|  |  | | Autorotace 7. 4. 2019 / 14:19 | |
| | Ahoj,
chtěl jsem se zeptat, jestli je možná autorotace z jakékoliv výšky u vrtulníku jako R44 EC-135 atd. Může být možná i třeba z výšky 1200 metrů nad zemí?
Díky moc za reakci.
|
| |
|
 |  | | | Autorotace 7. 4. 2019 / 16:14 | |
| | Obecně bych řekl, že tomu nic nebrání. Znalejší mě kdyžtak doplní a opraví.
https://i.stack.imgur.com/E0zvO.jpg
Samotná setrvačnost rotoru není hnací mechanismus, je to změna směru proudění přes rotor (zjednodušeně řečeno, že ano). Principiálně bych teda řekl, že nevidím překážku, když je stroj uveden do autorotace, tak už může klesat dokud mu nedojde výška nad zemí. Další věc je pak samotné podrovnání a dosednutí, tam už má setrvačnost rotoru svou roli.
Tak jo, znalejší mě vyveďte z omylu. |
| |
|
| | | | Autorotace 7. 4. 2019 / 18:10 | |
| | Ano. Na autorotaci je potřeba energie. Velká výška znamená čas a energie. Každý vrtulník má definované oblasti rychlosti a výšky, kdy je schopen v případě výpadku motoru bezpečně přistát (https://en.wikipedia.org/wiki/Helicopter_height%E2%80%93velocity_diagram).
Na autorotaci se u velkých vrtulníků používá spíš energie stroje (dopředná rychlost), energie rotoru se použije až opravdu na konci, kdy se z vírníku na dobu než se spotřebuje energie rotoru opět stává (může stát) vrtulník.
Pouze (nebo většinově) enerii rotoru je možné také použít, ale používá se v případech, kdy je rotor schopen "nabrat" více energie jak je to v případě dopředného pohybu (a plachtění jako autogyro). To je možné hojně vidět u RC vrtulníků, kde bývá velký a relativně těžký rotor (proti zbytku stroje) a v tomto případě je výhodnější použít spíš energii rotoru. Na youtube se dá příkladů nalézt mnoho...
Osobně mám vyzkoušenou autorotaci s kilovým klonem T-Rex 450. Pouze na "vrtuli" padá jak šutr, takže v tomto případě je lepší použít více energie dopředné. Ale i tak se mi jedno (ze dvou) autorotačních přistání povedlo tak, že po něm byl vrtulník schopen dalšího letu. 
|
| |
|
 |  | | | Autorotace 7. 4. 2019 / 21:50 | |
| | Pokud jde o výšku, tak jak psal MZM, nelze autorotovat z jakékoli kombinace výška/rychlost. Lze to dělat jen z oblastí mimo vyšrafované plochy HV diagramu.
Pokud jsi ve visu a nízko (řádově jednotky ft) a dojde k vysazení, jsi schopen s vrtulníkem většinou přistát bez poškození. V této obasti se ale ještě nejedná o autorotaci - jen využiješ zbytkové energie v rotoru ke zpomalení nárazu. Ke změně obtékání rotoru nestihne dojít.
No a pokud jsi teda někde mimo vyšrafované plochy tak potřebuješ vrtulník dostat na rychlost ideální pro autorotaci (podle mašiny různé) buď tím, že rychlost snížíš, nebo zvýšíš (započít s autorotací lze i z visu, popřípadě si až do visu odbrzdit, když je třeba a v dostatečné výšce to zase rozjet)
Zajímavé na tom je, že u některých vrtulníků existuje i rychlost, nad kterou neautorotují, takže tvoje první starost je se dostat pod ní (nejlépe hbitým přitažením).
A proč pořád melu o té ideální rychlosti? V podstatě nevím o reálném vrtulníku, který by byl schopen autorotovat ve visu až nad zem a tam zpomalit pád jen energií z rotoru. Takže se to řeší tak, že se v poslední fázi autorotace udržuje rychlost právě na té ideální a pak se ve vhodné výšce provede přitažním cyckliky fléra, která kednak vrtulník zpomalí a také přidá zatížením rotoru nějakou tu otáčku navíc a také výrazně zpomalí vertikální opadání. Pak se následně vrtulník přetlačí a přitažením kolektivu se dosedne na zem. Tohle se stroj od stroje taky liší, u některých strojů je třeba dělat to v podstatě současně anebo i lehce kolektivem přebíhat potlačení.
No a buď to výjde nebo ne. Pokus je jen jeden |
| |
|
 | | | | | Autorotace 7. 4. 2019 / 21:55 | |
| | No a celou dobu autorotacniho letu se samozřejmě bavíš tím, že kolektivem (který si na začátku autorotace dal na chvilku až na podlahu), udržuješ otáčky rotoru v zeleném, jehož rozsah je pro autorotaci naštěstí podstatně větší, než u motorového letu. Pokud ti utečou nahoru, je to blbý a hrozí mechanické poškození stroje, ale pokud ti utečou dolu, jsi mrtvej (hrozí pro změšnu mechanické poškození stroje a navíc už nejdou bez motoru obnovit)
|
| |
|
| | | | | | Autorotace 8. 4. 2019 / 06:27 | |
| | | A jak to je s uhlem nabehu listu pri kolektivu na zemi u velkejch vrtulniku? Kdyz vezmu virnik co autorotuje porad, stejne jako RC vrtulnik, ktery bez problemu miva negativni uhel nabehu listu, tak tam je mi to roztaceni proudem vzduchu jasny. Proste maji ty listy nastaveny jakoby naopak. |
| |
|
| | | | | | | Autorotace 8. 4. 2019 / 10:10 | |
| | | |
|
| | | | | | | | Autorotace 8. 4. 2019 / 10:16 | |
| | Tvůj úkol je dát kolektiv na zem a přitáhnout - minimálně tak, aby ti nepadl čumák k zemi, pokud jsi moc rychlej, tak i víc (viz ta max. rychlost pro autorotaci)
Na většině vrtulníků se ten kolektiv na zemi dlouho neohřeje, protože po celkem malé chvíli začnou lézt otáčky nahoru a musíš ho úměrně tomu přizvedávat.
