Odlítal jsem s Mi-2 úspěšně všechny CVARS Jihlavské mise a u svého Gladiator Mk II jsem ještě upravoval nastavení os nakonec takto:
CONTROL RESPONSE:
Pitch: 22%
Roll: 45%
Yaw: 0%
STABILITY AUGMENTATION:
Pitch: 60%
Roll: 85%
Yaw: 0%
Je to trochu jinde než Minsovo doporučení v originál manuálu - ale on taky píše, že to jsou doporučení a každý joystick se bude chovat jinak.
Pedály byly s doporučeným 100% // 30% takové moc bez odezvy. Ono i s oběmi nastaveními na nule pořád nedávám takovou tu rychlou otočku o 180° třeba na vrcholu brzdného stoupání.
Pak jsem zkoušel CVARS misi Kryštofa 1 s repatriací lyžaře z Klagenfurtu. Tam to bylo jiné kafe. Dvakrát jsem zahořel a vyzkoušel si přistání s autorotací (v obou případech ne moc úspěšně, ne kvůli mašině, ale spíše kvůli mým gramlavým rukám).
Mi-2 Ekre mod je strašně citlivý na kolektiv. Pro normální lítání cca do 4000ft MSL v podstatě využívám jen první třetinu rozsahu osy. Přežene se to a - požár motoru. Při přeletu Alp v 8500 ft je tento problém ještě citlivější - zvláště pak s plnýma nádržema po startu z Klagenfurtu - kde motory mají tendenci zahořet už při poloze kolektivu ke konci první třetiny osy. Takže moje doporučení pro lety s mašinou naloženou přes 3000kg - hodně opatrně a citlivě na kolektiv, stoupání si hlídat tak do 4m a rychlost kolem 8000ft MSL držet tak kolem 170 km/h. S přídavnými nádržemi a mašinou na maximálních 3500kg je pak nutnost se prostě držet cca do těch 4000ft MSL. |
|