Ray Ban zatím vždy za vyšší cenu nabídly trvanlivé a kvalitní brýle se spoustou systémových možností. Od černých brýlí potřebuješ (kromě toho, že v nich vypadáš jako frajer, zejména večer):
- aby dostatečně tlumily množství dopadajícího světla (jsou černé) Je asi celkem fuk, jestli jsou "černomodré", černohnědé", "černozelené" nebo "zrcadlové", sice se trochu liší v různých situacích, ale spíš je důležité, kolik světla pohlcují (60%, 75% atd.)
- aby úměrně tomu, jak jsou černé, taky tlumily UV záření (což poctivě dodržují jen některé značky, plastické filtry to svedou pouze se spec. vrstvou a je to důležité, na to pozor!)
- aby sklo či plast použité na filtry bylo zcela pravidelné a nezkreslovalo (typicky "zvlněný" obraz u krajů levných brýlí) a to bez ohledu na tvar a velikost zorníků (na jedné straně klasické ploché filtry modelu "aviator", na druhé jakoby cyklistické "vosí" oči, co vedou až skoro k uším)
- aby něco vydržely - a to jak povrch filtrů (odolný proti poškrábání, rozlomení, křehký v zimě a podobně) tak rámeček a bočnice (hokejky). Ty mohou být ocelové, polykarbonátové...
- aby nebyly moc těžké (což platí především pro použitá skla, ocelové ráměčky jsou kupodivu velmi lehké)
- aby neomezovaly zorné pole tloušťkou rámečku a přitom dobře kryly i proti světlu, které přichází zboku shora zezadu (největší problém klasických modelů při termickém létání, kde se střídá pohled do sluníčka a odraz sluníčka na vnitřní ploše skla brýlí)
- a jestli jsi "brejloun", tak jsi navíc limitován možností dokoupit originální filtry s dalšími optickými vlastnostmi (dioptrické černé brýle), nebo rámečkem, který by dovolil nechat si udělat dioptrická skla se všemi potřebnými vlastnostmi na míru. Tady jsou zas klasické modely nepřekonatelné.
- Ad polarizační filtr: pokusím se jednoduše (fyzikové prominou): světlo je vlnění, kde kmity kolem osy paprsku jsou chaotické, do všech stran. Můžeš si to představit jako štětku na mytí zkumavek (nebo štětku na puškovém vytěráku). Po odrazu paprsku od nějaké plochy (vodní hladina, automobilní sklo a pod.) se kmitání "oploští", jako kdyby na tu štětku někdo šlápnul. Po odrazu jsou kmity odraženého světla "ploché", už ne prostorové. Podobný efekt lze docílit, projde-li světlo tzv. polatizačním filtrem (taky se někdy říká mřížkou). Lze si zase názorně představit, jakože točíš švihadlem, které drží dva lidé na dvou koncích - a točit můžeš dokola, kam chceš. Pak ale navlíkneš na to švihadlo destičku s jednou rovnou škvírou - a můžeš švihadlem kmitat jen v jedné rovině - v té škvíře. Všechny ostatní směry kmitání jsou tou destičkou (polarizační mřížkou) pohlceny - nepropouští je.
A teď si představ, že se díváš na zapadající slunce za rybníkem - paprsky od sluníčka kmitají všemi směry - ale ty, co se odrazí od hladiny, kmitají "naplacato", jsou odrazem polarizovány. Ty to okem nepoznáš, píchají tě stejně jako ty ostatní.
Vezmeš polarizační filtr a na ten rybník se koukáš přes něj. Otáčíš jím tak dlouho sem a tam, až je mřížka (kterou nevidíš, ale můžeš si jí představit jako tu škvíru v destičce u švihadla) právě kolmo na rovinu toho placatého kmitání toho odraženého polarizovaného světla. No a ten filtr právě tohle světlo nepropustí. Takže uvidíš hladinu, rákosí, kachničky, ale už ne ty "prasátka", která ti budou do očí od zapadajícího slunce odrážet vlnky na vodní hladině.
Pochopitelně v brýlích je polarizační filtr namontován fixně, v rovině, která je nejužitečnější - a myslím, že právě tak, jako u toho rybníka (jakoby svislá škvíra). Pochopitelně takový filtr neodfiltruje polarozované světlo, které kmitá ve svislé rovině, například odražené od svislé okenní tabulky, ale těch vodorovných odrazů v životě potkáváme nejvíce - a brýle jsou (co do počtu a množství) učeny především k vodě a na sníh, kde je vodorovná polarizace odraženého světla nejčastější.
- dál by brýle mohly mít několi dalších vlastností - tvrzené filtry (čočky) - abys neměl v případě úderu plné oko střípků (asi nejlepší jsou v tomto ohledu polyarbonátové ESSES, nebo jak se správně jmenují). Pro dívání se proti nějakému malému pohybujícímu se zdroji světla (auta na silníci, noční provoz) je velmi důležitá antireflexní vrstva (coated, multi-coated) atd., zajímavé jsou samozabarvovací filtry (chameleony), které umožňují přechod ze světla do tmy, aniž bys musel sundavat (měnit) brýle. Zde je ale třeba vědět, že samozabarvovací filtry se nikdy nezačerní natolik, jako jsou fixní temné filtry normálně (75% už nelze).
- málokdy ale lze na jedny brýle naskládat všechno dohromady, je potřeba si vybrat, co z toho chceš víc.
A nakonec zpátky k Ray Ban. Ty nepochybně patří ke špičce v kvalitě v těch vlastnostech o kterých tu píšu a můžeš se taky spolehnout (pokud to nebude "fake" !! a jsou takové i u nás), že když budou některou vlastnost deklarovat, tak se na ni můžeš spolehnout. Nechají si za to ale velmi dobře zaplatit. Obyčejné brýle za 6.000.- nejsou nic a obyčejná dioptrická skla (skutečně obyčejná) za dalších 9.000,- (žádné multifokály) nejsou výjimkou. S takovými pak ale můžeš shdit atomovku a buděš vědět, že to přežijou.
Já sám koupil na lítání před 7 roky ocelové pozlacené "polaroidky", což je taky značka, ale ne zas tak "hoch" jako RayBan. Obětoval jsem polaroidní filtry, nechal jsem si do nich udělat vlastní skla (jsem brejloun) - černá na 80%, antireflexní, tvrzená - suma sumárum obroučky 1400,- skla 2600,- a nemůžu proti nim říct ani popel.
Pokud ovšem máš někoho, kdo ti chce nasponzorovat originál Ray Ban a je to zrovna model, který ti vyhovuje (viz odstavce nahoře), neváhej ani minutu  |
|
