|  | | Re: Heuréka: Orbiter - DG III, sestup z orbitu 4. 8. 2005 / 14:45 | |
| | Tak prave dneska, se mi povedlo to samy, ale s DG III . Mel sem porad velkej problem, ze se pode mnou otacela zeme, a nedarilo se mi trefit KSC v horizontalnim smyslu, ale muj problem vyresil Extended Map mfd. Zaprvy, ukazuje realny obezny drahy ( tj, kde lod opravdu bude, ne jako map mfd, ktery ukazuje, kde by byla, kdyby se zeme neotacela ) a za druhy, umi vypocitat polohu obezny drahy vuci zadany zakladne. Jako optimalni misto pro deorbit burn mi vysla presne druha strana zemekoule, 177 stupnu pred KSC. Brzim do te doby, nez ukazuje DG III deorbit mfd vstupni uhel 0.73. ( coz odpovida perigeu cca 63 km nad povrchem zeme ) Je nutno podotkout, ze vaha deltaglideru je 19 tu, coz je maximum pro sestup, takze kdyz je clovek lehci, tak muze s mirou nejakej ten stupen ubrat. Ale porad je lepsi ( ale jen s DG ) nedotahnout to, nez pretahnout. Takze teda sestupuju, a kdyz sem 90 stupnu pred KSC, tak tocim na (-)normal ( v mojem pripade, zalezi na tom, kam chci hejbnout s orbitou aby trefovala KSC ) zapinam Extended map mfd, aplikuju tah, a v jednom kuse mackam cudlik na prepocet udaju o orbite. treti cislo zleva je pocet stupnu, pod kteryma je videt moje orbita z KSC. Taham to ty doby, nez se limitne priblizi 90. Strasne kolisaj, takze mi staci 85-89. V tuhle chvili maj muj DG namireno PRESNE na KSC, vcetne zapocteni pohybu zemekoule. Pro lepsi orientaci v sestupu zapinam Reentry mfd, a sleduju aktualni a potrebny rychlosti zpomalovani. Zatim nic nedelam. Pri vstupu do atmosfery zadavam do DG program PRO104SPEC40, aby drzel uhel 40 stupnu. A DG se pomalu nori do atmosfery. Postupne zacne brzdit az se zrychlenim 3.5G, ale s tim uz se toho moc delat neda  Dulezity je, na nic nesahat, bo jakmile clovek zacne hrabat do naklonu, tak se mu to muze pretocit, a v jedny sekunde vsechno skoncit. Je to strasne delikatni faze, takze se neda delat vubec nic. Sahnout si na to clovek muze az kdyz ma treba mach 6 ( +/- 1.5 km/s ) a vsechy teploty na vnejsim plasti bezpecne klesaj. V tu chvili prichazi k uzitku reentry MFD, kde zjistim, ze zpomaluju moc, takze snizim uhel naklonu, na 30-20 stupnu, tim se snizi rychlost opadani, a ted uz jen plachtim, pricemz udrzuju rychlost zpomalovani trochu nizsi ( pristavam na drahu, tak tak este nejakou rychlost chci mit ) a dal uz je to jednoduchy. S DG III si muzu pri pristani klidne pomoct motorama, protoze maj tah silnej
Ale hlavni vtip je v tom extended map mfd, protoze ten DG v ty atmosfere pri sestupu proste nezataci, az nekde pri tom machu 6, a to uz je clovek 500km vedle a je mu to jedno.
P.S: az zacne atlantis simulovat rozpadani, tak chci videt co udela ten -25 stupnu naklon s tim raketoplanem muj DG se rozklada na prvocinitele pri +10 ( pri rychlosti vetsi nez 2.5 km/s )
P.S.S: umis s tim raketoplanem uz vzletet az na ISS?  |
| |
|
