Myslim že po pár letech u armády člověk procitne z prvotní euforie.
V této zemi nemáme vojenské letectvo, pouze "vojenské letectvo". Osnova bojového výcviku je po růných haváriích a předpokladech LN značně seškrtaná, létá se již skoro jen rovně a vrcholem výcviku je sólo akrobacie v zóně 20 km od letiště. V té chvíli mnoha lidem dojde že nic dalšího je nečeká, toto bude jejich denní chléb po zbytek života. Jejich profesionální růst se "zastaví".
Nemohu soudit současnou situaci u "Gripenů", i zde se ale šetří, jak se dá, výcvikové lety jsou na Gripenech zakázané, lidé od L-159 nalétají 20-30 hodin za rok - většinou se jen protahují aby jim nepadly podmínky (den/noc, vfr/ifr). Navíc povolání letce jde dnes již trošičku stranou za povinnostmi řadového profesionálního vojáka. V první řadě voják = sužby (sedět v budce u telefonu a hlídat "celé letiště"), po té tělesná příprava, pak příprava na létání a po té jakoby mimochodem ve "volném čase" můžete jít létat, pokud ovšem splníte dalších 10 přezkoušení, jejichž účelem je daného jednotlivce vyškrtnout z plánové tabulky letů, aby zbylo více pro "vyvolené".
Pak přijde "celorepubliková" akce typu škatulata hejbejte se (změna dislokací základen), kde všeobecnou nejistotu podporuje rušení a znovuvytváření systemizovaných míst.
V tomto chaosu velitel rozdá výpovědi,aby je po 3 měsících vzal zpět s tím, že po příchodu nové vlády se může vše opakovat. Po této zkušenosti mnoho lidí dojde k závěru, jestli má toto vše zapotřebí - většinu času tráví na ubytovnách a ve většině případů bez rodin.
Budu citovat kolegu z jedné pražské základny: "ČSA dělá z lidí piloty, armáda z pilotů blbce". Omlouvám se za ta slova, ale vystihují podstatu.
Co se týče platových podmínek, není na tom dnešní vojenský pilot nikterak růžově. Tarifní třída se odvíjí od dosaženého vzdělání a funkce. Většina příplatků (na bydlení, za práci v rizikovém prostředí apod.) je přiznávána všem vojákům. Výše citovacé cifry (48 tis.) je holá utopie, k tomuto číslu se člověk přiblíží zhruba po 7 letech. Výsluhový příspěvek (důchod) je pravdou, ale závisí na počtu odsloužených let a po 10 letech je ještě skoro NULA. Zajímavé to začíná být po 30 a více letech - vše lze najít v zákoně o vojácích z povolání (nebo z "povalování", jak se nadneseně s humorem říká  )
Armádní výcvik je preciznější než v Aeroklubu, s tím souhlasím, ale je to dáno spíše motivací lidí. V AK se po každé sérii letů nevylučuje z dalšího výcviku. V armádě to je běžná praxe - z těchto lidí se stávají navigátoři nebo operátoři palubních zařízení (Kalibra). Úvodní výcvik na Z-142 není jen pro zábavu, slouží k rozřazení k druhům letectva. Proudové, dopravní, vrtulníkové. Na Z-142 se nelétají sóla, každý let je podrobně sledován a vyhodnocován instruktorem. Po 25 hodinách se instruktoři scházejí a rozhodují o účelnosti pokračování každého jedince v dalším výcviku. Následuje opět úprava zaměření nebo i vyřazení. Takových lidí není moc, ale občas se to stane.
Tímto nechci případné zájemce odradit od vstupu do armády, je to krásné povolání, záleží pouze na tom, co od toho člověk očekává a co vše je tomu ochoten obětovat (volný čas tráví na cestách mezi základnou a bydlištěm, které je většinou na opačné straně republiky).
AD zdravotní požadavky: Medical 1 nestačí, vojáci jsou každým rokem podrobováni daleko rozšířenějšímu typu vyšetření tzv. LA v kategorii:
(Ž) - žáci škol, řekl bych že toto je nejpřísnější vyšetření, po nástupu k útvaru následuje
(1) - proudové typy (barokomory)
(2) dopravní a vrtulníkové letectvo
Tlakové komory ve Střešovicích: tolerance na přetížení, reakce člověka při počátcích hypoxie, přetlakové dýchání. A každá z těchto věcí může být při obtížích konečnou pro daný typ letectva a přeřazení na nižší stupeň.
Ještě jednou sorry za delší příspěvek, ale rád bych vnesl trochu řádu do různých spekulací, které se tu začínají stále častěji objevovat. Dobrou noc. |
|
