|  |  | | Airodinamicky tresk? 3. 1. 2006 / 01:12 | |
| | | Tusite nekdo , co vlastne vytvari airodinamicky tresk a proc uz dnesni moderni letadla tento tresk nevytvareji, pri prechodu nad zvuk? Diky za odpoved.. |
| |
|
 |  | | | Re: Airodinamicky tresk? 3. 1. 2006 / 08:29 | |
| | | ..pokud nebude nikdo rychlejší, večer, jak domakám, ti to napíšu, mrknu ještě do sešitu aerodynamiky, abych nepsal bludy, ale třesk vzniká u každého předmetu, který je schopen prolomit zvukovou bariéru při přechodu na nadzvuk a nezáleží na jeho tvaru, tvar má vliv pouze na to, jak snadno tuto hranici překoná (každý tvar má jiný aerodynamický odpor, to je jasné,že) , třesk souvisí se změnou obtékání proudu vzduchu z podzvukové rychlosti na nadzvukovou, u předmětu pohybujího se rychlostí nadzvuku prostě vzniknout musí. |
| |
|
 |  | | | | Re: Re: Airodinamicky tresk? 3. 1. 2006 / 12:50 | |
| | | Tondiku,určitě napiš.zajímá to myslím spoustu lidí a mě taky.Když letí 2 éra vedle sebe,můžou překročit M-1 ??? |
| |
|
| | |  | | | Re: Re: Re: Airodinamicky tresk? 3. 1. 2006 / 12:56 | |
| | | |
|
| | | | Re: Airodinamicky tresk? 3. 1. 2006 / 08:36 | |
| | Tipoval bych, ze neni slyset proto, ze:
1) Concorde uz je mimo provoz (stene mohl nadzvukem jen nad morem)
2) Nase armada nadzvukem temer neleta (co kdyby se ty Gripeny rozpadly)
Sonicky tresk odstranit nelze ale udajne se pracuje na tvaru trupu ktery by ho mel zmensit.
Velmi nazorne popis naleznes zde: http://herodes.feld.cvut.cz/nonlin/boom/boom.php
|
| |
|
| | | | | Re: Re: Airodinamicky tresk? 3. 1. 2006 / 08:42 | |
| | Jo, ten popis je přesnej. Jenže málo kdo ví, že při přechodu z nadzvukovýho režimu do podzvukovýho se dostavuje opačný efekt nazývaný aerodynamický plesk.
Takže nadzvukový letectví sou vlastně samý aerodynamický třesky-plesky. |
| |
|
| | | | | Re: Re: Airodinamicky tresk? 3. 1. 2006 / 08:45 | |
| | díííky, Aldarane, krásně popsaný, ušetřil jsi mi práci  )))) |
| |
|
| | | | | Re: Re: Airodinamicky tresk? 3. 1. 2006 / 09:25 | |
| | | jinak, jestli se nepletu, video u Obrazku 5 na te stránce není kompletní, chybí velmi smutný konec, letadlo explodovalo, rozlámaly ho právě obrovské aerodynamické síly při nadzvukovém obtékání v tak malé výšce, zřejmě chtěl pilot udělat jen průlet okolo lodě a nezvládl to, v tak malé výšce překonávat M=1 je sebevražda, u země umělo zatím jen jedno éro létat nadzvukem a to je stařičká Su-7, u země povoleno M=1.3 (samozřejmě nad neobydleným prostorem) |
| |
|
| | | | | | Re: Re: Re: Airodinamicky tresk? 3. 1. 2006 / 09:51 | |
| | | To video jsem viděl i s tím koncem, ovšem v popisu se psalo, že došlo k selhání jednoho motoru. Pro Tomcat při velké rychlosti a v malé výšce je to prý smrtelná záležitost. |
| |
|
| | | | | | | Re: Re: Re: Re: Airodinamicky tresk? 3. 1. 2006 / 23:07 | |
| | | Nadzvukove lietadla su robene aj na to aby dokazali letiet nadzvukom aj v malej vyske a behom mojej stihacskej praxe si bezne hocikto pri prevadzani akrobacie na MiG-21 "praskol" aj v 500m ,ked neustrazil zrychlovanie lietadla vo faze vyberania zvratu alebo pri sikmom premete v dolnej faze.Lietadlu sa absolutne nic nestane,horsie je to na zemi,ked su tam baraky,ale akrobacia sa robila mimo obce takze skody nevznikali,iba bol pojeb od sefa ked sa zistilo pri vyhodnoteni letu,ze dotycny to rozbehol a praskol. Su-22 M4 taktiez hravo dokaze prekrocit rychlost zvuku v malej vyske a to vo vodorovnom lete a iba pri max.rezime motoru bez forsaze,mam to vyskusane....v praxi.... |
| |
|
| | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Airodinamicky tresk? 3. 1. 2006 / 23:51 | |
| | | nechci se hádat, Dandee, máš nalítáno víc )), krátkodobé "prásknutí" s následným okmžitým odbzděním na podzvuk samozřejmě ano, ale dovolím si tvrdit, že MiG21 ani 23 nebyl stavěn na kontinuální let nadzvukovou rychlostí v přízemních výškách, co by první odešlo na dvacetrojce v přízemní výšce by byly vstupy motoru. |
| |
|
| | | | | | Re: Re: Re: Airodinamicky tresk? 3. 1. 2006 / 09:51 | |
| | No ono přímo na zemi se to povedlo Amíkům myslím u vrtulovýho Thunderbolta, kdy se páni konstruktéři nějak nenamáhali počítat obvodovou rychlost na konci vrtule a při prvních motorovejch zkouškách to pár člobrdíků nepřečkalo ve zdraví. Tam se totiž povedlo docílit toho, že se vlastně všichni dostali do oblasti rázové vlny a zůstali v ní po celou dobu, než zase klesnuli otáčky vrtule.
To musel bejt strašnej rachot a účinek trvale působící tlakové diference si vůbec nedokážu představit. |
| |
|
| | | | | | | Re: Re: Re: Re: Airodinamicky tresk? 3. 1. 2006 / 10:20 | |
| | | obě věci jsou možné, už se tu i rozebíralo, že u Mi-24 mají konce rotorů v určitém režimu nadzvukovou rychlost a vysazení motoru u toho tomcatu mohlo klidně způsobit právě překonání rychlosti zvuku v tak malé výšce, pilot pokračoval pravou stoupavou zatáčkou a to skutečně nemusel vydržet vstup motoru a mohlo dojít k jeho destrukci |
| |
|
| | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Airodinamicky tresk? 3. 1. 2006 / 10:26 | |
| | Dobrá dobrá, jen se nechci hádat s tím Mi-24. Každý aerodynamik ví, že při nadzvukovém proudění klesá účinnost vrtule a tedy i rotoru. Navíc by zde byl stejný efekt jako potkal tu bandu Amíků. Takže kdyby byl Mi-24 konstrukčně upraven to přežít, posádku nikdo takhle vytoonit nemůže. Možná, že to je teoretická hodnota o které naopak musí pilot vědět a má si právě dávat bacha, aby k tomu nedošlo. Ale to by snad v dnešní době mělo být řešeno automaticky.
