Já ten eroplán na vlastní oči viděl v ten moment poprvý. Jaký má motory a parametry obecně, to jsem se dočetl až ex-post v internetové kavárně, kde jsem to rozdejchával.
Něco jiného bylo, když jsme náhodou v Prescottu u firmy "Tailwheels and More" zjistili, že nás přeškolí na AT-6D Texan, bohužel bez sóla. Tam už nás Bill Modes opravdu seznámil s letadlem, parametry, systémy, přeškolení bylo jako u nás, prostor, nouzáky, okruhy, akrobačka. Nalétal jsem na tom 3hodiny a na závěr mi do zápisníku napsal Bill Check-out s poznámkou "OK to solo", čehož si moc cením. Koneckonců ale Texan nebyl žádný rychlík a přebytkem výkonu taky netrpěl, létal jako velká pětsedvacetšestka, jedinou nectnost z rychlých mašin měl tu, že při pádech se padal poměrně výrazně na stranu, až do náklonu 90°. Taky byl krásně vyleštěný, a jako Čechoslováky (neb tak nás tam stále vnímají) nás potěšily disky kol
http://www.jetphotos.net/viewphoto.php?id=6561305
Zajímavé jsou i důvody, které nás do Prescottu přivedli (o možnosti létat Texana jsme dopředu nevěděli). To letiště se jmenuje po pánovi Ernestu A. Love, ICAO kód KPRC, IATA PRC, takže na mapě bylo u letiště napsáno LOVE PRC.
Dá se na takovém letišti nepřistát?
|
|
