|  |  | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 15. 10. 2010 / 08:07 | |
| | | |
|
 |  | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 15. 10. 2010 / 09:17 | |
| | Ano, a je pěkné vidět, že jak v reálu, tak třeba na IVAO jsou všechna tato pravidla stále a vesele porušována  |
| |
|
| | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 15. 10. 2010 / 10:05 | |
| | | hmmmm, tak 90% těch věcí říkám taky a je zajímavý, že třeba i řídící v čáslavi nebo pardubkách podle mě je to pěknej nesmysl. mnohem víc zatěžujou frekvenci nějací žáčci, popřípadě piloti, co mají přesně nastudovanou předpisovou frazeologii a blejou to do tý vysílačky pět minut. například onehdá, když jsme s tondem měli takovou malou vyjížďku v bene, tak tam nějakej takovej horlivec vysílal, že proletí západně letiště, ale trvalo mu to tak dlouho, že já začal točit třetí a finále jsem mohl ohlásit teprve při podrovnání |
| |
|
|  | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 15. 10. 2010 / 10:25 | |
| | | Dotaz na odborníky: Jak se zkracuje volačka kluzáku? V tom frazeo-předpisu to totiž není. Když mám imatrikulaci OK-4812 tak se budu prvně hlásit volačkou OSKAR KILO CTYRY OSM JEDNA DVA a zkracena forma bude OSKAR JEDNA DVA ? Mam pocit ze jsem v reálu to slyšel zkracovat na "čtyřistadvanáct" nebo "osmsetdvanáct". Já to zkracoval na "čtyřicetosmdvanáct" ale to je určitě blbě - to vím |
| |
|
 | | | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 15. 10. 2010 / 10:35 | |
| | | Já bych řekl, že u kluzáků je to celkem jedno, je to jen na tobě. Třeba ve Vyškově na dni otevřených dveří létaly dva kluzáky a hlásily se jen číslem na konci - "pětka" a "sedmička" |
| |
|
| |  | | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 15. 10. 2010 / 11:29 | |
| | řek bych, že právě u kluzáků to není jedno může ti lítat narát třeba OK-8633 a OM-8633, nebo OK-9833 a jak se budeš hlásit? Ohlásíš je jako oskartřitři a můžou to být tři éra Vždy platí zásada hlásit se plnou volačkou a je na ATC jak si tě zkrátí, protože on ví co má v luftu a jestli se nesplete. Dokonce ty sám jako pilot si svévolně volačku zkrátit nesmíš, čekáš či si ji zkrátí ATC a pak používáš tu, kterou tě on zavolal.
Peace, brothers! |
| |
|
| | | | | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 15. 10. 2010 / 11:41 | |
| | Ok pane, takže to platí tak, že já se zahlásím plnou a ATC si VYBERE jak mi bude říkat. A pro ATC teda platí že mi bude říkat jak se mu chce?
Jde mi o to jestli ty různý "dvojky", "dvanáctky", "osmsetdvanáctky" jsou v pořádku nebo je to tak trochu zažitý porušovaní předpisu o frazeologii? Protože striktne podle předpisu by to měl zkrátit na "OSKAR JEDNA DVA".
Předpis pro zkrácení volačky typu a (imatrikulace) říká:
prvé písmeno nebo číslice a nejméně
poslední dvě písmena nebo číslice volacího znaku;
V reálu (nemám moc zkušeností) jsem ale nikdy OSKAR JEDNA DVA neslyšel, jen ty čísla.. |
| |
|
| | | | | | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 15. 10. 2010 / 11:49 | |
| | | kluzákem si nejsem jistý, musel bych se podívat páč kluzákoj nelétám... Ale určitě tu luftpajloti dají správnou odpověď V každém případě bez ohledu v čem sedíš se poprvé hlásíš plnou volačkou a čekáš, jak ti odpoví ATC a pak používáš tu volačku, kterou tě ATC oslovil. |
| |
|
| | | | | | | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 15. 10. 2010 / 13:40 | |
| | | Úplně stejně jako všichni ostatní, dle L10/II. První znak a nejméně dva znaky od konce. Tedy OK1234 je spŕavně zkráceno O34, O234 i O1234. |
| |
|
| | | | | | | | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 15. 10. 2010 / 15:14 | |
| | Podle předpisu je to sice správně, akorát že se to nepoužívá NIKDE - a to ani u nás, ani v cizině (teda - nevím jak v Rakousku a Francii, ale v Německu, Holandsku a Belgii určitě ne).