Teda napadá mě ještě jiná varianta a to ta, že by k tomu docházelo při součtu rychlosti dopředu se pohybujícího listu a rychlosti vlastního vrtulníku. Pak by vztaženo k zemi tento dosahoval rychlosti zvuku a přitom vůči vlastní helikopotvoře to bylo OK. |
| |
|
| | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Airodinamicky tresk? 3. 1. 2006 / 10:31 | |
| | | No, IMHO, myslím že na vztahu k helikopotvoře to nevisí, důležitý je vztah k okolnímu luftu. Teda v luftu v bezprostředníém okolí toho pohybujícího se předmětu (konec rotorového listu). Je to problém všech vrtulí - a čím větší, tím hůř (TU-114 Rossia). Zajímavě to už před dlouhou dobou řešily Lynxy - mají konce rotorových listů jako po špatně zhojené zlomenině...(neodstraní třesk, ale mohou modifikovat jeho průběh a intenzitu). |
| |
|
| | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Airodinamicky tresk? 3. 1. 2006 / 10:38 | |
| | | Nemohu souhlasit, neboť vztažná soustava je důležitým prvkem, kterého se právě konstruktéři původně obávaly. Předpokládaly právě to co říkáš a potom by neexistovala možnost nevystavit pilota nadzvukového letadla trvalému působení tohoto efektu. Nakonec se však potvrdila teorie o vztažné soustavě a díky tomu mohly vzniknout i taková monstra jako byl Concorde a Tu-144 a přitom si nadzvukové rychlosti a tedy i třesku žádný pasažér vlastně neužije. |
| |
|
| | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Airodinamicky tresk? 3. 1. 2006 / 10:52 | |
| | Myslím, že nemáš pravdu. Asi nelze srovnávat concorde a vrtulníkový rotor (teda když ten concorde nedělá superrychlou plochou vývrtku).
Myslím, že v tom, o čem píšeš, velkou roli hraje poloha pilotů (pasažérů) uvnitř kornoutu vytvořeného komprimovaným (předběhnutým) vzduchem v přímočaře letící plechovce. Kdybys uvažoval teoretického trpaslíka, který by seděl v koncovém oblouku rotorového listu, který se právě pohybuje nadzvukovou rychlostí, měl by to určitě taky na salámu.
Naopak si myslím, že úvaha o dopředném pohybu poloviny rotorového disku je významná - při rychlosti vyrtulníku v (teoreticky nehybné) vzduchové mase dejme tomu 270 km/h, zbývá na obvodovou rychlost konců rotorových listů do rychlosti zvuku tak 500-600 km/h, že...
Nejsem aerodynamik ale, nevěřte mi, třeba je to všechno jinak! |
| |
|
| | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Airodinamicky tresk? 3. 1. 2006 / 11:05 | |
| | Aby byl aerodynamický třesk třeskem, musí působit jen po nepatrně malou dobu. Ten trpaslíb by zaznamenal při přechodu jen zvýšení tlaku vzduchu a v něm by si lebedil až do okamžiku, kdy by zase rychlost klesla, ale třesk to neudělá.
Jsi-li ve vnitřní části koule, kterou opisuje hrana, za níž je rotor v nadzvukovém režimu seš v jakési chráněné zóně, tam se totiž účinky nárůstu diference tlaku eliminují.
Jinak to měli Ti nAmíci, protože ty stáli právě mimo tu kouli a byť sem psal, že v tom třesku vlastně stáli neustále, tak to zase taková pravda nebyla. Oni ho vlastně zažívali 4x při jednom otočení vrtule (byla čtyřlistá) a dostat 4x za jednu otáčku facku od tlakové diference, to musí udělat v človíčkoj z orgánů sekanou.
Vlastně tak nějak chtěli zkonstruovat pro strejdu Hitlera akustický dělo. Jen se jim nepovedlo ten rachot pouštět jen jedním směrem. |
| |
|
| | | | | | | Re: Re: Re: Re: Aerodynamicky tresk? 3. 1. 2006 / 11:39 | |
| | Thunderbolt to nebyl, kdysi jsem o tom četl v L+K. Přítel Google pomohl
http://www.edwards.af.mil/moments/docs_html/55-07-22.html
Byl to upravený F-84 Thunderjet, kterému vzápětí dali šípové křídlo z Thunderstreaku a kvůli pohonu turbopropem následovaly další úpravy (např vstupy vzduchu k motoru v kořenech křídla). Vrtule se měla otáčet nadzvukovou rychlostí, zkoušela se třílistá i protiběžná šestilistá.
Velkým problémem se záhy ukázal strašlivý hluk, který vrtule vydávala, a který způsoboval bolesti hlavy a nevolnost pilotům i pozemnímu personálu. Proto si letadlo záhy vysloužilo jméno "Thunderscreech" (thunder-bouře, screech-pištění, vřískání, ječení). Teprve později se přišlo na to, že zdrojem těchto problémů je infrazvuk, zdraví škodlivý "ultra-hluboký" zvuk nerozlišitelný lidským uchem, indukovaný na koncích listů vrtule.
Byly postaveny dva prototypy, příliš se s nimi nelétalo a projekt byl zrušen. Maximální dosažená rychlost byla 520mph (cca 836km/h) místo plánované 670mph (cca 1078km/h).
Co se Thunderboltů týče, za 2.sv. války někteří piloti říkali, že ve střemhlavém letu dosáhli rychlosti zvuku a slyšeli sonický třesk. Sonický třesk ovšem nevydalo letadlo, ale vrtule, jejíž konce listů se přiblížily hranici zvuku.
Po válce zrovna na Thuderboltu testoval Curtiss vrtule, zejména s reverzem, ale zkoušely se i vrtule "nadzvukové". Thunderbolt ve střemhlavém letu běžně dosahoval Machova čísla 0,80, maximální pak 0,83 Machu.
http://home.att.net/~historyzone/Fisher.html |
| |
|
| | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamicky tresk? 3. 1. 2006 / 11:46 | |
| | Přesně tohle sem myslel:
...Po válce zrovna na Thuderboltu testoval Curtiss vrtule, zejména s reverzem, ale zkoušely se i vrtule "nadzvukové". ... |
| |
|
| | | | | | Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 10:27 | |
| | | Před nějakou dobou jsem kdesi stáhl asi 4 taková krátká videa s nízkým průletem (byly to Tomcaty a Hornety, myslím že vždycky u letadlové lodi) - a podle reakce diváků nepochybně v nadzvukové rychlosti. Myslím, že kdyby destrukce při nadzvukovém nízkém průletu (a následném stoupání - byť po nějakém nezbytném odbrždění) byla tak samozřejmá, asi by to nedělali tak často.. teda si myslím.. |
| |
|
| | | | | | | Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 10:33 | |
| | Souhlasím s panem jazykologem, který poupravil název diskuse.
Nějak si nejsem schopen zdůvodnit, proč by účinek nadzvukové rychlosti na vlastní letadlo měl být při zemi jiný než někde nahoře.
Jediné co by mohlo způsobit takový prů... by byla konstrukční chyba, kdy by nebyly správně počítány dynamické účinky vzduchu pro tuto rychlost při tlaku, který je v této výšce. Pak by to však bylo spíš na zastřelení konstruktéra. Je však třeba si uvědomit, že ona rychlost zvuku dost silně závisí nejen na tlaku vzduchu, ale i na jeho teplotě. |
| |
|
| | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 10:40 | |
| | To je asi složitý. Nadzvuková rychlost výrazně změnšuje (IMHO - já tak rychle vivata nerozfofruju!) obálku povolených násobků a obratů - a u země, IMHO, je větší riziko, že za to trochu víc cukneš, stačí zakolísání a nevhodná reakce (ono asi z 6 km ta hlína nebo voda ubíhá jakoby pomalejc... já bych se asi takhle nízko a takhle rychle po...).
