Mě se na Z142 líbí právě to, co je u něj jako u výcvikového éra kritizováno, a to je to nastavování režimů motoru podle plnícího tlaku ( a otáček vrtule). Pro fandu východní letecké techniky je velmi příjemné, že se létá na režimy, protože to je přesně adekvátní tomu, jak se lítala větší ruská letadla (a asi i stíhačky, ale to nemůžu tvrdit). Já jsem samozřejmě taky vážil, zda začínat na Z-142 nebo na Cessně, ale jistě uznáte, že jako zarytý tupolevista jsem si toto nemohl nechat ujít...
A nic moc složitého na těch režimech zase není. Akorát si zapamatovat, že na stoupání má být tlak 1,0 a otáčky 2600, na cestovní 0,84(0,92) a 2400 a na klesání 0,5 a 2400. A pak už jen trochu zručnosti, a vědět, jaké polohy těmto číslům odpovídají. |
|
