Našel jsem si v noci trochu času a trochu to očíhnul. Létá to hezky, ale nastartovat to byl docela oříšek. Ne, že by to snad bylo nějaké úplně jiné, ale stačí přehlídnout klíček a spínací skříňku pod kolektivem. Když se to povede roztočit, stroj začne akusticky připomínat všechno, co není připraveno, nebo není v pořádku. Vše se pak podaří umlčet páčkou REC a ACK v poloze ACK. Pak se dá přijít na to, že se toho dá ještě dost nastavovat v hlavním displeji, ale jelikož jsem neměl čas pročíst 700 stránek příručky, rychle jsem se na to vybodl. Jak se zprovozňuje ten MMS kulich, na to jsem náhodným působením na páčky v kabině nepřišel. Vybodl jsem se na něj taky a nechal ho koukat kamsi vzad a přikročil k letu. Používá to nějaké stabilizace, takže samostatný let není až takové dobrodrůžo, jako s Lamou, ale letí to určitě příjemně a troufl bych si říct, že i líp, jak ec-135. Po vypnutí stabilizací to letělo taky parádně. Neodolal jsem a zkusil jsem si i autorotaci. V manuálu jsem měl nalezeno, že nejlepší klouzák to má při 80kts a klesat by to mělo 2200 ft/min. Po stažení plynu se opět rozezněly ty varovné houkačky. Podchytil jsem otáčky, ustálil na 80, akustická pouť utichla. a padalo to jako šutr, leč přesnou hodnotu klesání jsem z toho displeje neuměl vyčíst. Přistát se s tím dá ale hezky, obešlo se to bez úderů o zeměkouli, jako v případě lamy, která to má trochu jinak. Pak jsem se musel zase věnovat migraci exchange, takže Kiowa šla stranou. Určitě ale stojí za vyzkoušení. |
|