Neříkám, že to je správně, ale kluzáky se volají VŠELIJAK - často přes své závodní kódy (písmena na ocasech) což zejména ve spolupráci se zahraničními piloty je všelijaké, jen ne předpisové.
Pokud kdekoliv na frekvenci uslyším šišlavé "jenkišéra, jenkišéra - Tangošéra!" tak úplně přesně vím, kdo a v jakém letadle to tam letí
Je ale taky fakt, že takhle se kluzákovské volačky mastí už roky, všude a pořád - a pokud mi paměť sahá (!!) nepamatuju nějakou LMU nebo předpoklad LMU vyplývající ze záměny volacího znaku stanice (!) - což se o "velké dopravě" tak docela říct nedá...
Nebo jo? Víte někdo o něčem takovém? |
| |
|
| | | | | | | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 15. 10. 2010 / 15:31 | |
| | No, na druhou stranu - kdy mluví kluzák s ATC?
Ve všech zbylých situacích by tedy každý (!) kluzák měl používat plnou volačku.... Bojím se, že to by éter zasíralo víc, než (zde jinde citované) meldování žáčka o průletu ATZ... |
| |
|
| | | | | | | | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 15. 10. 2010 / 16:19 | |
| | Jen doplním...
"No, na druhou stranu - kdy mluví kluzák s ATC?" Mluví a může mluvit často. Např. protože nemluvil (mimo jiné), tak vznikly ony jarní školení (jestli si vzpomínáš na tu sblížení kluzáku a Ryanairu u Brna). Nad Frýdlantem (LKFR) jsou kluzáci taky celkem často na spojení s ATC v mošnově. Buď s TWR nebo APP, takže mluví
A co se týče zkrácení volaček, tak info zde:
http://ivaocz.virtualskies.net/forum/viewtopic.php?t=1153 |
| |
|
| | | | | | | | | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 15. 10. 2010 / 16:46 | |
| | A já doplním, že třeba LKHN je v MTMA Přerov a pokud lítají, tak je řídí LKMT APP. Pokud má Přerov nějakou hustou bojovou akci, tak je řídí LKPO APP do FL065(ale jen vyjímečně).
Takže klasicky vlek z LKHN do 4000ft a výše jde na LKMT APP a otravují při pěkném počasí non-stop celý den Na spojení takhle bývá stabilně přes 10 kluzáků a je celkem pohodlné je volat jenom číslem pěkně co půl hodiny : "9420, vaše poloha a výška". Slovy: "Devadesátčtyři dvacet, ...." |
| |
|
| | | | | | | | | | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 15. 10. 2010 / 16:53 | |
| | Ty aby sis pořád nestěžoval, že máš provoz Co my bychom na IVAO za to dali  |
| |
|
| | | | | | | | | | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 16. 10. 2010 / 08:39 | |
| | "Devadesátčtyry dvacet" tedy moc předpisové není... To je takhle volají sami ATC?
|
| |
|
| | | | | | | | | | | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 16. 10. 2010 / 09:36 | |
| | Já sem tušil že jsem rejpnul do vosího hnízda
V tedy zjevně mohou nastat všechny varianty, podle toho jak to který řídící nebo AFISák "žere"
Takže pro piloty na IVAO: Představit se plnou volačkou (OSKAR KILO CTYRY OSM JEDNA DVA) a pak respektovat AFISákovo zkrácení. V reálu by "místní pilot" asi hned použil verzi "B", ale to bych neriskoval, jen v případě že afiskáka dobře znám a vím že nemůže nastat konflikt (nulový provoz). Dále je možné například na eventech použít soutěžní číslo - INDIA, KILO.
Pro AFIS:
a) Zvolit předpisovou verzi - OSKAR JEDNA DVA - to se ale zjevně moc nepoužívá.
b) Zvolit aeroklubovou místní verzi "Dvanáctka", "osmsetdvanáctka".
