To mi vzdycky pripomene debatu o baleni zavazadel  On: "mas sbaleno?", Ona: "jasne ze jo, mam tenhle novy kufr". On (zvedne kufr nad hlavu a vsi silou s nim prasti o zem, pricemz se kufr rozleti na kusy a vsechno se vysype ven): "vidis, nemas, az to vydrzi tohle, budes mit sbaleno, takhle se nakladaji kufry do era".
Vzdycky jsem se smal, dokud jsem nezacal delat walkaroundy a potkavat se tak s bagazniky pri praci. Vyse uvedena ukazka vypada ve srovnani s realitou jako ukazka setrneho zachazeni s porcelanem
Z toho vyplyvaji dve ponauceni:
1.) Jakykoliv mate kufr a veci v nem, dojde driv nebo pozdeji ujmy.
2.) Kupovat se vyplati bud jen to nejlevnejsi a clovek tak ma novy po kazde ztracene bitve za maly peniz, nebo naopak ty nejdrazsi znackove, ktere poskytuji neomezenou zaruku a clovek tak chodi cas od casu menit za nove 
Poznamka pod carou: ani nejdrazsi a nejznackovejsi veci uvnitr kufru takove zachazeni nepreziji delsi dobu, tzn. vsechny fotaky, notesy, harddisky a vsechno podobne nikdy ne do hold! |
|
