Myslím, že chápu, co myslíš. Mám totiž s těmi přistáními (nemyslím teď to video, ale ten výcvik) úplně stejný dojem. Před nějakou dobou jsem ho tady s kolegou řešil po sz - a tak si dovolím okopírovat podstatnou část - i s odkazem najednou. Tedy:
V jednom starém čísle magazínu "Today´s Pilot" je krásný článek na čtyři stránky na téma "klouzavé přistání." Autor, zřejmě už letitý instuktor, líčí, že před mnoha lety učil v RAAF, že s každým letadlem (i P-59, T-6, ale taky Tiger Mothem - tím především) se piloti nejdřív učili klouzavé přistání - tedy že ve vhodném místě na baselegu - nebo "po větru" stáhneš plyn na volnoběh - a pomocí skluzu a potlačení atd. se dohemuješ do správné polohy, ze které přistaneš s jen tikajícím motorem - nebo i bez něj, kdyžby měl tendenci zdechnout.
Že teď se to už piloti vůbec neučej, protože každej chce přistávat ze stejnýho úhlu jako s B747 - a tak se na PPL všichni učí "motorové" přistání ("powered")- tedy pozvolné vyklesávání na plynu. Taky se učí nouzáky, tedy vlastně dělaj extrémní případ klouzavého přístání - ale ne že by se učili to přistání, učí se nouzák.
Píše, že dělal nějaké periodické přezkoušení s mladým instruktorem na C152 - a ten mu před 3. stahl plyn a řekl "Dostaň to dolů" - a on se ho zeptal "a jak? klouzavým přistáním, nebo jako nouzák?" - a ten instuktor zvedl obočí a řekl: "to je snad totéž, ne?" - a ten starý instruktor lituje, že se tohle umění z našeho arzenálu vytratilo. Bylo popisováno v příručkách (vce 40.-5O.letech zcela standardně) - a ostatně s TigerMothem (který neměl žádné klapky, maximálnmě svedl skluz) to ani jinak nešlo. Rozdí obvykle byl, že přibližovací rychlost (na finále) měla být u klouzavých přiblížení o trošku (10%) vyšší, než při motorových přistáních.
Spojil jsem dohromady své staré vášně a nad tím článkem jsem si uvědomil, že to co jsem se učil s cessnou na PPL je typicky motorové přistání - vysunu klapky podle toho, v jaké polloze na okruhu jsem - tlačím a přitahuji (a vyvažuji) abych měl předepsanou rychlost (pro danou fázi okruhu) - a plynem přidávám a ubírám, abych upravil rychlost klesání. S cessnou - stejně jako s ATR či boeingem (!). Ale Vivat, to je něco jiného - u něj se používá typické klouzavé přistání: v poloze "po větru" stahnu plyn na doraz na volnoběh - a pokud nejsem kopyrto a nenechám se někam sfouknout větrem, tak přistávám s klapajícími ventily stále na volnoběhu!
Pokud by to někohozajímalo, originální článek jsem naskenoval a je ke stažení zde: http://kuma-pospisil.wz.cz/clanky/glideapproach.zip |
|