c) Zvolit verzi ala Mošnov ATC "Čtyřicetosum dvanáct"
Co vy na to? |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 16. 10. 2010 / 15:13 | |
| | | My na to nic, jen to, že tak, jak je to v předpisu, to nickdo nedělá, páč by to bylo děsné.... |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 16. 10. 2010 / 16:05 | |
| | | No když má bejt IVAO ARAIG, tak musí bejt v tomhle nepředpisový Prostě plachtaři musej mít předpis tak trochu v ... |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 16. 10. 2010 / 11:17 | |
| | | Není to předpisové, ale je to rychlé a taky se to dobře pamatuje. Oskar kilo jsou všichni a když se jeden jmenuje OK9111 a druhý OK1111, tak by se jeden zbláznil Takže prostě "devadesátjedna jedenáct" a "jedenáct jedenáct" |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 16. 10. 2010 / 15:16 | |
| | No to ano, proti tomu nic, ale podle předpisu ti tam pořád chybí ten "oskar," předpis je předpis
pochpitelně - pokud je široko daleko v luftě jeden blaník a Afis řekne "třináctko polohu" - tak tomu rozumí každej, i když se při tom předpisy kroutěj v šuplíku. Někdy je to s předpisama těžký... |
| |
|
| | | | | | | | | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 16. 10. 2010 / 08:52 | |
| | cituji z odkazu:
"Příklad: CSA123 [čé es á jedna dva tři]"
tak to mne teda dostalo - to jsem zatím v éteru neslyšel ani jednou....
|
| |
|
| | | | | | | | | | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 16. 10. 2010 / 15:01 | |
| | Můžeš prosím doplnit, co se ti na tom nezdá?
PS: je to převzato přímo z předpisu + na LKMT vysílat volací znaky slýchám pořád |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 16. 10. 2010 / 15:11 | |
| | No, tak často zas éter neposlouchám, ale pokud, bylo to vždy "sí-es-ej Uan-tů-trí"... což je sice skoro totéž, ale není to totéž (viz o pář řádků níže "ér-fráns...")
dloub: ale pokud to tak platí na LKMT, tak by se tím měli řídit i ostatní, to uznávám!
|
| |
|
| | | | | | | | | | | | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 17. 10. 2010 / 21:48 | |
| | jen tě upřesním Mrkni se prosím sem http://lis.rlp.cz/predpisy/predpisy/dokumenty/L/L-Frazeologie/data/effective/cast_I.pdf a od části 4. dále, kde se používá příklad komunikace např. při navazování spojení atd. uvidíš např. přímo "ČSA123". Je třeba rozlišovat český a anglický volací znak, pokud existuje. Např. Air France nebo Lufthansa ho bude mít asi těžko, když to jsou frantíci a němčouři (na tohle se nevytvářejí české ekvivalenty k anglickým, ale naopak se vytváří anglický ekvivalent k národnímu označení). Je ale samozřejmé, že letadla letící někde v hladině a jsou na frekvenci ACC, tak mluví anglicky, protože je to bezpečnější, jelikož jim rozumí i ostatní mimočeský letecký národ světa - ostatně proto tolik nadávají dopraváci na frantíky, že jsou tak hrdí, že na velkých mezinárodních letištích žvatlají jejich žabožroučtinou a nikdo jim pak nerozumí a občas tam vzniká celkem slušný chaoz Proto u nás např. na LKPR nebo na frekvenci ACC neuslyšíš tenhle český volací znak, protože to není součást anglické frazeologie. Pokud však posádka bude komunikovat česky, měla by použít i tento český volací znak (a ten je občas slyšet na malých nevytížených letištích, jako je např. LKMT nebo LKTB, popř. LKKV).
ad dloub: nejde o to, že by to platilo na LKMT, ono je to přímo v předpise a pak by se tím měli řídit všichni ostatní, to uznej |
| |
|
| | | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 16. 10. 2010 / 11:40 | |
| | | Já lítám na OK-6815 a všichni ho hlásí jako šedesát-osm-patnáct, bez Oty s Karlem |
| |
|
| | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 15. 10. 2010 / 11:00 | |
| | | To mi připomnělo, že budu mít brzy zase AFIS. Měl bych si zase natrénovat dvojklíčování pro případ, že by nebylo ještě tak hnusně, aby nemohli lítat motoroví vypravěči |
| |
|
| | | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 15. 10. 2010 / 12:26 | |
| | | Ty nejsi rád, když se dozvíš, kde všude daný borec byl, v kolik tam byl, kam ještě poletí, kdy tam tak asi bude, jaká je teplota, tlak, rosný bod a nakonec tě ohromí informací o výšce,k terá je větší než tvoje ATZ? |
| |
|
| | | | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 15. 10. 2010 / 12:47 | |
| | | Rozdávám trestné body za porušení rádiového klidu |
| |
|
| | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 15. 10. 2010 / 16:38 | |
| | „…výška 1 500 feetů altitude…“
Když se v 90. letech minulého století přecházelo z metrů na stopy, tak se někdy doporučovalo nahradit výraz „výška“ anglickým výrazem pro výšku „altitude“, aby bylo jasné, že pilot udává po novu stopy a ne metry.