No a druhej problém jsou rázové vlny. Při nadzvukovém letu asi je to éro před nima, ale když odbrzdí, zvuk ho doběhne (viz výše - "aerodynamický plesk") a pak za blízkost překážky (voda, země) může vést k rázům, které mžikově překročí všechny rezervy pevnosti uzlů a éro rozloží v luftě na šroubečky. Je popsáno několik takovách nehod u (těsně podzvukových) letadel - a pokud vím, na jedné havárii byl dokonce vypracován matematický model - to éro při celkem klidném letu vlítlo do údolí, které mělo průřez jako parabolické zrcadlo (víceméně) a když éro v klídku vyklesalo do "ohniska", byl konec. Už je to ale dlouho, mco jsem to četl, tak nevím kde to bylo (myslím ale, že buď v krovkách, nebo v Leteckých obzotrech - je to fakt dlouho) |
| |
|
| | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 10:45 | |
| | | ... a jelikož už konstruktéři tohle všechno vědí, tak předpokládám, že se s tím už uměj při návrhu vypořádat. Je jasné, že bude určité omezení v době, kdy se lítá jen tak, ale v případě skutečného konfliktu se musej na tu mašinu spolehnout ve všech režimech a všude. Přece nebudou hulákat do rádia na protivníka, aby se srab neschovával moc nízko, protože tam prostě nemůžou lítat rychle. |
| |
|
| | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 10:58 | |
| | Jinak - éra (byť v konfliktu) nesnesou všechno. Většina takovejch dneska lítá FBW (konec konců už i Grač tam má ty dráty, přestože je původně nepotřeboval) - a tam to hlídá palubní počítač, kterj tě nepustí za obálku. A i tak se občas stane, že je v éro v režimu, se kterým počítač nepočítá - a je to v pytli (jinak by nikdo nepadal...že). A když se dva protivníci dostanou (IMHO) v manévrovym boji na hranice obálky, tak prostě ten, co mu to éro (nebo hlava) snese míň, tak má smůlu. Myslím, že právě vo-vo-vo- tom to je.
P.S. těším se na Tondeho, co vykutá, protože, myslím, toho z nás ví asi nejvíc (proto taky skoro mlčí, když tady produkuju takový plky) |
| |
|
| | | | | | | | | | | mockrát Re: Aerodynamický třesk...TONDE ? 3. 1. 2006 / 11:14 | |
| | | Toníku? Byla nějaká omezení pro let ve formaci nadzvukovou rychlostí kromě výšky letu? |
| |
|
| | | | | | | | | | | | Re: mockrát Re: Aerodynamický třesk...TONDE ? 3. 1. 2006 / 11:21 | |
| | | heh, teď jsi mě dostal, musím se podívat do předpisu, omezení tam je, ale je to i z toho důvodu, že výkon forsáže se v podstatě nedá spojitě regulovat a tudíž není možné držet skupinu, každé éro letí na forsáži nadzvukem jinak, byť je to stejný typ, souvisí to i s pokroucením draku, křídel atd, tedy se vším, co má vliv na aerodynamický odpor a i s tím, jaký tah je ten který motor schopen na forsáž vyvinout, na vzdálenost bych teď kecal, musím se podívat...... |
| |
|
| | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 11:13 | |
| | | no, ono hlavně násobky při nadzvuku souvisí spíše s potřebným tahem motoru k provedení daného manévru, ono třeba s MiG-23 ve výšce 13 kilometrů při rychlosti M=2 lze provést zatáčku s náklonem do cca 40ti stupňů, což je přetížení bajvočko 1,4 - 1,5g, přičemž drak letadla by to v pohodě vydžel, ale motor už neposkytne potřebný tah, při větším náklonu by se letoun začal odbrzďovat a mohl by dojít až do "pádu na vysoké rychlosti", je třeba v tomoto rozlišovat i rychlost na tlusté a tenké ručičce, ono např - velmi zhruba - na výšce 17 kilometrů rychlost M=1,7 je něco okolo 480kmh na tlusté, bez klapek v podstatě velmi blízko pádové rychlosti a přece je to nadzvuk, ve velkých výškách se dá dostat do druhého režimu letu i při rychlostech vysoko nadzvukových, proto napr. MiG-25 může létat až M=3,3, jenže nad výšku 30 kilometrů je to už nutnost, při nižším M by vlastně spadl. Ono věcí okolo létání nadzvukem je strašně moc a všechny spolu souvisejí a už je to dlouho, co jsem to všechno věděl z hlavy, takže se můžu někdy seknout, ale skritpa a sešity ještě mám... )) |
| |
|
| | | | | | | Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 10:50 | |
| | | nechci oponovat )) ale takový tomcat při nízkém průletu byť jen při rychlosti 1000kmh udělá fest rachot. Nicméně vyhledám potřebná info v moudrých knihách a sešitech co mám a skusíme se opřít o něco hmatatelného, já si jen pamatuji, že každý normální pilot na silném stroji se bál překročení nadzvuku v malé výšce jak čert kříže a pokud se např i na MiG-21 točily zatáčky a osmičky na forsáži, vždy bylo třeba už před úplným srovnáním zatáčky, kdy klesalo přetížení a tudíž klesala hodnota potřebného tahu a tím pádem měl letoun tendenci značně zrychlovat, vypnout forsáž jen na maximál a přechod do zatáčky na opačnou stranu dělat na maximálu a až potom zapínat forsáž, já jednou forsáž na spárce při tomto přechodu na výšce šest kilometrů nevypl, přechod jsem tudíž dělal na forsáži a výsledkem bylo strašlivé seřvání kantorem ze zadního sedadla s výkřikem "tahej, nebo si jebn...e", já netahal, páč sem najednou nevěděl co se děje, tak mi do toho hrábl a natáhl mašinu na šest a půl g, aby ji odbrzdil a bylo to LTT, pamatuju si na machmetru 0.98, bylo to o fous. V téhle výšce už to bylo hlavně kvůli oknům a jézédákům, aby se kravám nesrazilo mlíko ve vemenech..... Nicméně pohledám tedy exaktní věci........ |
| |
|
| | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 10:56 | |
| | No, to by se asi na zemi najednou zaměstnalo sklenářů ... 
To se mu nedivím, že tahal za knipl jak blbej, protože by to nejspíš v první vlně ods... on. |
| |
|
| | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 11:03 | |
| | | No, jak koukám do Knedlíkovýho profilu - asi je moc mladej... Já pamatuju "bouchající" ltectvo z dětství dost často (v Kolíně z Čáslavi, v okolí Hořovic z průletů nad prostorem). V 60.-70. letech to patřilo k folklóru a já to miloval - byly to fakt superřachy, i když bylo éro skoro na obzoru. Tabulky se třásly a podlaha v baráku houpala. Koncem 70. let to ale z nebe zmizelo a od té doby jsem to slyšel naposled v DDR někdy v r. 1979 u Ribnitz-Damgartenu (asi rozhony nad mořem). Kde teď piloti bouchaj nevím, v Čechách to moc slyšet nejni... |
| |
|
| | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 11:09 | |
| | Mám o pár zářezů míň, ale tyhle srandy pamatuju. Sem Hradečák a tak to u nás taky bouchalo. Jenže to byly řachy právě z větší vejšky, kdy se i ta hrana třesku přece jen trochu rozplyzne a není tak ostrá, aby demolovala. Ale v 6 km, co psal Tonde, to je fakt už dost ostrej rachot a ty tabulky v oknech by rozhodně některý nevydržely.
