Jen bych upřesnil, že hlavním problémem jsou wake vortexy spíš u vzletu - důvodem je vyšší hmotnost (palivo) a tím pádem vyšší nutný vztlak a taky fakt, že letadlu následujícímu hrozí, že v mnoha případech přímo protne dráhu letu toho předcházejícího a tím i jeho vortexy.
Přistání je z tohohle pohledu drobně "příjemnější" varianta. Letadla jsou lehčí, vortexy mají tendenci pomalu klesat k zemi a pokud všechna letadla na přiblížení letí stejný, řekněme 3 stupňový, úhel sestupu, s určitým časovým odstupem jde zaručit, že budou vortexy pod sestupovou rovinou po celou dobu přiblížení následujícího letadla. Navíc po přistání jejich generování okamžitě končí.
Jen pro zajímavost - proto třeba teď na LHR testují snížení rozestupů na přiblížení - za silnějšího větru budou mít možnost místo vzdálenosti používat čas a tím efektivně udržet kapacitu dráhy, která se doteď za takových podmínek zásadně snižovala.
Čímž nechci samozřejmě říct, že wake turbulence není u přistání problém. |
|
