No, provozní příručka jasně definuje, kdo do kokpitu legálně může. Jsou tam kromě posádky, přezkušujících a tak i třeba zaměstnanci ČSA letící do/z práce, zaměstnanci (i bývalí) a rodinní příslušníci cestující na zaměstnanecké letenky a podobně. Takové samozřejmě beru.
Osobně bych s radostí bral i fandy, ALE: jedná se o překročení předpisu, za které se dotyční zpravidla snaží "odvděčit", airliners.net je plný fotek s nápisem "Děkuji kapitánu XY za fantastickou možnost ukázat mi za letu kokpit", "Věnuji skvělé posádce letu AF 123 CDG-JFK dne toho a toho, která mi ukázala kokpit". Jiní, a to jsem zažil, zase mají potřebu neustále žvanit a to i tehdy, kdy to absolutně není vhodné (ano, i piloti to dělají...). Takže můj postoj je jasný: nebrat. A je mi to dost líto a mnozí z vás, kteří mi o to psali na mail, to vědí...
Všude je tisíc očí a tohle, jak se ukazuje, je poměrně ostře sledovaná záležitost.
Ohledně zavítání dveří, letadlo do 50PAX nemusí mít ani teď pancéřové dveře, takže ATR 42 má mezi kabinou PAX a cargem papundeklové dveře s jednoduchým zámkem, a mezi cargem a kokpitem jenom takový obyčejný "lítačky". Zamykatelný pancíř má až ATR 72. Proto je při otevření dveří do carga možné vidět otevřené dveře do kokpitu.
A perlička: jednou jsme vezli fandu, němce, chtel do kokpitu, bohužel jsem mu nevyhověl. Tak jestli mu alespoň vyplním Flight Report. A letuška přinesla A4, z obou stran plnou kolonek. Od detailních údajů o letadle (imatrikulace, výr.číslo), přes váhy, rychlosti V1, VR, V2, kterou jsme měli, přes motory, výkony, trať plánovanou, letěnou, SID, STAR, ATISy.... |
|