Tohle autor IMHO moc nepobral "Výška 1500 feetů altitude" je špatně, ale asi by se mělo by se říkat buď "1500 stop altitude". Nevím nakolik je to frazeologicky dobře, ale říká to si myslím vše, co je třeba vědět, protože české "výška" je strašlivě nešťastné vzhledem k anglickým ekvivalentům "hight" a "altitude" vyjadřujícím zásadně rozdílné údaje (možná by bylo dobře zavést hight=převýšení a altitude=výška)
„Finále na dráhu 25“
Slovíčko „na“ ve frazeologii není a když vypustíte „dráhu“, tak se taky asi nic nestane… Naopak v případě paralelních drah je nezbytné říct „21 levá“.
No tak vypustit dráhu na přiblížení se teda může stát setsakramentsky hodně a i předpis dává, že se dráha MUSÍ opakovat... a jednomu známému se už i stalo, že takový nějaký chytrák sedal z opačného směru (s větrem v zádech) na letiště, kde nikdo nebyl a bylo štěstí, že se nic nestalo...
„300 metrů nad zemí“
Opravdu máte 300 metrů nad zemí, když to říkáte do rádia, nebo se to tak prostě má říkat? Typické je hlášení polohy „po větru“ ve třetí zatáčce.
Tomuhle nerozumím To jako někdo říká místo "poloha po větru" "300m nad zemí?", co je to za nesmysl?
„…dávejte!“
Na skutečně frekventovaných letištích v USA (např. Deer Valley se 370 000 pohyby za rok, a to pouze GA, žádné pravidelné linky) navazování spojení neuslyšíte vůbec, tam přímo vysypete, co potřebujete....
IMHO je to hovadina, aby se někdo naladil na frekvenci a inhned začal chrlit... Radši zavolám a nepředpisově pozdravím a počkám na zavolání ATC zpět. Náhodou bude na krátkém finále éro a ATC mu zrovna bude chtít povolit přistání a najednou nějaký kterén začne chrlit, co všechno by chtěl povolit a co chce dělat a jakou informaci má na palubě atd. a éro na finále jde na průlet... na zabití takový přístup na řízeném letišti... jeslti to USA je jen AFIS, tak to je jiná situace a hlavně jsou tam jen GA. Kombinace velkých a malých letadel je zase zcela jiná situace, což je u nás na všech řízených letištích... Nehledě na to, že ATC může dělat něco jiného a jak někdo začne vysílat bez navázání spojení, tak se klidně může stát, že celou zprávu bude muset vysílat znova, protože to ATC prostě nepochytí...
Když už autor vyčítá chyby, tak by neměl nabádat k dalším a možná ještě horším (např. v případě té dráhy)... |
| |
|
| | | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 15. 10. 2010 / 16:53 | |
| | jen k bodu (2): tady si pletes dve ruzne situace. prilet do atz a finale. pokud se podivam do predpisu, do casti komunikace v atz, tak:
a) ani pri priletu do ATZ drahu nevyzaduje opakovat
b) nevyzaduje ani ohlaseni "finale (na) drahu XX", ale pouze ohlaseni finale.v podstate jediny okamzik, kdy vyzaduje zminku o draze je, kdyz se radis do prislusneho okruhu
(jen rejpu, kdyz uz slovickaris a ohanis se predpisy, nikterak tim nenaznacuji co si myslim o tom, jak by kdo mel komunikovat).
|
| |
|
| | | | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 15. 10. 2010 / 17:09 | |
| | Jaké dvě veci si pletu? Tam se jasně hovoří jen o finále. O žádném příletu nebo odletu z ATZ není ani zmínka.