Jinak, pane doktore, já radši laminární proudění. |
| |
|
| | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 11:30 | |
| | | šak já taky! Blatníček třesk nevyrobí.... |
| |
|
| | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 11:42 | |
| | | Huš sem jeden viďál třesknout vo bramborový póle. |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 11:44 | |
| | Ale fuj, pane, to je hrozná představa.. Taky jsem už ledascos viděl, ale před zmuchlanym blatníčkem se mi sami křečovitě svíraj víka...
Musím pracovat! A tady se to tak krásně rozvíjí! Čaute!
EDIT po práci: pochopitelně má být správně "samy" ! To je hrozný, jaký hrubky sem některý lidi napíšou (teď třeba z¨rovna já...) |
| |
|
| | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 11:16 | |
| | Nemel jsem cas celou problematiku prostudovat, ale co si pamatuji razove vlny vznikaji dve. Jdna u cumaku, druha u ocasu, kdy se zase vzduchova masa da po te masazi zpet dohromady. Co se tyce vlastniho dusledku razove vlny na stroj, v homogenim poli o tom ani nevi. Blizko u zeme vsak muzou na letoun prave presne na hranici vzniku razove vlny pusobit odrazy od zeme, (lodi, terenu) kterym ero jeste "nestaci ulitnout". Podle meho nazoru paklize bude letoun spolehlive za hranici vzniku razove nebude letoun nic ohrozovat, protoze veskery marast necha spolehlive za sebou, budou na nej pusobit jen standardni sily a efekty jako ohrivani nabeznych hran a.t.d. Samozrejme na zemi za nim bude bozi dopusteni. Dalsi kriticky moment prijde az v okamziku zpomaleni a prechodu zped do podzvukove rychlosti. (mluvim celou dobu o pusobeni v nehomogenim poli (blizkost zeme, jineho letounu, vody, lode...)
Co se tyce vrtulniku, tak tam bude dochazet pri priblizeni obvodove rychlosti rychlosti zvuku ke znacnemu snizeni ucinnosti. Teoreticky pri doprednem letu v pripade souctu rychlosti rotoru a dopredne rychlosti dojde k naklonu ktery do jiste miry pujde korigovat kolektivnim rizenim a v urcitem momentu bude stroj uz jen neustale zatacet, jelikoz pobliz 90 nebo 270 (zalezi na smyslu otaceni) nebude dostatek vztlaku. Prakticky si myslim, ze by doslo k okamzite destrukci rotoru, protoze diky tomu by v techto mistech doslo k vyraznemu snizeni celniho odporu rotoroveho listu (list by prorezaval naprazdno vzduch) , coz by zpusobilo neuveritelne dynamicke namahani.
|
| |
|
| | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 11:28 | |
| | | ...začíná to jít pěkně do hloubky... )) ano efekt při přechodu z nadzvuku do podzvuku se vyskytuje, dokonce i na velkých výškách, právě v okamžiku přechodu přes M=1 směrem dolů vznikají relativně velké klopivé momenty v důsledku vyrovnávání tlaků před a za rázovou vlnou na mašině, v případě velmi chybné pilotáže konkrétně MiG-23 může dojít až k velmi rychlému vzepětí mašiny a následnému rozlomení. Souvisí to i s tím, že se přestavuje rameno,které ovládá a nastavuje maximální možné výchyly stabilizátoru vzhledem k rychlosti. |
| |
|
| | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 11:29 | |
| | | třesky-plesky |
| |
|
| | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 11:30 | |
| | | ))))) hezký závěr, musím jít pracovat..... |
| |
|
| | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 12:15 | |
| | Kdysi jsem četl knížku o překonávání zvukové bariéry. Krom jiných zajímavých věcí se tam psalo taky o tom, že při překonávání hranice zvuku fungují kormidla opačně. Nevím už proč, ale tohle si pamatuju. Dost pilotů prý zahynulo právě kvůli tomu, že jim najednou začalo letadlo klesat, oni instinktivně přitáhli, čímž situaci ještě zhoršili a následovalo buď rozlámání stroje ve střemhlavém letu nebo náraz do země.
Moderní nadzvuková stíhačka se prý při překonání hranice zvuku jen zhoupne a ručička rychloměru dále stoupá. Ovšem co se děje, když se drží v oblasti rychlosti zvuku?
Je ale možné, že tehdejší problémy s ovladatelností souvisely hlavně s použitými profily a dneska toto nehrozí. |
| |
|
| | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 12:21 | |
| | | Při překonávání nebo při překonání. Protože když překonávaly rychlost zvuku tak to byla přece jenom malá chvilka než se dostanou nad zvuk a v tom zlomku vteřiny si neumím představit jak přitahujou knipl to by dokázal možná superman ale normální člověk.......nevím nevím |
| |
|
| | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 12:58 | |
| | Při rychlosti blízké rychlosti zvuku Ono tehdy nebylo běžné rychlost zvuku překonat, proto se též rychlosti zvuku taky říkalo "zvuková bariéra."
Pilot prostě letěl na plnej knedlík, dosáhl třeba Mach 0.99 a dál to nešlo. Z hlediska aerodynamiky to bylo pole neorané. Při přiblížení "zvukové bariéře" se najednou začaly objevovat silné vibrace a letadlo se začalo chovat podivně. Objevily se i názory, že "zvukovou bariéru" nelze vůbec překonat.
Nebyla to žádná malá chvilka, ale dlouhé minuty, kdy možnosti stroje i pilota byly na hranicích možností, mnohdy i za nimi. Pekelné chvíle, kdy se ovladatelnost stroje rapidně zhoršovala, pilot se pral s řízením a dost možná zároveň pemýšlel, jestli letadlo vydrží a za hranici zvuku se dostane nebo se v příštím okamžiku rozpadne. |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 13:04 | |
| | | Ona to skutečně bariéra je a nelze ji překonat. Ještě, že je to bariéra pro pohybující se tekutinové kontinuum a díky střihu a diferenci rychlosti ve směru od letadla ji dnes jakoby překonáváme, ale mezní vrstva (pokud se těch pár molekul těsně u povrchu letadla dá za mezní vrstvu považovat) nikdy nebude obtékat rychleji než rychlostí zvuku. |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 13:07 | |
| | | taktak, jirka má pravdu. Ono i teď (popisoval jsem to v nějakém příspěvku tak před čtyřmi měsíci, byla to dpověď pro stewa, bylo v nadpisu OT for Stew, tam jsem popisoval pocity z rozhonu a následně i Dandee) se éro při rozhonu realtivně dlouho (řádově desítky sekund) drží těsně pod M1, zálěží velmi na jemnosti techniky pilotáže jak dlouho a pak se ručka přehoupne přes M1 a éro vyrazí dopředu, je to skutečně cítit jako postrčení, další postrčení následuje, když se dodatečně roztočí víc motor, jak u MiG-21 tak 23 sice jen o 4%, ale u MiG-23 je to takový malý kopanec, který je skutečně cítit a pak je to fičáááák..... |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 13:16 | |
| | To zastavení je způsobeno tím, že je třeba nashromáždit a dodat okolnímu vzduchu dostatek energie k tomu, aby se po sobě začal jakoby klouzat ve vrstvách. Vlastně musíš donutit turbulentní tekutinu k tomu, aby se její pohyb v jednom směru stal pseudolaminárním. Je to jakýsi další typ proudění vzduchu. Nejmíň energeticky náročný je laminární proud. Ten lze dosáhnout jen při opravdu malých Reynoldsových číslech, ale je taky dost náchylný na odtržení proudnic. Daleko víc energie žere turbulentní proudění, které připadá pro běžné letectví do rychlosti M-1. Pak ještě existuje jeden větší žrout energie a to je právě při překonání rychlosti zvuku, kde díky vysoké rychlostti je Reynoldsovo číslo vysoké samo o sobě a nehraje zde roli již téměř jiný faktor, který ho normálně ovlivňuje a přesto je potřeba donutit tento vzduch po sobě klouzat v jakýchsi vrstvách.
