|  |  | | OT mechanika vesm. letu 17. 6. 2020 / 10:25 | |
| | Jen mě tak napadlo, že vlastně přesně nerozumím mechanice vesmírných letů (respektive návrat z oběžné dráhy). Třeba mi zdejší odborníci budou schopni odpovědět. Zkusím nastínit jak to jako lajk chápu já..
1. Pohyb po oběžné dráze je vlastně vyvážený poměr odstředivé a dostředivé síly. Abychom se dostali na oběžnou dráhu potřebujeme nějaké množství energie, dejme tomu množství E1.
Pokud pohyb zrychlíme E1+Ex začneme se od Země vzdalovat.
2. Tak a teď k věci. Část energie E1 zmaříme tak, že použijeme další energii E2 pro brzdění. Pohyb se zpomalil a dostředivá síla je větší než odstředivá, klesáme. Atmosféra nás brzdní a maří další energii..
Tak a teď ve v kosmonautice řeší, že úhel sestupu nesmí být příliš malý ani velký (velký shoříme), ani příliš malý. A to je to čemu nerozumím, pokud se bojíme, že se od atmosféry odrazíme. Kde se najednou vezme energie Ey Ey=E1-E2+Ey, na to abychom se odrazili do hlubin vesmíru. Mám pocit, že bychom trošku jak žabka na vodě, skákali nahoru a dolu po atmosféře, až by nás Země stejně přitáhla..
Takže otázka zní. Kde se sakra vezme energie na opuštění gravitačního pole Země, pokud jsme již zahájili sestup.. (brzdění). Jen mě prosím neodkazujte na skrypta Mechanika - Dynamica. Proto píšu sem, protože se mi nechce studovat celá mechanika znova. Chtěl bych lajcké selské vysvětlení
Tak a teď se do mě pusťte, že jsem úplně blbej.. |
| |
|
 |  | | | OT mechanika vesm. letu 17. 6. 2020 / 10:39 | |
| | A neni to tak, ze ten problem s odrazenim od atmosfery byl jen u navraty z Mesice, kde ta rychlost byla vetsi nez unikova?
A ze u navratu z obezne drahy tohle nehrozi?
Tam bude akorat rozdil, jak dlouho ten navrat bude trvat, jaky teplo se bude generovat a za jak dlouhy cas. A s tim casem pak bude souviset taky jak presne dokazu urcit pripadny misto pristani.
Ale to jsou ted jen me dohady. |
| |
|
 |  | | | | OT mechanika vesm. letu 17. 6. 2020 / 12:35 | |
| | | Možné to je, že se jedná pouze o lety z Měsíce, ale četl jsem povídku od autora známého svými znalostmi vesmírných letů a tam ten odraz řešil i při návratu z orbity (což neznamená, že se nemohl inspirovat Apollem 13 a napsat nesmysl) |
| |
|
| | |  | | | OT mechanika vesm. letu 17. 6. 2020 / 19:33 | |
| | | Ta možnost "odražení" se opravdu týká pouze příletů rychlostmi vyššími, než je orbitální rychlost. Tam se totiž kvůli významné úspoře paliva plánuje brzdění z "nadorbitální" rychlosti průnikem atmsférou, aniž by se před tím muselo pomocí raketových motorů zpomalit na orbitální rychlost. Ovšem tohle se musí extra přesně spočítat a nasměrovat, protože pokud se do atmosféry vletí příliš strmě, tak vznikne obrovské teplo a nebo naopak pokud atmosféru jen okrajově "lízne", tak nezpomalí pod orbitální rychlost, z atmosféry zase vylétne a už nemá žádnou možnost zabránít opuštění oběžné dráhy Země. Takže ono to ve skutečnosti není žádné odražení, ve skutečnosti to je nedostatečné zpomalení. A tudíž letů z oběžné dráhy se to netýká, tam může nastat buď příliš velké zpomalení a prudší pád nebo naopak zpomalí málo a přeletí očekávanou oblast přistání. Ale k žádnému úniku z oběžné dráhy dojít nemůže. |
| |
|
| | | | | | OT mechanika vesm. letu 23. 6. 2020 / 14:11 | |
| | | Jenom technická - při letu k/od Měsíce jsme stále na orbitě kolem Země (Měsíc přece také obíhá kolem Země). Akorát je to dráha dost eliptická a vracíme se tedy větší rychlostí, než z LEO. |
| |
|
| | | | OT mechanika vesm. letu 17. 6. 2020 / 14:22 | |
| | Spíš než o energiích se mluví o rychlostech. Energie je pak různá podle hmotnosti objektu.
Pokud jsem na oběžné dráze a mám rychlost x, tak při x+y, pokud nepřekročím 2 kosmickou, tak se dostanu jen na eliptickou oběžnou dráhu.
