|  |  | | Historie - dálná, bližná, trať na letišti 6. 2. 2010 / 10:03 | |
| | Zdar,
takové historické okénko - koukal jsem zase po IL-14 a jedna věc mně tam pořád leží v hlavě. Traťový NDB maják OTA ležel předpokládám na letišti.
Letadlo, které letělo do Ostravy, tedy (asi) přilétlo v patřičné výšce nad něj.
Dál mně napadá několik variant ale tahle mi přijde nejreálnější (pro dráhu 22):
Přelétnout (1) přes OTA do nějaké vzdálenosti (2) dané úhlem (3) proti Dálné, otočit doleva paralelně s dráhou, klesat a tím vstoupit na okruh, letět stále stejným kurzem 40 (4) až dokud nemám Dálnou vlevo za sebou na daném úhlu (5), pak se obloukem otočit (6) abych Dálnou a Bližnou měl v zákrytu tj kurz 220 (7) a jít na přistání (8).
Jiný (reálnější) nápad? Jde mi o to jak se to asi dělalo. Pokud se vektorovalo a pokaždé jinak tak fajn, ale rád bych to zjistil.
|
| |
|
 |  | | | Historie - dálná, bližná, trať na letišti 6. 2. 2010 / 10:58 | |
| | | Pokud si vzpomínám tak maják ,,OTA" byl umístěn na vysílači Českého rozhlasu ve Svinově ,což je na SZ od prahu dráhy 22 asi v prostoru 3 zatáčky. Na dráhu 04 se sedalo většinou přímo z kurzu od Holešova. Většina,asi 90% přistání byla ale na 22 .Popisuji situaci okolo roku 1965-68. Ale třeba si už nepomatuji přesně. |
| |
|
 |  |  | | | Historie - dálná, bližná, trať na letišti 6. 2. 2010 / 11:31 | |
| | Díky, máš pravdu. maják OTA, 363 kHz, pozice 49*48'42" a 18*11'39", odpovídá vysílač Svinov. Kde jsem vzal, že to bylo na letišti, nevím, ale byl to chybný předpoklad.
Takže klesat z TBV na OTA a pak točit do kurzu 220 na Dálnou a šup na dráhu.
Dík.
|
| |
|
| | | | Historie - dálná, bližná, trať na letišti 8. 2. 2010 / 03:27 | |
| | Nevím, jak to bývalo s majákem OTA, ale okruh na dálnou a bližnou tu kdysi velmi podrobně popisoval Tponde, k tomu není co dodat. Ale to jde o okruh, ne přiblížení z trati.
Myslím, že: přiblížení na 2 NDB nemívá tvar okruhu a myslím, že se používá i teď, pořád stejně. Zkusil jsem neumělý obrázek.
Příletový kurs vede nad jeden ze dvou NDB, který je potřeba přelétnout tím kursem a stejným kursem letět dál. Za určitou dobu (ta je publikovaná pro tu kterou situaci) se točí přístrojová zatáčka do kursu dráhy. Když se to vše udělá čistě, jsou oba NDB v zákrytu, dráha před čumákem - a může se začít klesat. Ten první NDB se nalétává podle místních poměrů 2500 až 4000ft a obvykle až do dotočení do kursu dráhy se letí ve stejné výšce. Myslím, že tak to bylo už ve 30. letech - stejné dodnes.
Jestli někdo ví, jak to skutečně bylo, prosím, opfravte mne/nás, dík! |
| |
|
| | | | | Historie - dálná, bližná, trať na letišti 8. 2. 2010 / 07:43 | |
| | | |
|
| | | | | Historie - dálná, bližná, trať na letišti 8. 2. 2010 / 09:08 | |
| | Pokusím se doplnit (poopravit). Podle tohoto nákresu by se asi přístrojová zatáčka zaletět nedala. NDB je zařízení veskrze nepřesné a proto se takto dříve osazovaly dva do osy (ještě nedávno to fungovalo v LKCS), takže letět nějaký kurzem od NDB se moc přesně nedá. Postup bych tedy viděl tak (tak trochu se jen dohaduji), že se nalétne osa NDB-NDB v opačném směru, po nějakém čase (dle publikování) od průletu nad vzdálenějším NDB se pak provede předpisová zatáčka (do strany o 45° pak let dle rychlostní kategorie 1;1.5;2 minuty a následně točení do osy přiblížení). Asi tak bych to letěl já, ale jsem jen prostý muž občasně mdlého rozumu ....  |
| |
|
| | | | | | Historie - dálná, bližná, trať na letišti 8. 2. 2010 / 10:41 | |
| | Máš možná pravdu, ale jukněte třeba LZKZ - kde manévr začíná přelétnutím dálné KE (425) do kursu 213° a pak přístrojovou zatáčkou (kapkou) kapkou do kursu finále. Finále je tady sice ILS (dneska jak jinak), ale princip zákrytu dálná bližná (myslím) je zřejmý. Kdyby tam to ILS/VOR nebylo, tak by localizer nahradil zákryt ručiček dvou ADF (naladěných jeden na KE, druhýá na K) - viz obr.:
(a i když člověk nemá ILS/VOR/DME tak právě přelétnutím dálné ví, jak daleko je od dráhy a jak má/by měl asi pokračovat sestup...) |
| |
|
| | | | | | | Historie - dálná, bližná, trať na letišti 8. 2. 2010 / 11:04 | |
| | Říká se tomu "přiblížení rozpočtovým úhlem", IAF je v tomto případě jedno z NDB umístěných v minulosti vždy po dvou. Zpravidla se přelétávalo to vzdálenější "vzdálená přívodní radionavigační stanice" - čili dálná. Po přeletu nasadil pilot v přibližovací mapě stanovený kurs a rychlost dle kategorie letadla a letěl určený čas (vše dle publikované přibližovací mapy) po uplynutí času začal stanoveným náklonem točit tzv. rozpočtovou zatáčku do osy dráhy. Pokud pilotoval správně, byl po dotočení zhruba v ose dráhy na FAF, korekce provedl sesouhlasením ruček ARK do zákrytu a začal klesat stanovenou vertikální rychlostí, zase dle kategorie letadla, výšku zkontroloval nad dálnou, popřípadě upravil gradient a pokračoval dokud nezahlédl dráhu, nebo dráhová světla... Toto přiblížení je sice přístrojové, ale nepřesné, v případě opravdu špatného počasí bylo třeba ho v konečné fázi doplnit o PAR přiblížení.