A když už slovíčkaříme, tak připouštím (ikdyž se mi to nezdá), že v předpise (koukal jsem do L-Frazeologie, ale může být teoreticky v 8168 nebo 4444, nevím) není, že by se k oznamování finále mělo připojovat označení dráhy, nicméně nesouhlasím s tvrzením "v podstate jediny okamzik, kdy vyzaduje zminku o draze je, kdyz se radis do prislusneho okruhu". Každé povolení ke vzletu nebo přistní musí obsahovat označení dráhy a je tam toho trošku víc |
| |
|
| | | | | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 15. 10. 2010 / 17:15 | |
| | ach jo. zase nectes co ti clovek napise. a nebo sa bavime o necem jinym - ja se bavim o casti predpisu pro nerizena letiste, o kterych je rec i v clanku.
ty: pri hlaseni finale by mel opakovat drahu v uzivani (?? uz to je dost zmateny - co by mel opakovat?)
ja: rtf predpis nevyzaduje na finale drahu vubec hlasit (staci mu pouze, ze jsi na finale), a ani ji opakovat pri priletu do ATZ (to do toho taham proto, ze pises o nejakem opakovani drahy) nevyzaduje drahu v uzivani opakovat
bavim se o situaci kdy priletis na letiste a jdes pristavat. coz je to , o cem je tu rec. |
| |
|
| | | | | | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 15. 10. 2010 / 21:08 | |
| | Větou "...a když vypustíte „dráhu“, tak se taky asi nic nestane." podle mě autor článku myslel vypuštění slova "dráha", tzn. hlásit jen např. "Finále 34 pravá". Přidávání dráhy při hlášení je IMO dobrá praxe, neboť je to důležitá informace pro okolní provoz, který se třeba právě přeladil na frekvenci a předchozí vysílání neslyšel - hlavně v situaci, kdy na letišti není v danou chvíli AFIS.
"Výška 300m nad zemí" je zpravidla blbost, neboť kdo z nás odhadne, jakou skutečnou height v danou chvíli má? Pokud se nenachází nad letištěm nebo nad nějakou kótou, jejichž nadmořskou výšku zná. A pro ostatní provoz je tahle informace zpravidla taky nepoužitelná, neboť kdo bude hledat, jaká nadmořská výška je v místě letadla, které vysílá? Nehledě na fakt, že height letadla se díky terénu mění a za deset vteřin už může být naprosto jiná. Jediný případ, který mě napadá, kdy má hlášení height smysl je v případě "podlétávání" TMA, které má spodní hranici (např.) 1000ft AGL, nebo letu v prostoru, který je definován výškami AGL.
Ještě k "dávejte", které bych nezatracoval - v případě volání stanoviště AFIS je vhodné nejdříve navázat spojení a potom teprve vysílat požadavek/informaci. AFISákovi tak dáváte možnost se koncentrovat na vaši zprávu (vrátit se k rádiu, odtrhnout oči od internetu, polknout,... doplňte si další ) a předejdete situaci, kdy po vaší odvykládané "pohádce" kudy a kam poletíte, jakou rychlostí za jaké teploty a jakou máte velikost bot AFIS řekne "Poslední vysílající stanice, opakujte pro XXX INFO".
Naopak na rušnějších řízených letištích je vhodné nezahlcovat frekvenci a rovnou říct, co máte na srdci. Extrémem jsou některá letiště, která přímo v (approach) mapce mají "State callsign only", čímž vás vyzývají, abyste se po přeladění přihlásili na frekvenci (většinou TWR) prostým "CSA 553". Tohle ale platí pro IFR provoz, tam si na frekvenci žádný VFR nepustí. |
| |
|
| | | | | | | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 15. 10. 2010 / 21:31 | |
| | Dovolím si připojit pár myšlenek, byť sám aktivně v reálu nelétám ani neřídím..
Ale varianta, kdy "na rušnějších letištích je vhodné nezahlcovat frekvenci a rovnou říct, co máte na srdci." mi nepřijde zrovna šťastná, pokud bereme v potaz, že někdo letí za VFR bez letového plánu a štráduje si to do CTR nějakého většího letiště.
Není nic "lepšího", než když chce člověk (řídící) říct něco důležitého na frekvenci a těsně před tím se mu ozve letadlo za VFR bez letového plánu s informací o tom, že ATIS přijal, QNH si zapsal, momentálně udržuje něco mezi 300 a 302 metry AGL a že by rád křižoval CTR kdesi nad nějakým význačným navigačním VFR bodem, na jehož název si teď vlastně nemůže vzpomenout a pokud by bylo možné, rád by si udělal i jeden nízký průlet nad dráhou, když to bude možné.. V takové situaci je skutečně lepší se jen ohlásit volačkou a počkat, až řídící vyzve k dalšímu pojednání o úmyslech. Notabene, na VFR bez letového plánu nemá řídící pochopitelně strip, takže si jej musí vypsat.. Pokud to na něj člověk vysype všechno najednou a hned při navázání spojení, je celkem pravděpodobné, že to bude muset člověk odvykládat stejně celé znova, protože si to řídící nestihne ani zapsat.. Za předpokladu, že si stihnul vzít do ruky tužku a čistej strip..