Menší úhel průniku do atmosféry bude problém asi jen kvůli místu přistání a doby letu, kdy nemusí být dost vzduchu a tak, jak píše Milan.
Ani při letu na měsíc rychlosti určitě nepřekročily druhou kosmickou, takže únik z gravitačního pole Země nehrozil. |
| |
|
| | | | | OT mechanika vesm. letu 17. 6. 2020 / 14:25 | |
| | | |
|
| | | | | | OT mechanika vesm. letu 17. 6. 2020 / 19:52 | |
| | Děkuji teda za vysvětlení, jak logické  ) Jak člověka dokážou ty povídky a filmy splést
No a teda jedna hypotetická otázka. Proč se teda lodě vrací o orbity tak strmě a nechávají se rožhavit, když mohou v klídku pronikat atmosférou v malém úhlu a nechat rychlost klesnout postupně.. Třeba aspoň jako náhradní variantu. Pak by tu ještě mezi námi bylo těch 7 astronautu z Columbie. V čem je zádrhel tohoto dlouhého sestupu? Nemožnost řízení polohy, nemožný výpočet místa přistání, příliš dlouhá doba bez spojení....? |
| |
|
| | | | | | | OT mechanika vesm. letu 17. 6. 2020 / 20:11 | |
| | | Osobně tipu, že čím pomalejší návrat, tím méně přesně se dá spočítat místo dopadu. A taky je pak otázka, jestli je lepší vyšší teplota kratší dobu nebo nižší teplota, ale delší dobu |
| |
|
| | | | | | | | OT mechanika vesm. letu 17. 6. 2020 / 21:18 | |
| | To záleží, jak chceš posádku propečenou.
Jestli řádně, tak bych doporučoval delší dobu při menší teplotě.
|
| |
|
| | | | | | | | | OT mechanika vesm. letu 19. 6. 2020 / 17:23 | |
| | | Jj, kačenu peču taky raději déle na nižší teplotu |
| |
|
| | | | | | | | OT mechanika vesm. letu 18. 6. 2020 / 08:29 | |
| | Určitě je lepší delší, protože teplota okolí je nízká a tak plochy na kterých není takové tření budou zbytek lodě ochlazovat. Čím na to budou mít delší dobu, tím více tepla odvedou. Dejme otázku : Proč se to tak nedělá na chvíli stranou a zkusme se zamyslet, jestli je to proveditelné..
Sojuz, Apollo, Geminy by možná mohli mít problém, protože neumí "letět" ty prostě umějí jen padat. A tím, že padají naberou příliš vysokou rychlost a třením se zahřejí. Ale raketoplán, tím , že má možnost vztlaku by mohl prostě plachtit už od horních vrstev. Šlo by to? Byl by ten vztlak dostatečný. říkám si, že když tření vzduchu o křídla dokáže ty křídla rozžhavit do běla, tam tam přece musí být síla jako při letu, která ho udrží v libovolném sestupovém úhlu. Prostě by klesal, co by to šlo a když by se moc zahřál, tak by normálně přitáhl, do "horizontálního" letu , tím zpomalil, vychladil se a opětovně začal klesat.
No a protože by se asi vyloupl neznámo kde, tak bych pak přistál třeba v Milovicích No asi je levnější dát tam ty destičky , než ho pak z Milovic dostávat zpět na Floridu. No ale teď vážně, dalo by se takto použít třebas v nouzových situacích, aby se zachránila Columbie? |
| |
|
| | | | | | | | | OT mechanika vesm. letu 19. 6. 2020 / 00:09 | |
| | | |
|
| | | | | | | | | | OT mechanika vesm. letu 19. 6. 2020 / 06:13 | |
| | A rovno si to mozes vyskusat aj v X-Plane.
Je tam pristavacia misia. |
| |
|
| | | | | | | | | | OT mechanika vesm. letu 19. 6. 2020 / 09:31 | |
| | Tak to je super zabavne a i poucne video. Díky.. Sice odpoved na mou otazku tam primo neni, ale da se z vykladu pochopit, ze zavaznejsi problem, nez je zahrivani letadla, je trefit se bez motoru s letajici cihlou na drahu.. A tomu je teda podrizeno vse a proto se klesa strme, kde presne sedi vypocet...
