|  |  | | Heliny a směr větru? 3. 1. 2025 / 15:49 | |
| | | Když už tady probíráme realističnost helin, tak mám dotaz. Proč se tak moc řeší směr větru pro srart a přístání, když by to podle mně mělo být jedno. Rotor je rotující vztlaková plocha ve dvou kvadrantech jde po větru ale ve dvou proti. Ocasní jde zase (při přistání) zase do bočáku, tak proč na tom tak záleží. Přidje mi to jedno. Jediné co mě napadá, že proti vetru musíte potlačovat, takže čumákem dolu. Jako že je lépe vidět a člověk nepráskne ocasem o zem, ale jiný důvod nevidím. V DCS však když zkouším s MI-8 přistávat po větru, ztratím vztlak a padám. Můžete někdo s pokročilejší znalostí aerodynamiky vysvětlit? |
| |
|
 |  | | | Heliny a směr větru? 3. 1. 2025 / 16:11 | |
| | Start helinou - stoupáš do startovní výšky, vysadí ti motor(y), a pak když provádíš autorotaci už budeš rád, když ti trochu pomůže protivítr. Když mašinu rozbíháš potlačemím čumáku a přecházíš do dopředného letu, začíná se ti rotor chovat jako křídlo a tam už vítr zase hraje roli. Důležitá věc je ale to, že když se ti vítr opře do boku mašiny, je to o dost větší průřez, než když ti jde vítr na čumák a dost blbě se to kompenzuje. XP11/12 simulují tento aspekt slušně, bohužel ale někdy až přehnaně. Mašina s lyžinama se ti tak na zemi sama pomalu srovná čumákem proti větru což je nerealistické.
Co se týče té Mi-8 v DCS - ona je obecně dost háklivá na přechod z letu do visu a to i když jsi proti větru, je tam třeba dost tahat kolektiv nahoru. V Mi-8 mám v kokpitu i pár hodin v reálu a ono chování v DCS +/- odpovídá tomu jak je to IRL.
Ale tyhle nuance v MSFS moc řešit nemusíš, tam té helině je úplně jedno jak a odkud fičí a autorotace pokud vím v MSFS simulovaná není (aspoň v 2020 nebyla). |
| |
|
|  | | | Heliny a směr větru? 3. 1. 2025 / 16:16 | |
| | | |
|
 |  | | | | Heliny a směr větru? 3. 1. 2025 / 16:59 | |
| | | Je tam super přirovnání a připomenutí, že vzduch je vlastně tekutina a vítr je jako proud vody a to jak se chová kanoe na vodě a v proudu. To si myslím, že je hezká vizualizace. Tu mimochodem používali i moji instruktoři, když vysvětlovali, že kopec je jako kámen na dně řeky a vzduch hnaný větrem se chová stejně jako proud řeky nad kamenem - zrychlí a za kamenem dělá vítr. Mimochodem moje třetí přistání v reálu jsem zazmatkoval se čtením větrného pytle a sedal s větrem. Už nikdy jsem to pak neudělal, ani v reálu ani v simu. Byl jsem rád, že začátečníci mají ten velký pytel se stěštím. |
| |
|
| | | | Heliny a směr větru? 3. 1. 2025 / 18:36 | |
| | No uplne jedno to neni a souvisi to nejvic s efektivitou ocasni vrtulky a taky prirozenou nestabilitou vrtulniku, kterej je ofukovanej zezadu.
Vice o tehle vecech se doctes treba tu, pocinaje strankou 18. Pro pravotocivy heliny je to samozrejme obracene.
https://www.faa.gov/sites/faa.gov/files/regulations_policies/handbooks_manuals/aviation/helicopter_flying_handbook/hfh_ch11.pdf
No a duvod toho, ze se s Mi-8 sesypes pri pristani po vetru je pomerne prozaicky - spatny rozpocet.
To, co z vetsi vysky vypada jako celkem normalni priblizeni se niz nad zemi velice rychle zvrhne, protoze te vitr nese s sebou a zemekoule tudiz ubiha mnohem rychleji, nez jsi zvykly za bezvetri nebo proti vetru. Vetsina lidi teda jeste sunda kolektiv a vic pritahne, aby to zastavila. Osmicka je na takove zachazeni citliva, padnou otacky motoru a nez se vzpamatujes, tak nasleduje stranka 15 z vyse zminovaneho dokumentu a pad.
