Je to náhoda, že v říjnovém čísle časopisu Airliner World vyšel článek o Bhutánské společnosti Druk Air a trochu tam přistání v Paro popisují. I když z pohledu pasažéra. Volný překlad:
"Dráha leží v úzkém a křivolakém údolí a kvůli její poloze je možné provádět pouze vizuální přiblížení. Zruční letci Druk Airu se tedy při svém strmém sestupu z cestovní hladiny musejí vyhýbat oblačnosti.
Žaludek zůstane na pár minut v 26000ft, i když už letoun zahájí přiblížení na přistání. Ostré zatáčky jsou tak blízko strmým zeleným stráním, že by se ze stromů daly trhat jablka. Ale hned jak začnete zadržovat dech v očekávání přistání, pilot zamiří čumákem k zemi a vypadá to, že chce všechny zabít - pak podrovná a zlehka se dotkne dráhy... Vystoupíte z letadla s třesoucíma se nohama a rádi, že žijete...
Paro má nadmořskou výšku 7300ft s okolními kopci čnícími až do výšky 16000ft. Strmé a netradiční přiblížení, spolu se špatným zimním počasím, často způsobovalo zpoždění a diverze v době, kdy Druk Air létal Dorniery 228... "
Ohledně letadel tam píšou, že Druk Air létá s BAe 146, teď ale čeká na A319. Při výběru typu tam Boeing demonstroval schopnosti 737-700, takže si myslim, že to tam s ním nejak musí jít zvládnout |
|
