|  | | Mechanika a lietanie 8. 10. 2008 / 19:46 | |
| | Ahoj Priskači, to celé je na docst dlouhé povídání. Ale zkráceně.
Tak k otázce číslo 1.
poumluvíme okmitání křídla, pak se bavíme o třech pojmech. A to PŘEPÁNÍ, TŘEPETÁNÍ A "FLATR" (FLUTTER). Což je nežádoucí kmitání nosných a řídích ploch. Zabraňuje se jímjak mechanickým vyvážením (obvzláště u řídících ploch), tak aerodynamickým (výřiče, usměrnovače proudu. Ke kmitání křídla dochází zejména na úrovni maximální rychlosti křídla. proto mají letouny, které létají nadzvukovou rychlostí tuhá křídla. To proto, že když přecházejí Mkrit., tak dochází krom jiného i ke "Flatru". Tudíž se u křídla nepočítá se zvýšeným namáháním od rezonance. Např. proletí-li letadlo silnou turbolencí, je na něm předepsáno několik prací, obvzláště z důkladných drakových prohlídek. pokud máš přístup k technologickým postupům (Job instruction Card, atd) hledej v ATA 05 a 12. Zpravidla postup bývá u Bird Striků, Hail storm atd.
K otázce č2:
to, že každá rotující soustava vibruje je každému jasné. je to způsobeno statickou a dynamickou rovážeností soustavy. V letectví se vše konstruktéři a personál vyvážit co nejpřesněji. Avšak úplnému odstranění vibrací nikdy nemůže dojít. Jsou proto přesně ustanoveny limity, které se musí dodržet. pokud se na turbinovém motoru přesáhne max povolená hranice vibrací musí motor dolů. Na ATRce je při ztrátě jedné statorové turbinové lopatky povoleno max 50 letových hodin. Samozřejmě se počítá i s "ubytkem" materiálu na horkých částech motoru (vše se sleduje boroskopiema a pak vyhodnocuje technikou letadel a případný nález pak odesílá vírobci) . Ale toto rozvážení nesmí nikdy překročit povolenou mez. Takže motor může rozonovat, ale jen na povolenou mez, na kterou je vypočítán. Samozřejmě ještě je zde brán součinitel bezpečnosti, tudíž je vše předymenzováno, jak stanoví předpis. Dále pak dochází k vibracím na motoru při pumpáži (neboli zahlcení) kompresoru, nebo vstupního ústrojí. Nutno podoknout, že pumpáž, pokud včas nezapracují protipumpážní zařízení, má dost často zničující účinek. K pumpáži dochází v nevýpočtových režimech letu. tzn. že k tomuto jevu dochází při změně otáček motoru (u kompresorů), nebo v nestandartních polohách letadla za letu, náhle změní tlakových a teplotní poměrů vtupujícího vzduchu (u vstupního ústrojí). |
| |
|