Nechces-li se dostat do problemu s priblizenim, drz otacky motoru v osme pod 80 km/h nad 80% |
| |
|
| | | | | Heliny a směr větru? 3. 1. 2025 / 18:42 | |
| | Proste abys snizil ground speed, tak to vuci vzdusnine po vetru prebrzdis s malym vykonem.
Abys zasatvil a zavisel po vetru proti zemi, musis vuci vzdusnine projit zastavenim a zacit couvat rychlosti vetru.
Nevim, jestli to vysvetluju dost srozumitelne, ale rozdil oproti pristani proti vetru je to dost velky - tam staci jen pribrzdit. |
| |
|
| | | | | | Heliny a směr větru? 3. 1. 2025 / 23:43 | |
| | | Moc hezky si tedy vysvětlil jak je to s přistáním proti větru, díky. Ale problém (dotaz) přetrvává dál a to s dopředným konstantím letem a jeho snižující se potřebou na výkon. Viz níže. |
| |
|
| | | | | | | Heliny a směr větru? 4. 1. 2025 / 09:57 | |
| | Kdo řekl, že na vyšší rychlost potřebuješ méně výkonu?  Nic takového se neděje. Respektive děje jen při přechodu z visu do letu, ale potom na vyšší rychlost potřebuješ samozřejmě i vyšší výkon. |
| |
|
| | | | Heliny a směr větru? 3. 1. 2025 / 19:45 | |
| | Zkusím stručně doplnit Víťu.
Fakt: Vrtulník v bezvětří (nebo nulové rychlosti vůči vzduchu) potřebuje k letu výrazně víc výkonu, než když mu na rotor nějaký fouká. (effective translational lift/ ETL)
Scénář 1:
-Vrtulník visí s čelním větrem- ten mu pomáhá (ETL) a pilot nepotřebuje tolik výkonu
- Vrtulník akceleruje- největší nárůst efektivity rotoru se projeví okolo 24kt- vrtulník začne stoupat aniž by pilot udělal nějaký zásah do řízení
Scénář 2:
-Vrtulník visí s větrem do zad- ten mu pomáhá (ačkoli může mít pilot trochu víc práce s pedály)
-Vrtulník akceleruje- rychlost větru při akceleraci klesne postupně na nulu, pilot najednou potřebuje víc výkonu (který mít k dispozici nutně nemusí), vrtulník se prosedne a pilot je rád, že ve zdraví přežil další akceleraci do chvíle, kdy mu vítr zepředu zase začne pomáhat.
Další problém (jak psal Víťa) může nastat při přiblížení. Pilot se postupným zbržďováním a klesáním snaží udržet konstantní úhel přiblížení. Na rozdíl od přiblížení s čelním, nebo žádným větrem, kdy je úbytek efektivity rotoru při zpomalení pod IAS 24tk částečně kompenzován přízemní efektem, může zbrždění s větrem v zádech nastat mnohem výš nad zemí a pokud není pilot dostatečně lucidní (a se zvýšenou potřebou výkonu nepočítá), vrtulník se začne po zpomalení pod 24tk sypat k zemi.
Jinde zmíněný argument zpomalení rychlosti dosednutí při autorotaci samozřejmě platí také.
Takže: přiblížení po větru se někdy dělá (když to jinak, bezpečněji nejde), ale není to preferovaná metoda a pilot by měl rozhodně vědět/uvědomit si, že přiblížení po větru dělá.
(prý stručně...) |
| |
|
| | | | Heliny a směr větru? 3. 1. 2025 / 20:15 | |
| | Směr větru hraje roli hlavně u vrtulníku, tak jako u letadla, kdy je povolena pro vzlet max. rychlost větru jak zepředu, z boku, tak i zezadu. Dokonce existuje limit, jako např u bojového vrtulníku MI 24, kdy se před spuštěním a roztočením rotoru musí vrtulník na zemi otočit směrem proti větru.
Samozřejmě velkou roli hraje gyroskopický jev, kdy při vzletu přitažením kolektivního řízení, se musí vrtulník vyrovnávat nožními pedály. Čím více přitahujete kolektiv tím více přidáváte na vyšlapnutí pedálu. Pokud bude vítr foukat z boku je možné, že vrtulník bude degradován na výkonu samozřejmě podle směru, z jakého vítr fouká. Z toho důvodu se vrtulník při odlepení od země točí směrem proti větru a nabíraním výšky a dopředného pohybu dochází k rozbíhání vrtulníku.
