Mno, technika popsaná Boeingem přistání na B737NG je taková, že přiblžně ve 30ft nad zemí se začínají stahovat motory a zároveň se začíná lehce tahat tak, aby v ideálním případě došlo v touchdown zoně k dosednutí hlavního podvozku a zároveň k doražení pák na volnoběh. Poté by mělo následovat aktivní posazení příďáku bez prodlevy.
Pochybuji, že Norweigian by jakkoliv měnil tento Boeingem doporučený postup. Problém je v tom, že křídlo na NG je velice nepředvídatelné v přízemní vrstvě a tak je to občas loterie. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že s NGčkem se za bezvětří a v krásném počasí přistává celkem hůř než při horších povětrnostních podmínkách. |
|
