No já bych k tomu taky ještě dodal svoje...Po nějakém čase už bylo předávání mezi APP a CTR téměř uměleckou záležitostí se zvláštním grifem, kdy se chytalo do levé ruky periferním viděním při pohledu na monitor, apod. Bohužel vyráběné stripy měly krom přečnívajících konců ještě jednu drobnou nevýhodu a tou byla téměř vždy originální výška, dle obratnosti příslušného řezače, různě pasující do držáčku Čili občas se taky stalo, že sice zaznělo třebas "Lufthansa" a letěl příslušný barevný držáček, ale strip v něm obsažený v klidu zamířil zcela jinam, většinou mimo dosah obou řídících
A přidám taky jednu historku - být všichni pohromadě je úžasná výhoda pro koordinaci. Možná by bylo zajímavé sem poslat výtah z používaného slovníku , ale nejsem si jistý, jestli by to vždy potěšilo piloty Bohužel ne vždy je to všechno stíhatelné...hodněkrát se stalo že mluvili vlastně všichni zároveň a myslím že to slyšeli i piloti na frekvenci...nejhorší ale bylo, když se překřikují piloti na frekvenci ve sluchátkách a do toho se někde z dáli ozve naléhavý hlas eproučníka, že by jako potřeboval tamtoho tamhle, apod. A tak se stalo, že v jednu dobu, když v největším provozu zmizel Planning a musel jsem stripy vyplňovat sám, hrát basket s APP tam i zpátky a do toho řídit, jsem po asi desáté hlášce jistého nejmenovaného VFR letu z Letkova na pořád tom samém okruhu (a jsem ve druhé, a máme podvozek a letíme a točíme a vidíme a máme a přelétáváme a zase točíme....) už nevydržel a prohlásil něco ve smyslu "ten ošklivý VFR provoz už nechci ani vidět", samozřejmě malinko košatěji Naštěstí už mi prst zklouzl z PTT tlačítka, ale odvedle se hodně hodně divili, co že zrovna TENHLE řídící vyslovil o svém milovaném VFR provozu
Ale nic ve zlém VFRáci, to bylo jen chvilkové uvolnění stresíku |
|