V podstatě když zavisíte s vrtulníkem ve větší výšce, záleží, jaký směr točení má hlavní rotor v dúsledkem toho vyšlapáváte kontra pedál, což má, za následek snížení výkonu vrtulníku. Pokud budete viset a budete se točit vrtulníkem dokola , doleva a poté doprava zjistíte, že na jednu stranu otáčení má vrtulník tendenci stoupat a na druhou stranu klesat.
Z tohoto důvodu by se měl vrtulník po odlepení od země nejdříve natočit proti větru a poté stoupat, aby nedocházelo k výkonostním problémům v důskedku povětrnostních a teplotních vlivů, kdy i vzlínavost v horkých dnech může mít, za následek, že vrtulník se neodkepí od země, jako bývalo např u MI 2 a vrtulník vzlétal z rozjezdu na zemi.
|
| |
|
| | | | Heliny a směr větru? 3. 1. 2025 / 23:31 | |
| | Nejlépe mou otázku pochopil Víťa a dost z toho ujasnil. Ostatní zmiňují co je všeobecně známé, ale z pohledu vectorové aerodynamiky (a na to se právě ptám) nelogické. Zkusím to ještě jednou:
Pro pochopení mého dotazu můžeme vynechat rychlost větru. Stačí jí nahradit dopřednou rychlostí vrtulníku.
Počítám s tím, že trup vrtulníku nevytváří žádný vztlak.
Rychlost letu se mi tedy sčítá s obvodovou rychlostí točícího se listu rotoru, ale pouze v té polovině kruhu, kdy se list pohybuje kupředu (ve směru letu). Po 180 stupních se list zase vrací dozadu (proti směru letu)! V tu chvíly nám dopředná rychlost naopak vztlak ubírá. Tak kde se sakra bera ta síla co nám při rychlejším letu zvedá vrtulník vzhůru???
Nemluvně o tom, že při vyšší rychlosti je větší odpor vzduchu, který by nám měl naopak výkon motoru ubírat a to z důvodu nutné síly na překonání tohotu odporu. Nějak mi to z pohledu energetické bilance nesedí. Trošku perpetum mobile, ne? Čím letím rychleji a konám větší práci, stojí mě to méně energie?
Tak a teď do mě, to bude zase vlákno  |
| |
|
| | | | | Heliny a směr větru? 3. 1. 2025 / 23:48 | |
| | | Vztlak ovlivňuje nejen rychlost, ale i úhel náběhu. Takže nabíhající list má menší úhel náběhu, ale větší rychlost (plus dopředná stroje) a ustupující zase přidává úhel náběhu. Takže ten vztlak tolik neubývá, jak si myslíš. Mrkni na animace rotorové hlavy, co se tam všechno děje a bude ti to možná jasnější. |
| |
|
| | | | | Heliny a směr větru? 4. 1. 2025 / 03:11 | |
| | | ...kúp si za pár sto korún nejakú čínsku hračku a skús s ňou polietať... uvidíš v reále... |
| |
|
| | | | | | Heliny a směr větru? 4. 1. 2025 / 09:50 | |
| | | Ale já přece vím, že to tak je, nepotřebuju důkaz. Jen jsem chtěl pochopit proč |
| |
|
| | | | | | | Heliny a směr větru? 4. 1. 2025 / 13:22 | |
| | | |
|
| | | | | | | | Heliny a směr větru? 4. 1. 2025 / 15:15 | |
| | | Stačil mi ten obrázek 2.39 a 2.40. Už je mi to jasné. Díky. |
| |
|
| | | | | Heliny a směr větru? 4. 1. 2025 / 13:45 | |
| | | Ad kde se sakra bera ta síla co nám při rychlejším letu zvedá vrtulník vzhůru: me laicke chapani teto sily je v tom, ze pri letu vrtulnik vleti do klidneho vzduchu a vztlak od rotoru tedy pusobi vetsi silou. Kdyz vrtulnik stoji na miste, vzduch kolem rotoru proudi dolu a je tedy potreba vic vykonu, aby se udrzel ve stejne vysce. Daji se na to najit i nejaky obrazky. |
| |
|
| | | | | | Heliny a směr větru? 4. 1. 2025 / 15:11 | |
| | | No vida, to už vypadá lépe, to mě nenapadlo. To už smysl dává. A myslím, že jsem dostal odpověď na otázku, kterou jsem potřeboval. Děkuji. Kdo je vodák si to může představit jako rozdíl šlapaní vody v klidné vodě a v karfiolu |
| |
|
|
1x 
