Ty Turecké drony umí lítat autonomně, takže není problém aby jednu řídil operátor a další letěly za ní.
Představuješ si že ty drony přiletí přímo k cíli do bezprostřední blízkosti a tam pustí bombu volným pádem... tak to nefunguje.
1: jsi v bezprostřední vzdálenosti, chceš nést desítky kilogramů a má to ve vzduchu vydržet 24 hodin jako Bayraktar, tak to nebude žádný drobek který by nešel z tebou uvedené vzdálenosti vidět a s trochou snahy a štěstí trefit ruční zbraní. Mysli taky na povětrnostní podmínky.... aby to nezfoukl jen trokšu větší vánek. Ad dostřel útočné pušky. Vezměme CZ Bren 2, dle varianty hlavně (207 až 357mm) minimální účinný dostřel 300 až 500m. Ale spíše to bude vhodnější práce pro kulomet. vz. 59 proti živé síle 600m, lehce pancéřované cíle 300m, vrtulníky 500m, tyhle jsme na Ukrainu posílali. V alianci hojně užívaný M-249 SAW, proti živé síle efektivní dostřel min 700 až 800m podle délky hlavně. Takže na vrtulník to bude zase těch 500m nejméně. Vrtulník mi přijde jako dobrý ekvivalent dronu. Zvláště když je z karbonových vláken
2: volně padající bomba negarantuje zásah cíle, čím výš budeš, tím menší pravděpodobnost. Takže se můžeš prozradit aniž bys zasáhl cíl. A o otm ty drony jsou.
3: ty drony se hojně používají jako průzkumné letouny nebo díky tomu že vydrží víc jak den ve vzduchu mohou dlouhodobě monitorovat nepřítele z poměrně bezpečné vzdálenosti
Ukraina při tom prvním nákupu v 2019 koupila 12 dronů a tři kontrolní stanoviště za 69 milionů dolarů Takže cena za dronu s rozpočtenými kontrolními stanovišti přes 5 milionů. Cena 1-2 miliony jsou odhadované náklady na výrobu jednoho kusu drony.
Jeden set obnáší 6 dronů, dvě redundantní kontrolní stanice v tom jsou tři datové terminály a dva video terminály. Obsluhují to tři lidi - pilot, střelec a velitel. Kromě toho že ta pozemní stanice má klimatizaci, tak poskytuje i filtrační systém, mělo by do nějaké míry chránit proti radiaci i chemickým a biologickým zbraním.
Umí to autonomně provádět taxi, zaparkovat, vzlétnout, přistát a letět.. umí to i nějaké to autonomní emergency přistání na různých typech letišť, autonomní přistání dokonce umí zvládnout bez geolokačního systému.
Používá redundantní trojitou avioniku, elektřinu dělají ztrojené alternátory a má to pro jistotu i baterky. Všechny telemetrické data se zaznamenávají. Trup je vyrobený z karbonových vláken, něco z hliníku.
Na konci roku 2020 vzlétly inovované TB2S, které používají ke komunikaci satelitní sítě Turkstat, to jednak výrazně zvyšuje operační vzdálenost z 150km ale také snižuje riziko narušení komunikace mezi pozemním řízením a dronem.
užitečná zátěž 150kg, nádrže na 300 litrů co stačí na víc jak 24 hodin provozu. Rychlost 130km/h, vystoupá na na 8200m, provozní výška 5500m.
Nejsilnější L-UMTAS rakety unese dvě (skoro 40kg jedna), dostřelí na 8 kilometrů a jsou vhodné proti reativnímu pancíři, s tím co jezdí na ukraině by neměla mít žádný problém. Používají se ale i menši MAN-L rakety (22kg, 8km dostřel, 14km dostřel pokud má vlastní navigační systém) které mohou být buď explozivní, protipancéřové nebo termobarické. Nejmenší munice jsou MAN-C (6,5kg, 8km dostřel), buď explozivní nebo kombinovaná třištivá, zápalná, protipancéřová.
A tady se zastav. Ty jsi navrhoval levné drony, ale.. jen RC model letadla, co má nějaké 4m, pohání ho dvě malé turbínky a má celkovou hmotnost 30-50kg tě bude stát v pohodě i víc jak milion korun a je to jen hračka. 12-13 milionů korun za sofistikovaný do značné míry autonomní válečný stroj? Dyť i jeden Pandur stál AČR 10x víc
Pro zajímavost ta munice...
Jistě jsi zaslechl o Javelinech, to jsou ty tlusté rpgčka... Možná tě to zarazí, ale jen ta odpalovací roura v roce 2018 US Army stála 208 tisíc dolarů. A jedna raketa do té trubky loni stála cca 175 tisíc dolarů. To máš jednu prdu, při aktuálním kurzu, za 4 míče českejch
V tom konfliktu na Ukrajině se říká že Putina to stojí 5 miliard dolarů denně a to se svým způsobem ještě pořád jen laškují |
|
