Jen takovou doušku: ten tvůj výlev emocí je hodnotou asi na stejné úrovní, kdybych tu začal psát, že sedět doma u počítače a hrát simulátor je forma letecké masturbace a že to není žadný hodnotný život, že život se žije venku a ne u monitoru nebo v nějakém studiu.
A rádoby bych se snažil hráčům simulátoru otevřít oči, ať jdou radši do modelářskýho kroužku, nebo do aeroklubu, či kam.
A pak bych si připadal, jak jsem dobrej, že jsem to všem nandal.
Jenom nějak nechápu, proč bych to dělal.
|
|