| No já mám z vojny úplně stejnou zkušenost, byť jsem tam byl tak o deset let dřív, než ty. Především nikdo z lampasáků ani na vteřinu nepředpokládal, že by snad měl jít bojovat. Tenkrát byla válka v Jugoslávii. A jak přišla možnost jít do mise, pár se jich našlo. Jako absíci jsme se s nima o tom bavili, Opravdu všichni to brali, jako bezvadnej způsob, jak rychle přijít k velkejm penězum. A vůbec nepředpokládali, že by snad na někoho měli střílet, a nebo snad dokonce nedejbože, někdo střílel na ně. Nechápal jsem ten základní rozpor - byli dobrovolně profesionální vojáci, ale odmítali možnost, že by jim "v zaměstnání" šlo o život. Jenže vojáci tohle riziko mají jaksi v popisu práce. |
|
