Pánové, zapomínáte tady ve svatém diskutérském nadšení na několik důvodů, proč je let meťákem na Ruzyň fgakt zajímavý - a kdybych měl volno, (jako TVJZD), letěl bych se Štěpánem hned. Zksuím nic nevynechat:
1) letět malým letadlem na Ruzyň je dnes skoro stejné, jeko loni touhle dobou na Tempelhof. Nemýlím-li se tak od konce září budou do CTR LKPR připuštěny jen stroje s odpovídačem s digi kódováním, což bude v té době jen velmi, velmi, velmi málo malých letadel a Ruzyni to pro GA docela dost uzavírá.
2) létat do Vodochod, LKKV, LKTB - a pravděpodobně i LKMT (tam jsem nebyl, ale předpokládám) je peace of cake. Prakticky bez výjimky jsou věžníci a eproučníci vstřícní, spolupracující. Přiletíš odnikud, vybliješ požadavek - a maximálně s krátkým zaváháním ti nabídnou rozumné řešení, v pohiodě přiletíš, odletíš, prolétneš, sedneš. Na Ruzyni je to ale sázka do loterie (!!) - nikdy nevíš, co se právě odehraje v luftu - a následně v hlavě dispečera, průlet nebo dosednutí skoro nikdy není jisté (snad když máš plánek, to ale můžeš zaplatit desítkami galonů na holdu). To je prostě adrenalin! Oblastníci s ruzyňskými věžníky tiše spolupracují - letíš takhle k Ruzyňskému CTR a oblastn infák ti klidně řekne "bez plánu? no tak to se otočte, to tam vůbec nesmíte!" (nevěříte? stalo se...) Pak v letadle sedí dva opařenci (nikoliv opeřenci), koukaj na sebe a říkaj "kurva, že by nějakej novej Notam? pročets to všechno pořádně?" - až ten odvážnější řekne - za zeptání nic nedáme - já to zkusim! a po přihlášení na eprouč dostává volno přes siera na betu a pak normální pokračování (po kličkování v CTR zase hupky dupky ven, protože se blíží dvě velkoletadla...). To jsou situace, které skutečně nikde jinde (Oshkosh nevyjímaje) zažít nelze  |
|
