Chjo, pánové, všichni jste tady vynechali jednu podstatnou věc.
Začněme triviálnostmi, protože možná ani ne všichni co píšou, v tom mají jasno:
"gyroskop" = setrvačník. Mluvme raději o setrvačníku, tomu budeme snáz rozumět a líp si to představíme.
Setrvačník(-y) nemusí mít motorek, u menších etadel je roztáčí proud vzduchu, který fučí tryskou na jejich vroubkovaný obvod. To důvod existence v cessnách a piperech takzvané "suction" (vacuum pump) - pumpa cucá z krabice přístroje vzduch a ten zvenčí fučí na setrvačníky, ty se točí.
Rychlost není poddstatná, podstatný je moment setrvačnosti - vše v zísadě funguje bez ohledu na otáčky setrvačníku, pokud jsou alespoň trchu postačující, tedy žádné vysoké otáčky nehrají roli.
Roztočený setrvačník má tendenci setrvat v poloze (rovině otáčení), v jaké byl roztočen. To využívají varietní umělci, předvádějící triky s "káčou" (setrvačník = káča, roztočen v šikmé poloze se tenkou osou s hrotem udrží v absurdní poloze na konci bambusové hůlky a podobně)
"gyroskopický efekt" - gravitační síla, která působí klopivě na roztočený setrvačník, pokud se nějaká jiná síla snaží vychýlit osu roztočeného setrvačníku. Zjednodušeně se tato síla snaží vrátit osu setrvačníku do původní polohy, pokud je ale setrvačník umístěn ve vhodném závěsu (v rámečku, dvojitém či trojitém - jednoduchý závěs, kardanův závěs) - může být tato klopivá síla převedena na nějaký VHODNÝ ukazateĽ (=BUDÍK).
Efekt použití setrvačníků tedy závisí na směru osy a směru výchylky a současně na způsobu uchycení (jeden, dva, tři stupně volnosti).
Nejjednodušší přístroj tohoto typu je zatáčkoměr. Setrvačník je zde jeden a má osu orientovanou příčně vůči smyslu pohybu (letu). Klopivý moment vyvolaný otáčením systému (letadla) kolem svislé osy (zatáčka) se převádí na ručičku zatáčkoměru, výchylka je úměrná úhlové rychlosti zatáčky.
Další je směrový setrvačník (gyro) - jeden setrvačník s osou vodorovně (vůči poloze letadla), závěs je ale volně otočný kolem svislé osy - takže setrvačník drží "v prostoru" růžici kompasu bez ohledu na to, jak se letadlo "kolem přístroje" otáčí doprava či doleva. Protože systém má odpory v závěsech, dojde po nějaké době kvrdlání k úchylce od původně nastaveného směru, směrový setrvačník ukazuje s chybou - a to je moment, kdy kroucením nastavíme polohu růžice shodnou s polohou magnetického kompasu - abychom celou procafuru každých 15-20 minut opakovali.
Atd. atd. - už jsme tady na to téma diskutovali, jsem línej dál psát, najdu to - další a složitější budíky fungující na tomto principu (umělý horizont a gyrovertikála) jsou tam taky popsány.
Takže tady:
http://www.flightsim.cz/forum_prispevek.php?id=326706&lan=0
a
http://www.flightsim.cz/forum_prispevek.php?id=282695&lan=0 |
|