Toť mých pár centů z pohledu nestranného pozorovatele. |
| |
|
| | | | | | | | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 15. 10. 2010 / 21:57 | |
| | | jedna rejpavá - na kterépak "rušnější" letiště tě pustí bez plánu? |
| |
|
| | | | | | | | | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 16. 10. 2010 / 08:46 | |
| | No bať, ale to platí jen v naší žabí louži - na tom jediném "rušnějším" letišti by občas někteří ATC VFR pokud možno postavili za úsvitu ke zdi s šátkem přes oči...
Ale v cizině, IMHO, je to celkem běžné... |
| |
|
| | | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 15. 10. 2010 / 18:53 | |
| | „300 metrů nad zemí“
Opravdu máte 300 metrů nad zemí, když to říkáte do rádia, nebo se to tak prostě má říkat? Typické je hlášení polohy „po větru“ ve třetí zatáčce.
Tomuhle nerozumím To jako někdo říká místo "poloha po větru" "300m nad zemí?", co je to za nesmysl?
VYSVĚTLENÍ:
Tohle jsem pochopil tak, že někdo řekne do rádia: "300 metrů", ale ve skutečnosti, už je třeba ve 400. Nebo, že řekne např. "po větru..", ale ve skutečnosti už nalétává do třetí zatáčky. TJ, že svoje úkony ohlašuje krapet se spožděním. |
| |
|
| | | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 17. 10. 2010 / 11:19 | |
| | „Finále na dráhu 25“
Opravdu si myslím, že jde jen o vypuštění slůvka "dráhu" a nikoliv označení dané dráhy. Zejména na letištích s vícero dráhami nebo různě kombinovaným provozem by to mělo být pravidlem, o IFR ani nemluvě.
„300 metrů nad zemí“
Jsou země a letiště, kde se dělá jiné než nám doma známé klasické připojení do okruhu po tečně k zatáčce. Třebas tady v UK je hodně typický overhead join, který se letí ve větší než okruhové výšce a zařazení se dělá buď přeletem kolmo do downwindu na "dead side" nebo zařazením do některé části okruhu a až teprve poté se klesá na okruhovou výšku. Stejně tak vrtulníkový a klasický provoz mívají většinou jiné okruhy a výšky. Čili zařazení s hlášením o výšce má rozhodně v takových případech význam.
„…dávejte!“
V prvé řadě Deer Valley je prostor třídy D, čili je tam normální věžka. Notabene v USA mají i malá VFR letiště radar, kterým si řeší i provoz na okruhu...bývá totiž celkem obvyklé, že na okruhu je klidně i 10 letadel. Pokud jde o to povolování přistání - pokud je éro na krátkém finále, v USA už bude mít povolení k přistání dávno udělené, typicky na downwindu. Stejně jako několik jeho kolegů na okruhu. A vykecávat se není vůbec potřeba, stačí říct úmysl a řídícímu je jasno i bez letového plánku - touch and go, full stop, low pass, overfly, ... "Deer Valley, Warrior N4499S, at the interstate with aplha 29.92 for touch and go". "Warrior N4499S, Dear Valley, join left downwind, traffic is Cessna turning base and two warriors on downwind, you're number four, cleared to land rwy 25L". Podotýkám, že na takových letištích se nejedná pouze o GA traffic, notabene i ten bývá dost často mix rychlých i pomalých propů, jetů a vrtulníků. Za podobných okolností se tam vejde i sem tam bulík, nebo IFR provoz.
Chápu, že u AFISáka nejde podobnou úroveň očekávat a tam má úvodní ohlášení bez vysypání parametrů určitě svoje místo. |
| |
|
| | | | | | Vyborny a zaroven zabavny clanok 17. 10. 2010 / 21:37 | |
| | ad finále - tak pokud je to myšleno takhle, tak souhlas
ad 300m AGL - tady to beru jak to bylo podáno - pro ČR (alespoň tak jsem to pochopil). Mimoch. mám v PC krásné obrázkové schéma, jak se létá okruh v UK, takže představu mám
ad dávejte - opět, předpokládám to pro české prostředí a ze své, byť malé, zkušenosti bych to viděl přesně tak, jak jsem to napsal (i z pohledu ATC, pokud bych bral trošku s nadhledem to, co občas vyvádím na IVAO) |
| |
|
|
