Praktická připomínka - s TRA/TSA/R/P pochopitelně nepracuje jen nešťastník, který v chrochtajícím vivatu bloudí nad českou hroudou, ale taky ty řídící, který se v tom vyznaj. V reálu člověk ještě na zemi sedne k telefonu a netu a podle toho, co se dočte v notamech na netu se volá dispečerovi (nebo se mu rovnou zavolá a on to rovnou řekne), jestli tohle nebo onohle je aktivované a kudy by to šlo prokličkovat. Pak překrývání nehraje roli (bez ohledu na armácní specifika, jak to píše velmi hezky Tom), protože buď se tam nesmí - a musí se to tak jako tak obletět, nebo to má na starosti nějakej dispečer po cestě a ten tě tam buď pustí, nebo nepustí.
Někdy je to fakt sranda, protože jednou jsem zjišťoval, kdo má na starosti rozhonové TSA na sever od Olmika, pardubickej mi řekl, že Náměšť, tam mi řekli, že proletět budu moct, akorát ať se ozvu rádiem 10km před vlítnutím, taky ale že ale to můžu podlítnout, páč to neni na zem a oni s tím počítají (je tam pod tím asi 50 m nebo kolik průvan).
Pak ale (když už jsem byl těch 10 km před čárou) na věžce seděl někdo jinej a řek, že od nich tam nikdo přece nelítá, tak proč jim volám, ať zavolám Přerováka, ten řekl, že akorát v Prostějově hází paragány, ať volám znovu Náměšť - a to už jsem tam byl, tak jsem klesnul nad ty stromy tam, počítal šišky - a nedovolal se nikomu, protože jsem byl moc nízko. Žádný předpis jsem neporušil, ale čekal jsem, kdy mi nějakej Gripáč rozčísně pěšinku - ale bylo to v poho. Pak jsem zas nastoupal, aby mne viděli - přihlásil jsem se, slyšeli mne a nikdo nenadával.
Takže závěr - šedá je teorie, zelený strom života  |
|