On je pak vzduch něco jako binghamská tekutina (viz kečup). Furt drží na láhvi, až najednou vyteče celej. |
| |
|
| | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 12:42 | |
| | No, ono to s tím překonáním nebude tak zcela jednoznačné. V určité vzdálenosti od letadla se rozdíl mezi rychlostí okolního vzduchu a letadlem určitě vyšplhá nad rychlost zvuku, ale v malé blízkosti draku rychlost zvuku překonat nejde.
Kdo se kdy potkal s dynamikou tekutin ví, že při proudění jakékoliv tekutiny dýzou (triskou) lze dosáhnout jen rychlosti zvuku. K dalšímu urychlení je třeba ji vybavit přesně tvarovaným kuželem podle jakéhosi pana Lavala, aby se dosáhlo vyšší odtokové rychlosti. Tím se však nikdy nezvýší rychlost v nejužším místě trysky, která bude vždy maximálně jen rychlost zvuku s tím, že tady dost klesne lokální tlak tekutiny.
Zbytek si zkus modifikovat na povrch kormidel a co se s nima děje.
Normálně se nad zdvihnutou výškovkou tlak zvýší a pod ní sníží. Tady to může být i naopak.
|
| |
|
| | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 12:42 | |
| | toto souvisi s posouváním neutrálního bodu letadla - což je výslednice všech aerodynamických sil působích na letadlo - vzhledem k težišti letadla, čím je větší vzdálenost těchto dvou bodů, tím je letadlo stabilnější, přičemž je důležité, zda je neutrální bod před či za težištěm, dá se ríci, že ideální akrobatický letoun by byl ten, jehož neutrální bod je totožný s težištěm a ideální dopravák ten, jejichž vzdálenost bude co největší - samozřejmě s ohledem na ovladatelnost. Se vzrůstající rychlostí se tyto dva body od sebe vzdalují, resp. neutrální bod se pohybuje, těžiště je konstatní (nebereme v úvahu jeho posun v závislosti na úbytku paliva) , tzn. čím tehdejší éra letěla rychleji, tím byla stabilnější a neovladatelnější se silným klopivým momentem na čumák - proto i spousty kamikaze končilo daleko před lodí, protože to pustili z výšky po nose dolů, éro mělo velmi efektivní přeměnu výšky v rychlost, neutrální bod se vzdaloval a vzdaloval a mašina nereagovala na řízení a nereagovala a klopila na čumák.. K tomu se ještě připočetlo tehdejší křídlo téměř bez šípu, přičemž nadzvukové křídlo mít šíp musí a výsledkem byl letoun o rychlosti okolo M=0,9 úplně neovladatelný - přestabilizovaný. V určitém okamžiku při rychlostech M=0,99 - 1,01 dochází krátkodobě k jakoby "otočení" proudění vzduchu, tím pádem se skokově neutrální bod přenesl na druhou stranu a kormidla mohla mít v ten okamžik skutečně opačný účinek, obrazne se dá říct, že z klasického uspořádání se na okamžik měnil v uspořádání kachna (ne Kachna )) - o tom jsem psal trošku výš u MiG-23, že se mohla rozlomit při hrubé pilotáži při přechodu na podzvuk.
V oblasti M=1 +/- 0,1 je téměř nemožné se cíleně udržet, právě kvůli těm zvláštním jevům, kdy se podzvukové proudění mění na nadzvukové a obráceně. Při M=0,99 periodických se vytvoří jakoby stěna, která se snaží letoun zastavit a v okamžiku překonání M=1 se proudění otočí a "postrčí" letadlo na okamžik dopředu, potom se tlaky vyrovnají a éro pokračuje dál ve stabilním toku vzduchu, ovšem nadzvukovém. Takže ano - hlavní souvis byl právě s profilem, šípem křídla a neznalosti nadzvukového obtékání profilu, v tomto případě dokonce nevhodného profilu. |
| |
|
| | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 13:42 | |
| | Díky Antoníne, teď je mi to konečně jasný Mně tehdy utkvělo v paměti, že hranici zvuku se snad ani nepodařilo překonat, dokud v oblasti aerodynamiky nedošlo k objevu "pravidla ploch", kdy jednotlivé hodnoty plochy průřezů letadla od čumáku po ocas tvoří, pokud možno, plynulou křivku. Nebo tak nějak to tam psali.
Ale možná je to hloupost, X-1 by tomu možná tak moc neodpovídala a přes Mach 1 se dostala.
Ohledně X-1 jsem četl historku, že když to začínali navrhovat, inspirovali se konstruktéři tvarem projektilu kulometného náboje, o němž s jistotou věděli, že hranici zvuku při letu překonává |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 14:07 | |
| | uffffffff, pravidlo ploch )) jseš nějakej namakanej (na vrtulníkáře )) - musel jsem..... ))))).....ano, v podstatě trup je vepředu široký, u křídel úzký, od křídel dozadu se opět rozšiřuje, má napomoci "předvídatelnému" pohybu neutrálního bodu v celém rozsahu rychlostí (ten bod je strašně důležitý pro celou aerodynamiku, jeho objevení, resp. definice byl jeden ze zásadních průlomů aerodynamiky), tedy aby vlastně po celé délce éra byla "stejná plocha" a neměnily se zákonnitosti pohybu neutrálního bodu.