Proto je asi nesmysl letat kolem zeme a pomalu klesat a sledovat misto rychlosti a vysky teplomer
Takze "muj" zpusob navratu do atmosfery by asi sel pouzit, ale posadka Columbie by se stejne nezachranila, nebot by rachli nekam do more, nebo do pralesa.. Jedina moznost by byla teda pomalu nekam sklesat a pak provest katapultaz.. Mozna ze to byla varianta Burana, co mel katapultovaci sedadla.. Am. space shuttle - bohuzel..
|
| |
|
| | | | | | | | | | | OT mechanika vesm. letu 21. 6. 2020 / 00:03 | |
| | | No, minimálně tam vysvětluje, proč není možné uskutečnit tvojí teorii s vytracením rychlosti pomocí přitažení - ztratil bys nad lodí kontrolu. |
| |
|
| | | | | | | OT mechanika vesm. letu 20. 6. 2020 / 08:15 | |
| | Proc myslis, ze se kosmicky lode vraci "strme"? Ten uhel je hodne maly (cca 6 stupnu u kapsli a 1 nebo 2 stupne u orbiteru).
1. Pri vetsim uhlu by doslo k tak velkemu zpomaleni, ze by to posadku rozmackalo (ten material by vydrzel i vyssi teploty... a mozna by se lod driv rozpadla diky vysokemu pretizeni, nez by se stihl TPS roztavit)
2. Pri mensim uhlu by se lod nestacila zbrzdit natolik, aby zacala padat do hustsi vrstvy atmosfery, takze by pokracovala dal po vice elipticke trajektorii (to ze by se neco "odrazilo" od atmosfery a odletelo do prdele je takovy usmevny mytus).
Otazka je, jaky by byl nasledny uhel pri druhem "pruletu" vrchni vrstvou atmosfery. Pokud by se tim zbrzdenim zplostovala orbita jen o par desetin stupne, tak by to mozna mohlo fungovat tak, ze by litali dokola tak dlouho, az by se ten uhel dostal presne na hodnotu co potrebuji. Ale vzhledem k tomu, ze to takhle nikdo nedela, tak tipuju, ze zmena uhlu bude tak velka, ze by ten druhy prulet prekrocil maximalni bezpecny uhel pro vstup do atmosfery.
Proste zadny "pomalejsi sestup" neni mozny. Ten ktery pouzivaji ted, je ten nejdelsi mozny, v zavislosti na tvaru lode (jejim balistickym koeficientu), pouzitych materialech a odolnosti lidskeho tela na pretizeni (u pilotovanych letu).
Navic u orbiteru je to jeste komplikovany tim, ze tam ma presne dany, kde musi pristat = pristavaci draha. To urcuje presne koridor ve kterem musi klouzat, koridor ve kterem musi brzdit v atmosfere a tedy i misto, kde musi vstoupi do atmosfery. Jak by rekl klasik: U raketoplanu se do atmosfery vstupuje hned na prvni pokus! |
| |
|
| | | | | | | | OT mechanika vesm. letu 20. 6. 2020 / 08:47 | |
| | Kdysi v minulosti, když jsem si lítal v Orbiteru (který krásně simuloval i vstup do atmosféry), tak si vzpomínám, že při malém úhlu to krásně žabkovalo kolem zeměkoule stále dokola (pokud jsi teda ještě dodatečně nezpomalil dalším brzdícím zážehem hl. motoru)
Ten deorbit burn je pěkně popsán tady:
https://www.orbiterwiki.org/wiki/GPIS_6:_Reentry |
| |
|
| | | | OT mechanika vesm. letu 18. 6. 2020 / 13:05 | |
| | | |
|
| | | | | OT mechanika vesm. letu 18. 6. 2020 / 16:59 | |
| | | Ta Tvoje odpověď je trošku mimo, neboť to nikdo nezpochybňuje co píšeš na a co odkazuješ. Dostředivá síla není nic jiného než síla gravitační. To je to samé. Je jasné, že stav beztíže není absence jakékoli jiné síly. To by to pak byla levitace Ale nazývat rovnováhu sil na oběžné dráze jako volný pád, mi přijde trošku nešťastné. To je spíš myšleno, že při volném pádu je možné zažít stav beztíže. Ale to jsem trošku odbočili. |
| |
|
| | | | | | OT mechanika vesm. letu 18. 6. 2020 / 22:19 | |
| | Jasne, ved rozumiem. Aj mne to pripadalo dost "nestastne" prirovnanie...ale logiku to ma...
"Pohyb objektu na obežnej dráhe okolo Zeme je kombináciou voľného pádu na Zem a rovnomerného priamočiareho pohybu v každom bode trajektórie."
Ale vieme o com hovorime, to je hlavne |
| |
|
| | | | | OT mechanika vesm. letu 19. 6. 2020 / 08:19 | |
| | | Jen poznámka: planeta, ze které jsi odstartoval tě neurychlí.... |
| |
|
| | | | | | OT mechanika vesm. letu 19. 6. 2020 / 11:16 | |
| | | To je mi jasne |
| |
|
| | | | OT mechanika vesm. letu 20. 6. 2020 / 16:12 | |
| | | |
|
|