Ale třeba na Cabri byl na zemi celou dobu a slyšel jsem i o případech R-44 s lehkým pilotem, kde bylo nutno uvást vrtulník do spirály a rotor tak neustále zatěžovat, aby otáčky neztrácel i skolektivem na zemi.
X-Plane je v tomo velmi edukativní, na FS uměl autorotaci jen DODO, ale už si úplně nemapamtuju, jak mu to šlo (je to už přes 10 let...) |
| |
|
| | | | | | | | Autorotace 8. 4. 2019 / 10:24 | |
| | Víťo díky za odkaz! Ze srandy jsem na to kliknul a prolistoval a nakonec je tam zase sposuta nových věcí pro mě ... Např.:
"In reality, the main rotor blades flap and feather automatically to equalize lift across the rotor disk. Articulated rotor systems, usually with three or more blades, incorporate a horizontal hinge (flapping hinge) to allow the individual rotor blades to move, or flap up and down as they rotate. A semi-rigid rotor system (two blades) utilizes a teetering hinge, which allows the blades to flap as a unit. When one blade flaps up, the other blade flaps down."
:smajlík s vyvalenýma očima: |
| |
|
| | | | | | | | | Autorotace 8. 4. 2019 / 10:34 | |
| | Jojo. A to přitom ještě kromě toho mávání nahoru a dolu taky kývají dopředu a dozadu
Celé dohromady to řeší problém s asymetrií tahu rotoru při dopředném letu a to ten, že ustupující list má méně vztlaku a tak to dohání tím, že si tím mávnutím dolu zvyšuje úhel náběhu a naopak.
Ale protože úhel náběhu nelze zvyšovat do nekonečna, je právě úhel náběhu ustupujícího listu primárním limitujícím faktorem maximální rychlosti vrtulníku. Pokud jí přešvihneš, začne se to celé kácet na stranu sutupujícího listu, až se to skácí docela.
Aerodynamika vrtulníku je spložitá věc, ale ti amíci to vysvětlují vcelku pochopitelně.
|
| |
|
| | | | | | | | | | Autorotace 8. 4. 2019 / 11:26 | |
| | | Snad se nebudeš zlobit, když zkusím dokončit cos začal: Jakmile se to začne "kácet na stranu" (retreating blade stall), tak kvůli gyro momentu je výsledný pohyb zvedání čumáku, čímž poklesne rychlost a celý proces je nakonec stabilní, protože se vrtulník vrátí pod tu dopřednou rychlost, která to vyvolala. |
| |
|
| | | | | | | | | | | Autorotace 8. 4. 2019 / 13:07 | |
| | | Díky, to jsem netušil. Žil jsem v dojmu, že za Vne je to "velký špatný" |
| |
|
| | | | | | | | | | | Autorotace 8. 4. 2019 / 14:47 | |
| | | A to bych řekl, že je ta událost, které se tady u nás říká, nebo říkalo "podchvat"? |
| |
|
| | | | | | | | | | | | Autorotace 8. 4. 2019 / 21:04 | |
| | No, tady je popisovaný podchvat http://www.vrtulnik.cz/teorie/podchvat.htm a v posledním odstavci je, že se děje: při prudkém přechodu do svíčky, při vybírání ze střemhlavého letu a bojové zatáčce. Takže bych řekl, že to je něco jiného. Popis asi nechám radši na tom odkazu.
K tomu mému tvrzení o stabilitě retreating blade stall, měl bych to nějak podložit a zacitovat, ale nemám sílu to teď hledat, píšu si to.
EDIT: https://www.faa.gov/regulations_policies/handbooks_manuals/aviation/helicopter_flying_handbook/media/hfh_ch11.pdf
To zvyšování podélného sklonu je tam zmíněno, a jako jeden z vlivů, které přispívají jsou i ostré zatáčky. Na druhou stranu ty jsou i mezi příčinami toho podchvatu... A o tom v tom handbooku nic nevidím, tak nevím, jestli to berou jako jedno? |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | Autorotace 8. 4. 2019 / 21:47 | |
| | Pěkný článek na tom prvním odkaze a jak je na konci to video... Hezky se mu ten Delfín postavil.
Kdyby si k tomu člověk něco nepočetl, tak by si řekl, že to je i naschvál nebo věřil popisku videa. |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | Autorotace 8. 4. 2019 / 22:27 | |
| | | Díky, ten článek o podchvatu znám. Je tam na mě strašně moc grafů a já na to abstraktní umění moc nejsem Nicméně z toho textu mi to přišlo, že tam jsou právě nějaký podobnosti, až mi to přišlo jako to ono. Druhý odkaz vypadá, že bude stát za přečtení. Ještě jednou dík! |
| |
|
| | | | | | | | | | Autorotace 9. 4. 2019 / 08:21 | |
| | Na to kácení tam některé "obludy" mají pomocné křídlo, co tu maximálku trochu zvedají, ne?
... osobní zkušenost s RC: takovou rychlost, aby se vrtulník kácel, jsem nikdy nedokázal dosáhnout. List se mi na konci pohybuje kolem 300 km/h a model je tak lehký, že jsem z něj vytáhl tak max 100 Km/h, víc ani ranu. Teda možná nějaký let shora dolů... |
| |
|
|