A co se týče Bell X-1, je to geniální nápad, víceméně to je vztlakový trup, křídla jsou použita jen pro udržení boční stability a pro pomocné vyvinutí vztlaku na přistání, o šípu tehdy neměli ani šajnu, více hezkého čtení např. zde
http://history.nasa.gov/SP-4219/Chapter3.html
(už mám totiž internetový překladač stránek, takže "já být už dělat romzumnělo stránky mezi síť číst rozumět dobře, protože překladač udělat to.") |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 18:36 | |
| | No tož to víš, "jets are for kids"  ))))))))))) No ale jinak jsem o těchto věcech četl snad ve 13-15 letech a to hle jsou jen útržky, co mi utkvěly v paměti. Už ani nevím, jak se ty knížky jmenovaly, ale bylo to ohromně zajímavý čtení. Právě proto, že to byly skvěle popsané příběhy lidí, žádná "suchá věda", takže se mi z toho něco drží v paměti furt
S tím nosným trupem nevím, X-1 mi přijde spíš jako klasická raketa, kde je snaha o minimální odpor vůči vzduchu. Třeba Tomcat nebo Su-27, tam má trup vyloženě profil křídla, ale trup X-1 asi moc vztlaku nevytvořil. Asi jako třeba i MiGu 21 nebo F-104, to jsou taky spíš takový rakety
Jinak zajímavá věc, že třebas tohle http://www.edwards.af.mil/moments/docs_html/53-10-09.html
lítalo už v roce 1953. Když člověk pomyslí, že počítače byly v plenkách a počítalo se to s logaritmickejma pravítkama a kreslilo se ručně.... Holt lidi byli šikovný ))
Nebo třeba |
| |
|
| | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 11:43 | |
| | | Jo to jsem měl na mysli, dík. Je to taky krásně vidět na těch jiskrovejch fotkách letících kulek (či spíše projektilů) - viz odkaz na stránky FEL výše. |
| |
|
| | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 12:49 | |
| | | Co se vrtulniku tyce, myslim si, ze stav ktery popisujes nenastane. Rychlost vrtulniku se da zvysovat to hodnoty, tak nastane stav, ze se odtrhne proud vzduchu na ustupujicim listu. Je to proto, ze dopredna rychlost vrtulniku se k nastupujicimu listu pricte, ale od ustupujiciho odecte . Takze jako u kridla, chybi listu rychlost potrebna k vyvozeni vztlaku a v kombinaci s vyssim uhlem nabehu ustupujiciho listu dojde o onomu stallu. Na vrtulniku se to projevi vibracemi, klopenim nahoru a klonenim na stranu ustupujicich listu (pri otaceni rotoru protismeru hod. ruc. doleva). |
| |
|
| | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 13:39 | |
| | | Já nechci rejpat. Ale není ztráta učinnosti rotoru vrtulníku způsobena rychlostním trojúhleníkem, který při vyšší dopředné rychlosti osy způsobí snížení úhlu náběhu proudu vzduchu? |
| |
|
| | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 13:51 | |
| | | Klidne rejpej) Jsem vzdycky rad, kdyz mi nekdo vysvetli ze jsem neco pochopil spatne. Ale musim te poprosit abys mi to popsal trosku jinak, protoze netusim co je to ten rychlostni trojuhelnik a tak mi to nedava smysl) |
| |
|
| | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 13:54 | |
| | | |
|
| | | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 14:27 | |
| | vysvětlivky: U=r*w - obvodová rychlost
v - dopředná rychlost (rychlost proudu vzduchu)
sigma - úhel nastavení listu
alfa - úhle náběhu proudu vzduchu
vR - Výsledná rychlost profilu
Celé to funguje tak, že při konstantních otáčkách, úhlu nastavení se při zvyšování dopředné rychlosti (rychlosti proudu vzduchu) snižuje úhle náběhu vzduchu. Celé to má pak za následek snížení hodnoty (a jejího vektoru) výsledné aerodynamické síly. Proto třeba vrtulníky a vrtulová letadla nikdy nemohou překročit svoji maximální rychlost, pro kterou byla vypočtena vrtule (rotor) v horizontálním, stoupavém letu.
To co zmiňoval Aldaran je na základě vektorování rychlostí proudů nabíhajícího vzduchu na profil. A nakloněný vrtulník je pak spíše ukázkou nešikovnosti pilota srovnat si vrtukník cyklikou, nebo neumění vyvrátit úhle snosu. Když toto vidíš ve vysu, pak vykloňěním vrtulníků může vektorovat výslednou aerodynamickou sílu proti smyslu působení např. větru. Ale to už musí být docela fičák.... Toto je například jev, který je známý i u letadel s pevným vztlakovým tělesem., když letí s bočním větrem. Tamje také jedno křídlo obtékáno rychleji, než druhé a k tomu ještě i jiným smyslem proudění. |
|
|
| |
|
| | | | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 14:35 | |
| | Taky mám obrázek z jednoho rychlostního trojúhelníku, heč:
|
|
|
| |
|
| | | | | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 14:37 | |
| | | Jo, ten je taky super. Ale myslím, že i zajímavější,.... |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 15:00 | |
| | Dekuju za vysvetleni (ale musel jsem si to 4x precist, aby to muj okoraly mozek pobral). Uz teda chapu, ze u vrtule se pri zvysovani rychlosti snizuje uhel nabehu az do chvile kdy je neucina. Ale mam takovy dojem, ze se neda primo srovnavat vrtule a rotor. Lisi se jednak smerem obtekani (vertikalni x horizontalni-myslim za dopredneho letu) a taky tim, ze listy vrtule neumoznuji mavani (aspon si to myslim), ktere u rotoru vyrovnava asymetricnost vztlaku pri doprednem letu, kterezto nakonec, po dosazeni Vne, vyusti v "retreating blade stall" s vyse popsanymy priznaky.
Diky za trpelivost.Budu se muset jeste mooc ucit, abych rozumel vsem tem "vektorum,telesum, sigmam a trojuhelnikum)) |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 15:36 | |
| | Jo, aerodynamika vrtule je prevít.
Třeba u takovýho upoutanýho rychlostního modelu, kde motor a tedy i vrtule, která je přímo upevněná na klikovce, dosahuje až ke 40.000 otáček za minutu, se používá pouze jednolistá vrtule, která je dynamicky vyvážena protizávažím skrytým ve vrtulovým kuželu. Zjistilo se, že když tam jsou listy dva, tak se navzájem broděj v úplavu po tom druhým a vlastně strácej na účinnosti. |
|
|
| |
|
| | | | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 18:49 | |
| | Obrázek je to pěknej, ale jak už napsal Víťa, dokumentuje právě ono vyrovnávání rozdílného vztlaku na listu v poloze s vyšším tlakem Když jde list nahoru, změní se relativní úhel náběhu z původního "sigma" na "alfa", čímž dochází ke snížení vztlaku aniž by to vyžadovalo zásah do řízení.
Viz.: http://www.dynamicflight.com/aerodynamics/flapping/
|
| |
|
| | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 14:25 | |
| | | No, rychlostní trojúhelník ... jak bych to jen ... prostě když se s tím potkáš, tak máš najednou rotor fuč. Obdoba Bermudskýho trojůhelníku, ale nemizej tam celý kusy, ale jen rotory vrtulníků. |
| |
|
| | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... (vrtulníky - ztráta vztlaku) 3. 1. 2006 / 14:11 | |
| | Trojúhelník neznám, ale tzv. "dissymmetry of lift" je jev, mající za příčinu rychlostní omezení vrtulníků na nějakých cca 400km/h. Při tak velké dopředné rychlosti je rozdíl vztlaku na obou stranách rotoru tak velký, že už ho nelze kompenzovat.
Při konstrukci rotoru je se vznikem tohoto jevu počítáno a rotorová hlava umožňuje tzv "blade flapping". List v pozici, kde vyvozuje vyšší vztlak, je proudem nabíhajícího vzduchu zvedán nahoru (čímž se zmenšuje jeho relativní úhel náběhu=menší vztlak) a na straně, kde vyvozuje menší vztlak je naopak proudem vzduchu tlačen dolů (relativní úhel náběhu se zvyšuje=vyšší vztlak).
