Ze všech mých kolegů (cca 500 lidí) bys jich našel možná 20. Já osobně bych třeba GA lítal moc rád, ale za poslední dva roky jsem nalítal naprostý prd. Ne proto, že bych nechtěl, ale prostě jiné zájmy mají větší prioritu, není čas, peníze nazbyt a člověk je taky u nás v létě celkem unavenej. Někdo má větší nutkání a čas i finance si najde, většině je to jedno a v malým letadle neseděli desítky let. Každej má jiné potřeby, zájmy a důvody proč ano/ne. Najdeš lidi co nemůžou lítat single pilot, najdeš limity aerolinky na celkový nálet, najdeš problémy s pojištěním u soukromých aktivit, apod. I to se stává. Ale ovlivňuje to opět minimum, navíc z toho minima těch co to zajímá.
A koupě vlastního GA - přiznám se, že jednoho dne bych rád vlastnil nějakej cesťák jako třeba Cirruse nebo TwinStara, abych si mohl splnit ten sen lítat po UK a po Evropě a cestovat po vlastní ose. Ale v mém "Bucket Listu" je to až hodně naspod. U většiny pilotů to v tom jejich ani nenajdeš. Radimmma táhnou warbirdi a akrobačka, jiný piloty zase mixéry. Rozhodně takové sny občas někdo má, ale profil dopravního pilota to není ani náhodou. Navíc, já si myslím, že je to moc pěknej sen...
- Spousta monotónní dřiny, blbákov s obrovskou zodpovědností. To je právě ta věc, pro kterou ti chybí důležitý pohled zevnitř a důvod proč jsem psal, že ti k tomuhle FSka nestačí. Dopravní lítání není o pár hodinách v cruise, kdy se defacto nic neděje. Na tom co dělám nic monotónního není a dřina to není už vůbec, až na pár výjimečných dní. Zodpovědnost to je obrovská, o tom žádná...ale to je třeba právě to, co mě na tom přitahuje, ostatně asi i spoustu dalších lidí co tuhle práci dělají. Někdo rád lenoší a životem proplouvá cestou nejmenšího odporu, někdo si zase rád klade vysoké cíle a baví ho zdolávat překážky a bez neustálé výzvy se unudí k smrti. Že to zrovna tobě nevyhovuje nemá nic společnýho s negativy nějaké profese.
A blbákov? Jsou věci v tomhle našem oboru, u kterých by si moc přál, aby takhle fungovaly i v jiných oborech lidské činnosti. Letectví si historicky prošlo hodně bolestivým vývojem a to v jakém stavu je dneska je výsledkem úsilí spousty inteligentních a houževnatých lidí. Že se tohle všechno dá do jisté míry sumarizovat do sady předpisů a postupů, podle kterých pak fungujeme a které musíme dodržovat? Pro toho kdo si uvědomuje pozitiva jaké to přináší, je to dar z nebes. Pro anarchisty a zásadové neovčany to je pochopitelně psychologický problém, o tom nepochybuju. Nazývat to problémem dané profese je ale nesmysl. Já bych to třeba naopak nazval významným pozitivem.
- Izolovanost od lidí a přátel - izolovanej jsem se cítil v kanceláři, v práci kde jsem trávil čas od nevidím do nevidím, na brigádě na stavbě, nebo u dlouhodobých zahraničních projektů. Izolovanej se rozhodně necítím v práci, kdy se každej den potkám s novým týmem 10-15 lidí. I dneska, po 4 letech u aerolinky nenarazím na den, kdy bych všechny znal. O dlouhodobých služebkách a výměnách s jinými aerolinkami ani nemluvě. S několika kolegy se potkáváme i mimo práci, několik z nich jsou dobrými přáteli. Nevidím v tom vůbec žádný problém. A nejsou to jen kolegové, jsou to i zákazníci, lidi kolem letectví i úplně odjinud. Naopak, tahle práce je HLAVNĚ o komunikaci s lidmi.
