Marian máš pravdu s tím, že velké náklony nepřipadají v úvahu v malé výšce...ale jen částečně. Úhel náklonu je vždycky jen funkcí aktuální rychlosti (resp. aktuálního úhlu náběhu, klonění a vyvozeného vztlaku, ale teorii bych pro tenhle případ zanedbal). Pokud musíš udělat prudší zatáčku (třeba kvůli vyhnutí se překážce), vždycky můžeš zvýšit rychlost a díky tomu si dovolit větší náklon...samozřejmě něco za něco a to je v tomto případě ztráta výšky. Prostě stačí potlačit, získat vyšší rychlost a můžeš klonit jak chceš...když máš dost výšky, můžeš (vzato ad absurdum) dělat klidně i výkruty a ostré zatáčky...všechno je to jen o managementu aktuální energie. Takže prosím nehodnotit ve smyslu posral/neposral. Já myslím, že to zvládl excelentně...nikdy nevíš, čemu se musel vyhnout a nikdy nevíš jak vypadá zblízka plocha, kterou sis tam nahoře vybral...
U toho mě napadá...
Po těch všech druzích výcviku kterými jsem prošel (samozřejmě to závisí na instruktorech) mám pocit, že to co mi některé zkušenosti daly mi jiné berou Když jsem dělal výcvik na Blaníka, byla rychlost něco jako přápusť motoru v motorovém éru. Když chci dělat ostřice, nebo zatáčet na brzdách, nebo dělat skluzy - potřebuju víc. Jak získám víc? Potlačím. Kdo někdy dělal navijákový výcvik a cvičil svinovačku asi má tak nějak představu, jak se dají i nízko nad zemí bezpečně sekat ostřice.
V motorovém výcviku mám pocit, že se tyhle základní pravidla tak nějak erodovaly - jakoby pro všechno existovaly nějaké základní rychlosti a zbytek se tak nějak dořeší motorem. A tak se pak většinou tyhle věci i učí v případě nouzových situací - vysadí ti motor, vytrimuj na bezpečnou rychlost - doletíš nejdál. To je samozřejmě skvělá věc, ale není to rychlost vytesaná do skály - někdy je potřeba vyšší, někdy nižší. Někdy je potřeba výšku "vytrejdovat" za rychlost, aby si člověk mohl dovolit prudší obraty. Na to je potřeba nezapomínat...
Aspoň že u lítání velkých mašin se tyhle základní pravidla zase uplatňují a učí...
Jinak k tomu výběru terénu - lítání v UK (a Lake District zejména) není v případě nouzáku žádný med. Žádné typické JZD pole lány tu nenajdete. Všechno to jsou nepravidelná políčka velikosti sotva několik stovek metrů, téměř vždy ohraničená nějakým tím nízkým plotem, zídkou, příkopem, stromořadím...A i když se člověk přes tu hranici nějak přehoupne a vybraná plocha stačí svou délkou k zastavení, není ještě vyhráno, protože každé takové políčko má svoje "vybavení" jako různé kanály, krmítka, apod. vymoženosti...Najít něco vhodného je opravdu občas celkem zázrak a ne nadarmo většina místních nouzáků končí někde v příkopě nebo v ohradě... |
|