Ovšem při rychlosti kolem 400km/h už ani tohle nepomáhá. |
| |
|
| | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... (vrtulníky - ztráta vztlaku) Joke OT 3. 1. 2006 / 14:15 | |
| | | ...enomže já viděl film Air Wolf a tam lítal trtulník nadzvukem a co je f televizi je pravda ))) A dokonce těsně nad zemí....teď mně napadá, že to popírá téměř vše, co jsem napsal.... všichni mi lhali.... ))) |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... (vrtulníky - ztráta vztlaku) Joke OT 3. 1. 2006 / 14:32 | |
| | | To víš Toníku. To je propaganda. Prostě soudruzi nechtěli toto připustit, aby jste nezatoužili lítat nadzvuk na větráku,... 8-))))) |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... (vrtulníky - ztráta vztlaku) Joke OT 3. 1. 2006 / 19:04 | |
| | Bať, bať, lhali, ale ne úplně. Voni v tej Emerice maj tudlenctu demograciju a svobodu. To znamená, že když něco nejni proti místním ani federálním zákonům, tak je to v pořádku. O přírodních zákonech se tam nepíše. Proto taky Američani jako první překonali zvukovou bariéru, přestože jsme se tu dneska dozvěděli, že vlastně překročit nejde. Oni si tam prostě dělaj co chtěj. Takže jo, v JůEsEj můžeš lítat nadzvukově i s vrtulníkem, když takovej máš, ale třeba stát s autem na zákazu stání nesmíš, to bys dostal pokutu a kdybys byl sprostej na policajta, tak bys dostal pokutu, pendrekem a ještě by Tě zavřeli
My tu měli ten socialismus, všecko jsme měli naplánovaný a v tom plánu nebylo nic o nadzvukovým lítání s vrtulníkem, takže u nás to nešlo. Sice bysme to taky dokázali, ale Velký Bratr (ten medvěd z východu, ne z Novy) byl nakrknutej, že to sám neumí a tak nám to všem zakázal.
Teď sice říkáme, že tu dekokracii a svobodu taky máme, jenomže jsme v Evropě, co horšího, dokonce v Evropské Unii, kde se nám ten socialismus obloukem vrací jako bumerang. Teď bys na nadzvukový lítání s vrtulníkem potřeboval tolika povolení od tolika úředníků, že je prakticky nemožný to někdy získat, takže taky nic. Ostatně Concordy už taky přestaly lítat.
Ale zase můžeš stát na zákazu stání a bejt sprostej na policajta a když Tě bací pendrekem, dáš to do televize a on bude bez práce ))) |
| |
|
| | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... (vrtulniky - pro Kachnu) 3. 1. 2006 / 15:40 | |
| | No myslim ze neni
Urcite ne v tomto pripade. Za ztratu ucinnosti rotoru povazuji virovy prstenec.
Tvuj obrazek je sice pekny, nicmene vysvetluje jinou vec a to vyrovnavani nesymetrie tahu rotoru a to jeste na strane ktera pro nas neni z hlediska omezeni rychlosti vrtulniku dulezita - na strane postupujiciho listu.
Rychlost vrtulniku je skutecne omezena ustupujici stranou rotoru a to presne z duvodu opacnych nez jsi popsal na svem obrazku. Situace je podobna, jen vektor rychlosti je opacny a zpusobuje nikoli snizeni, ale zvyseni efektivniho uhlu nabehu a tim privede ustupujici list do stallu, takze dojde k tomu co popisoval Masak a sikovnost nebo nesikovnost pilota na to nema opravdu zadny vliv. BTW ve visu jak pises k tomuto jevu dojit nemuze, ve visu se nesymetrie tahu (pomineme-li vliv vetru) neprojevuje. |
| |
|
| | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... (vrtulniky - pro Kachnu) 3. 1. 2006 / 15:46 | |
| | No, kdyby někdo přišel na to jak to překonat, tak by pak stačilo ustupující list naklopit opačně a jeho odtokovka by se stala náběžkou a už by to zase letělo.
Myslím, že se dokonce nějaká konstrukční kancelář tohle snažila nějak řešit, že při určité dopředné rychlosti by se rotor zastavil a stal by se jen jakýmsi křídlem. Ten rotor byl čtyřlistej, ale listy nebyly po 90° ale tak nějak po cca 60° a 120° rozhozenyý, aby líp nabíhaly. Taky měli patřičně zvětšenou plochu. Ale jestli to někdo někdy zrealizoval do letuschopné podoby??? |
| |
|
| | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... (vrtulniky - pro Kachnu) 3. 1. 2006 / 16:27 | |
| | | To je sice možné, ale umíš si představit, jak velká by ta dopředná rychlost musela být? |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... (vrtulniky - pro Kachnu) 3. 1. 2006 / 16:31 | |
| | Pokud opravdu reagujes na mne tak docela dobre. Ta rychlost je kousek za Vne u daneho typu.
Doporucuji ucebnici pro piloty vrtulniku, strana 35, obrazek 2.17.
Popis k tomu se naleza na strane 34, kapitola 2.4.9. Ja si ty veci fakt nevymejslim, takovy mozek zase nemam |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... (vrtulniky - pro Kachnu) 3. 1. 2006 / 16:38 | |
| | | Tuhle učebnici nemám. Ale myslím si, že v horizontálním letu vrtulník této rychlosti nedosáhne, nebo se pletu? |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... (vrtulniky - pro Kachnu) 3. 1. 2006 / 16:46 | |
| | Tak to nevim, ale muj nazor je ze ne. To by bylo asi hodne nebezpecne...
Edit: krome ucebnice pilota je to popisovano i Rotorcraft flying handbook ktery je volne stazitelny na FAA |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... (vrtulniky - pro Kachnu) 4. 1. 2006 / 10:00 | |
| | |
|
| |
|
| | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aerodynamický třesk... 3. 1. 2006 / 14:08 | |
| | | Jo, mas pravdu, ja jsem jen resil teoreticky vrtulnik a druhou stranu rotoru nez Ty. Pro Kachnu: Predstav si to tak, ze prezenu li to, rychlost vracejiciho-se listu se bude blizit rychlosti letu (rychlost listu pohybujiciho dopredu tim padem bude dvojnasobna nez rychlost letu) Co se stane? Na strane "vracjicich se listu i pri maximalnim uhlu nabehu nebude zadny vztlak jelikoz vzhledem k proudici mase vzduchu bude jeho rychlost nulova, naopak na druhe strane bude vztlaku dost. Vysledkem musi byt klopeni stroje na tuto stranu. Ale to je uplne jina pohadka nez sonicky tresk. |
| |
|
| | | | | | Re: Re: Re: Airodinamicky tresk? 3. 1. 2006 / 15:49 | |
| | Tohle neni to video s havarii. Podobnych videi jako tohle jsem videl nekolik, udajne to snad byla i bezna praxe pri "Family Cruise", tj. pri zvlastni plavbe, kdy mohli namornici vzit na palubu svoje rodinne prislusniky.
Onen klip s rozpadem F-14 lze najit tady - http://www.rob.com/pic/F14_video/F14flyby.mpg
Jen pro zajimavost, byl to F-14A od VF-213 Black Lions. Nehoda se stala 20. zari 1995 skoro 100 km od jeho materske letadlovky USS Abraham Lincoln CVN-72, ktera v te dobe byla v Tichem oceanu asi 800 km zapadne od Guamu. Pilot i operator se katapultovali a zachranilo je pomocne plavidlo USS John Paul Jones, u ktereho se nehoda stala. Za povsimnuti stoji, ze Tomcat je na tomhle videu v daleko vetsi vysce, nez na jinych videich s pruletem s kondenzacnim oblakem... |
| |
|
| | | | | Re: Re: Airodinamicky tresk? 3. 1. 2006 / 10:33 | |
| | To s tím bičem je RULÉÉZ!
můj táta miloval fyzikální hříčky a vybavil kdysi dávno díky tomu mne i mojí ségru krásnými demonstračními ale plně fungujícími býkovci. Dík za připomenutí! |
| |
|
| | | | | Re: Re: Airodinamicky tresk? 3. 1. 2006 / 11:25 | |
| | Já nevím ale ti lidé byli dost blízko. Když jsem byl na leteckém dnu v Duxfordě tak tam prolítlo nějaké éro tesně podzvukem asi tak 500m od nás a řeknu vám že takovej rachot si neumíte představit. A ti lidé tam jsou blíž než 500m tak teda nevím. Jasně ten zvuk tam doletěl až později ale přece když okolo letí nadzvuková stíhačka tak se snažím abych nepřišel o uši.
