Vidím to úplně stejně. Bojím se, že řešení bude jednoznačně byrokratické, protože to je u nás (a na východ od nás) nejčastější způsob řešení průseru (čest výjimkám). Ono totiž by se mělo udělat "něco", co by zajistilo, že:
- letecká společnost zlepší kulturu (logiku) svých předpisů tak, aby byly prováditelné (omlouvám se na neologismus) - a tak bude jasné, kdo a jak má (může) dát ŘOP pokyn k odstavení schůdků
- ŘOP to po tisící druhé bude dělat podle tohoto postupu a dokud mu někdo jasně pokyn nedá, tak ty schody neodstaví
- operátorka bude mít na personálním zaměstnavatele definovanou kompetenci a úkolový list, z toho vyplývající požadované vzdělání, školení a proškolení v BOZP (to teď nemyslím ironicky - ono to s tím souvisí), proškolení bude doložitelné (a pokud možno i provedené, nejen podepsaná prezenční listina)
- provozovatel LKKV bude moci doložit shodu postupů na apron s požadavky společností, které jsou provozovány
... až sem to vše lze zajistit fermany, řízenou dokumentací a auditem procesů...
a k tomu, že všichni budou při práci aspoň trochu myslet (!) ŘOP nepřehlédne pootevřené dvěře (a bude se zajímat proč nejsou zavřené), že operátorka nebude hýbat dveřmi, když na ně nemá co šahat, že VK se bude vztekat, když jí (jemu) bude někdo hýbat s dveřmi, když na ně ten dotyčný nemá co šahat, že operátorka neudělá krok do prázdna půozpátku (!!) - bože - kdo vstupouje do výtahu pozpátku, aniž by se podíval, jestli tam ta kabina skutečně je?? To je úplně stejné...
Pak by se takové příhody asi daly minimalizovat - ale jak už tu psal Kachna, shit happens občas tu i onde.
Ona provozní slepota a bezmyšlenkovitá rutina občas shodí i celé letadlo...
 |
|
