| Můj nejsilnější zážitek byl v roce 1998, to jsem si pořídil FSku, a vydal jsem se metodou přískoků s defaultní 737 do Ameriky. To jsem tam ještě neměl GPSku, neměl jsem ale ani traťové či přibližovací mapy, internet jsem taky neměl ani jsem to s ním neuměl, a tak jsem letěl podle atlasu světa(!), kompasu, stopek, počítal a odhadoval jsem kurzy, největší sranda byl úsek Keflavík-Gander. Sice jsem měl počasí vypnuté, CAVOK, bezvětří, ale nepodváděl jsem a na mapu ve FSce jsem se nedíval. Párkrát jsem sice zabloudil a po přistání jsem pomocí souřadnic zjišťoval, kde jsem, ale po čtrnácti dnech, po "přistání" na letišti Oakland u San Francisca (neboť to jsem znal z FS4 včetně frekvencí VORů a ILSů), jsem měl krásnej pocit... |
|