Přiblížení lze samozřejmě provést i na 1xNDB, kde k vedení postačí nastavený kurs dráhy a ručka ARK. Jinak vetšinu údajů jako přibližovací rychlosti a gradient klesání pro všechny kategorie letadel, stanovené výšky nad MARKERY lze dodnes najít na přibližovacích mapách. |
| |
|
| | | | | | | | Historie - dálná, bližná, trať na letišti 8. 2. 2010 / 11:41 | |
| | | Dík, že ses mne zastal, náčelníku! |
| |
|
| | | | | | | | Historie - dálná, bližná, trať na letišti 8. 2. 2010 / 11:52 | |
| | P.S.: zrovna včera jsem náhodou doma našel nepočmáranou leteckou mapu ČSFR 1:500.000 z roku 1992, kde se to dálnými a bližnými jenom hemží (tak nějak se ke mně tehdy zatoulala... i když v té době na ni ještě ani aeroklubáci neměli nárok  )
Kdybyste měli někdo seriózní zájem, tak bych mohl některé oblasti o víkendu oscanovat a poslat - nebo někde vyvěsit... (určitě ale ne celou ČSFR! Jsou to dva listy ke slepení, velké jak kráva! Prostě Čechy a Slovensko ještě v jednom společném chumlu!) |
| |
|
| | | | | Historie - dálná, bližná, trať na letišti 9. 2. 2010 / 12:00 | |
| | Nevím jak konkrétně OTA v minulosti, ale těch způsobů provedení inital a intermidiet fáze přiblížení je nespočetně. Nicméně máte pravdu všichni tři co tady zmiňujete různé způsoby - ty základní "metodiky" jsou opravdu tři:
a) Procedure turn - letí se od letiště proti kurzu dráhy, nad určitým bodem (daným přeletem navaidu, vzdáleností, časem, atd...) se otočí o nějaký úhel (nejčastěji 45*), poodletí a pak se opačnou zatáčkou vrátí do osy před FAFem
b) Teardrop turn - letí se od letiště daným kurzem, který svírá s kurzem dráhy úhel blízký 180* a nad určitým bodem/ve vzdálenosti/po času se otočí a vrátí do osy před FAFem
c) Racetrack nebo holding pattern - vyčkávací obrazec či jeho obdoba je publikována tak, aby procházela FAFem a přiblížení se zahajuje z ní.
Krásnou ukázkou jsou pardubice, kde jsou na dráhu 27 publikována od IAF PK příklady všech tří takových metod přiblížení. |
| |
|
| | | | | Historie - dálná, bližná, trať na letišti 9. 2. 2010 / 12:50 | |
| | | Karobka, krabička, podobná tomu, jak ji nakreslil Leonell, se ale skutečně létá, zejména v Rusku! Párkrát jsem s ní měl tu čest, a byl jsem tuze rád, že máme letadlo s FMS... |
| |
|
| | | | | | Historie - dálná, bližná, trať na letišti 9. 2. 2010 / 12:52 | |
| | | Já to vidím tak, že "karobka" je normální přiblížení do okruhu, jako při VFR letech - přes dráhu (maják u dráhy) do polohy "po větru" a pak normální okruh s finále na dva NDB |
| |
|
| | | | | | | Historie - dálná, bližná, trať na letišti 9. 2. 2010 / 14:08 | |
| | | Mě to teda připomíná klasický racetrack |
| |
|
| | | | | | Historie - dálná, bližná, trať na letišti 9. 2. 2010 / 14:24 | |
| | | Vždyť to je tak jednoduchý - dvě áerkáčka, jedna tlustá, druhá tenká, dáváš si na ně pozor, jak se tak honěj po tom budíku, kontroluješ výšku, rychlost, mechanizaci, motorové přístroje, světla, checklisty, třetí oko na mapách, komunikuješ, sleduješ, kam tě nese vítr... jedna zatáčka, druhá, třetí do finále, dálná, bližná, podrovnat... a už jsi dole Jak prosté, ne? |
| |
|
|
1x 
