Jenže u nás, jestli se nepletu, nelze říct "to neberu" a hotovo. Je třeba předložit jiný posudek, který ten první na základě logických argumentů vyvrátí. Názor znalce má, tuším, taky větší váhu, než slovo běžného svědka. Což je v pořádku. Znalec nemusí být hned podplacený, může jen udělat chybu. Že v praxi obě strany vytahují posudky ve svůj prospěch jako kouzelník králíky z klobouku je věc jiná.
Našel jsem článek, z kterého vycházím a ohledně přijímání důkazů porotou autor píše doslova toto:
"Co se týče svědectví a evidence předložené obžalobou a obhajobou; porotci je mohou přijmout nebo nepřijmout, bez zdůvodnění. Když expert dodaný obhajobou (s 30-letou praxí v oboru výroby automobilů), odpřisáhne že se automobil nemůže sám od sebe rozjet nazpátek, porotě nic nebrání v tom, dojít k opačnému závěru."
Taková praxe už mi přijde dost postavená na hlavu. Ovšem s tím těžko něco naděláme.
Celý článek o dvou autorových zkušenostech v osobě porotce zde: http://www.oamerice.com/2012/10/porotcem-za-lid-statu-connecticut.html Ale i jiné články o USA stojí za přečtení. |
|
1x 