Za drobné nedostatky se omlouvám nemám ve škole aerodynamiku!!!! |
| |
|
| | | | | | Re: Re: Re: Airodinamicky tresk? 3. 1. 2006 / 11:39 | |
| | | Je asi rozdíl, když to éro letělo trochu podzvukovou rychlostí. Když letí nadzvukovou, tak nejdřív vidíš éro, ale neslyšíš nic. Pak je rána - nebo spíš RÁNA, že myslíš, že ti jeden bubínek vyletí ven druhým uchem a naopak - a pak je ten RACHOT, jak ta roura dělá vždycky (to když ti ty bubínky neprasknou, pak cejtíš jen vibrace a neslyšíš nic). Podle toho se pozná, že to je nadzvukový třesk, že nejdřív neslyšíš nic, pak BUCH! a HÚÚÚ. Když je to HÚÚÚ-BUCH!-HÚÚÚ tak je to asi trochu podzvuk, už je tam ten rázovej kornout dost slyšet, ale je ještě nějaký zvuk, který ho předběhnul... |
| |
|
| | | | | | | Re: Re: Re: Re: Airodinamicky tresk? 3. 1. 2006 / 11:44 | |
| | | No, myslím že ze vzdálenosti 500 m by mu bubínky na tuty prasknuli a navíc by se mus minimálně spustila z nosu krev. Pokud by to ustál na nohách, tak jen v případě, že by byl trénovanej boxer a na nějakej ten direct by už byl zvyklej. |
| |
|
| | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Airodinamicky tresk? 3. 1. 2006 / 11:47 | |
| | | No jo - to si taky myslím, páč barotrauma je barotrauma, ale jak to asi ustáli ty amíci v tom videu (a v těch dalších to bylo stejný)? Byl to běžnej palubní personál s běžnejma hluchátkama - a ani mu ta videokamera nevypadla z ruky, když ta mašina (spíš ten obláček) šli kolem. Já bych asi tu kisínku hodil vobloukem do moře... Asi sou ty amíci ňáký trvanlivý... |
| |
|
| | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Airodinamicky tresk? 3. 1. 2006 / 11:52 | |
| | A nebo to mohlo bejt právě na hranici zvukové bariéry. I to je docela dobrej efekt. Myslím, že kdyby to protáhnuli nadzvukem kolem lodi, tak je nechá kapitán po přistání hodit přes palubu.
Viz Emericá pohádka Top-Gun. |
| |
|
| | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Airodinamicky tresk? 3. 1. 2006 / 12:31 | |
| | | Když se na to koukneš opravdu pečlivě tak zjistíš že ten chlápek nalevo dole žádný sluchadla nemá. |
| |
|
| | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Airodinamicky tresk? 3. 1. 2006 / 12:44 | |
| | | Ten už je stejně hluchej. |
| |
|
| | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Airodinamicky tresk? 3. 1. 2006 / 12:15 | |
| | | Tak já teda nevím buď byl blbej ten hlasatel kterej říkal že pilot je kousek pod hranicí zvuku nebo jsem blbej já protože víc jak 700m to bejt fakt nemohlo. Možná jsem se zmýlil v překladu možná............ |
| |
|
| | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Airodinamicky tresk? 3. 1. 2006 / 12:35 | |
| | | však kousem pod je OK, ale kousek nad bys už na tom byl hůř. |
| |
|
| | | | Re: Aerodynamicky tresk? 3. 1. 2006 / 11:14 | |
| | Zdravim, jen jeste jako doplneni jedna perlicka z nasich hodin aerodynamiky, snad si to pamatuju dobre.
Jak uz zaznelo razova vlna vlastne neni nic nez efekt rozdilu tlaku. Stejny efekt je pokud nafouknete papirovy pytlik a prasknete ho dlanemi. Ta slupka co zazni je uplne stejny efekt, totiz zmena tlaku vyvola razovou vlnu.
Nekamenujte me pokud se vam to nezda, z me hlavy to neni, ale verim tomu |
| |
|
| | | | | Re: Re: Aerodynamicky tresk? 3. 1. 2006 / 11:17 | |
| | | No ja! A tlaková vlna z Bikin (atolu, ne z plavek) taky. |
| |
|
| | | | | Re: Re: Aerodynamicky tresk? 3. 1. 2006 / 11:18 | |
| | | Je to tak. Jakýkoliv zvuk je jen drobná změna tlaku vzducho, která se jím kupodivu šíří a jak je dál a dál od zdroje, je i ta tlaková diference nižší. Jediné, co si to po celou dobu zachovává je vlastní frekvence, se ktrou se daná diference vydala na svou pouť vzduchem a tedy i výška tónu. |
| |
|
| | | | Re: Airodinamicky tresk? - v odlehčené formě 3. 1. 2006 / 13:38 | |
| | | |
|
| | | | | Re: Re: Airodinamicky tresk? - v odlehčené formě 3. 1. 2006 / 13:49 | |
| | | tak to je uplně super strana, velmi dobré čtení..... |
| |
|
| | | | | | Re: Re: Re: Airodinamicky tresk? - v odlehčené formě 3. 1. 2006 / 14:47 | |
| | | a jeden obrázek se zvýrazněním hromady Machových kuželů na něčem podobném letadlu: |
|
|
| |
|
| | | | Re: Airodinamicky tresk? 3. 1. 2006 / 22:38 | |
| | | Laicky povedane,je to predbehnutie vlastnym lietadlom zdroj zvuku motoru vlastneho lietadla.Ked si predstavis bod ako tvoje lietadlo,sirenie zvuku tvojho lietadla ako kruznicu okolo tohoto bodu,kazdu sekundu sa ti tento kruh zvacsuje,a za kazdu sekundu ubehne tvoje lietadlo nejaku drahu dopredu,tak v tej dalsej sekunde ti vznikne dalsia kruznica.Pri podzvukovej rychlosti je ta dalsia a dalsia kruznica(zvukove vlny) v tej predchadzajucej-vnutri.Ale pri prekonani rychlosti zvuku ta kazda dalsia kruznica zacne vychadzat von z tej predchadzajucej kruznice(ako ked spojis nerovnako velke dratene kruzky cez seba).A okraje tychto kruznic vytvaraju kuzel,ktory je vlastne celo razovej vlny.A vzdy pri prekonavani rychlosti zvuku ci nahor alebo dole je pocut tento tresk tam,kde na zemi tento kuzel prechadza..V sucasnej dobe nepocujes tento tresk,lebo ziadne lietadla nadzvukom nelietaju,s vynimkou ojedinelych letov voj.stihacov na stratosfere,pokial sa to este cvici. |
| |
|
|
1x 