Má to pochopitelně svoje nevýhody - většina neaerolinkových lidí pracuje stylem 9 to 5, víkendy volné. Najít společný čas, hlavně v pátek nebo sobotu večer, někdy není snadný. Někdy je člověk pryč dlouhodobě a tam mu kontakt chybí. V mém případě je to taky např. kontakt s domovinou - třeba s kamarády z ČR se už osobně potkávám hodně výjimečně. Ale to je problém expatů a je jedno jakou profesi dělají, navíc je to něco, s čím se musí počítat. A čím dřív si člověk uvědomí, že v zahraničí taky žijou lidi, tím dřív ho nostalgie přejde. Třeba Létající Myš na to může mít podobný názor, ale zase Radimmm tohle vůbec řešit nemusí. Každej jsme nějakej a profesí to rozhodně není.
- Nefunkční rodina - další nesmysl. V letecké dopravě rodinné problémy nebo rozvodovost nijak nevybočují z všeobecného průměru. Drobná statistika - osobně znám v práci nějakých 200 kapitánů, nějakých 50 bych asi dokázal bez přestávky vyjmenovat celým jménem a něco o nich říct. Možná je to překvapující, ale za těch 6-15 hodin letového dne se dá prokonverzovat celkem dost témat. 90% z nich je ženatých, mají děti a funkční rodinu. Zbytek se rozvádí, nebo mají přítelkyně (nebo obojí ). Svobodnej mládenec není nikdo. To mě popravdě celkem překvapilo - myslel jsem si, že to bude mnohem horší. U First Officers je ta hodnota tak 30%...ale to je snad celkem pochopitelný, vzhledem k věku obecně do 30 let.
Problémem třeba překvapivě není čas - piloti tráví v práci mnohem méně času, než běžný "zaměstnanec v kanceláři". Mají taky mnohem víc kompletně volných dní. Ano, najdou se dny, kdy nejsou doma vůbec, nejsou doma v noci, nebo přes víkend. Poté ovšem následuje série dní, kdy jsou naopak doma kontinuálně. Je jenom otázkou partnerů (a případné výpomoci) jak si to zorganizují. Já třeba nesnáším rutinu a každej den jako druhej. Někdo jinej se bez toho neobejde. Je to jenom otázka toho, jak si ten rodinnej život zorganizuješ.
Problém překvapivě není ani v případě rodin, kdy jsou oba piloti, nebo pilot a letuška. Pokud pracují u stejné aerolinky, dá se dohodnout tzv. married roster - kdy mají buď dny volna společné, nebo naopak pracovní dny na střídačku, aby byl vždycky někdo doma s dětma. A pokud ne, vždycky se dá na těch pár výjimečných dní domluvit hlídání. A nebo "zaměstnat manželku" jako ženu v domácnosti I tohle třeba někomu vyhovuje. Život je přece tak pestrej...
Pravidlem třeba taky je, že děti z pilotních rodin většinou studují na prestižních školách a často cestují po světě. To je třeba taky kritériem funkčnosti dané rodiny. A tak by se dalo pokračovat.
A problémy s románky apod.? Tohle přece není problém pilotů a letušek, to je problém naprosto všech a celé společnosti. Každej má svoje svědomí, zodpovědnost a svůj způsob, jak se k tomu postaví. Jestli máš pocit, že samotnej fakt, že pilot vyrazí na týden s 6ti holkama na služebku, znamená automaticky problémy a nefunkční rodinu, zkus se nejdřív zamyslet nad tím, jak k takovým věcem přistupuješ sám, než začneš hodnotit ostatní.
