Tak treba u větroňů je to jasné, snižuje se riziko poškození výškovky při přistání do vzrostlého pole. Piper Arrow IV to měl proto, že při nadzvihnutí příďáku u původních verzí (s normálním ocasem s plovoucí VOP) se ocas dostával příliš blízko k zemi a vlivem přízemního efektu byl příliš citlivý. Tohle je třeba krásně cítit na 737, při rotaci, je-li podélný sklon asi 10°, se VOP do přízemního efektu dostane, díky čemuž není rotace zcela plynulá a pro dosažení plynulosti je třeba ve správný okamžik trochu povolit.
Většina dopraváků to má kvůli umístění motorů na zádi trupu, a ty se tam dávají kvůli "čistému křídlu". Vždycky to ale sebou neslo kromě mnou už zmiňovaných potíží při přetažení potřebu tužší konstrukce a tedy vyšší hmotnosti. Teď zrovna čtu historii VC-10 a docela hezky to tam popisujou. |
|