- Spousta peněz, který ale není kdy smysluplně využít - zase nesmysl
Co na to říct? Platy pilotů a ostatní pracovní podmínky jsou veřejně známé, není to málo, ale ani moc. Ze začátku je to občas náročnější, hlavně dokud člověk splácí úvěry a je nováček. Ale to snad všude, nebo ne? Obecně je to ideál na komfortní život se vším všudy, bez toho aby člověk musel přemýšlet nad každou výplatou - viz třeba www.pilotjobsnetwork.com
A pokud jde o to jak ho využít? To je přece úplně legrační argument...Já mám třeba z 365 dní v roce 215 dní volna. Třeba na příští rok jsem si z toho poskládal komplet měsíc v kuse na cestu do dálek. Když někam letíme na delší dobu, mám 24 hodin, nebo někdy i pár dní v destinaci sám pro sebe. S možností užít si dané země, i si vzít s sebou přítelkyni, nebo rodinu. Nebo mám možnost na pár měsíců jít pracovat třeba do Kanady nebo Indonésie, nebo na Kanáry...tam mi firma platí náklady a čas i peníze mám pro sebe. A že třeba v Kanadě a na Havaji jsme si to užívali náramně.
A co je taky bonus? Co budu dělat a přesně kdy vím na 6 týdnů dopředu, dovolenou si plánuju taky po svém, i když existují limity a pochopitelně kdo dřív přijde, ten dřív mele.
- Celoživotní obava o svoje dokonalý zdraví
Jo, to je jedinej bod, v kterým ti dám částečně zapravdu. Bez zdraví není lítání, i když i o té dokonalosti by se dalo polemizovat. Medical Class 1 není dokonalý zdraví. Navíc co je náplní té obavy...fakt, že nebudu moct dělat co dělám rád? To rozhodně. Fakt, že přijdu o práci a zdroj příjmů? To třeba řeší Loss of License Insurance - u nás třeba součást smlouvy, kterou platí zaměstnavatel.
Krom toho zastávám jeden názor - kéž by pravidelný Medical Class 1 test měla většina populace. Kéž by se o svoje zdraví a životosprávu starali všichni aspoň tak, jako piloti (ne, že bychom to nějak zásadně přeháněli). A kéž by ten Medical zahroval i další testy, jako třeba MRI Lipid Profile, HOMA-IR a VO2. Ušetřili bychom spoustu výdajů na zdravotnictví, které se dají pokrýt prevencí a mohli si dovolit platit doktorům pořádnou mzdu za specializovanou práci. A tak nějak bychom řešili spoustu příjemnějších věcí v životě, než teď.
Tohle věechno co jsem napsal platí pochopitelně hlavně pro mě osobně, moje kolegy a mou aerolinku. Pohybuju se ale v tomhle oboru dost dlouho na to, abych věděl, že je to jen drobně lepší průměr. Jsou na tom jiní piloti pochopitelně mnohem mnohem hůř, ale taky mnohem líp, než já.
Mohli bychom se tady bavit o spoustě dalších věcech - např. o hrozbě ztráty zaměstnání, o nutnosti stěhování, někdy i do jiných zemí, o tom, že leckde jsou mnohem horší podmínky a mnohem menší jistoty, že se jinde pracuje mnohem víc a za míň peněz, o tom jaká je otrava se security na letišti, jak by šel optimalizovat vzdušný prostor a provoz na letištích, jak by mělo být víc podobných příležitostí jako je tahle BA, jak by mělo existovat míň manažerů, kteří milují FlexiCrew kontrakty...
A pokud máš na nějaké rozumné téma rozumný dotaz, klidně i můžeme. Ale to cos napsal nemělo s rozumným dotazem, rozumným názorem ani objektivitou vůbec nic společného.
Koneckonců - tenhle strom je o NÁBORU DO BA. BA do toho všeho co jsem tady napsal pasuje velmi dobře a ještě s dost velkou rezervou.
Takže asi tak nějak Adame. Proto potřebuješ být od fochu, abys tyhle věci chápal a něco o nich věděl. Až tady bude nábor do dvouletadlové aerolinky z horní dolní, pak se můžeme bavit o tom, co to pro případné uchazeče znamená. Ale pořád to musí být konkrétní debata a ne jen zvolání "tohle bych já nedělal, protože jedna bába povídala". |
|
