|  |  | | Keby to niekoho zaujimalo 28. 12. 2013 / 21:42 | |
| | Posielam jeden obrazok, ktory suvisi s mojim predoslym prispevkom o lietani historickych misii. Mozno, ze tu uz nieco podobne bolo, ale mame aj novacikov. Kto by si chcel niekto overit aj schopnost bomardovat, tak to dovoluje free add-on „Weaponsx“ stiahnutelny na webe, jednoducho nainstalovatelny. Teraz sa pokusam vymysliet nejaky system zamerovaca pre FSX, ktory by spresnoval dopad. Na obrazku je bomba umiestnena odhadom ale cca 1,5 m od predpokladu smerom dopredu. Cize sa da na tomto modele Mosquita zhadzovat relativne presne. Rýchlost cca 250 Kts.
Kto by mal zaujem zistit viac, skusme cez sukromne spravy. Toto asi ludi velmi nezaujima. Brancoj |
| |
|
 |  | | | Keby to niekoho zaujimalo 28. 12. 2013 / 22:03 | |
| | | |
|
 | | | | | Keby to niekoho zaujimalo 29. 12. 2013 / 12:19 | |
| | Jo, kluci od 91, to jsou blazni  v dobrem.
Co se tyce zamerovace... on by sel napsat pro FSku jako klasickej pristroj... ale nevim zda to ma moc smysl. Napada me, zda vubec Mosquita a podobne male potvurky neco takoveho meli... |
| |
|
| | | | | | Keby to niekoho zaujimalo 29. 12. 2013 / 15:44 | |
| | | Když se dívám na ty jejich screeny, tak mi to přijde, že ten zaměřovač mají udělaný... |
| |
|
| | | | | | | Keby to niekoho zaujimalo 29. 12. 2013 / 18:11 | |
| | Tak som sa vratil chlapi z plnenia si svojich otcovskych sviatkovych povinnosti, navaril som na zajtra (deti maju prazdniny a musia nieco jest), cize uz mam od zeny dovolene venovat sa aj simulatorom. Dakujem za vas aktivny zaujem. Vcera som este do noci skumal a pocital. Problematiku teda rozdelim na dva okruhy. Co maju spolocne je fyzika bombardovania, cize vektorovo ide o tzv. Vodorovny vrh (http://hockicko.uniza.sk/semestralky/prace/p04/vodorovny.html.) Bomba vypustena pri istej rychlosti pada (teoreticky, ak nie je klzava) po drahe parabolickej krivky vpred. Vzorce su chronicky zname (strojnicke tabulky, ucebnice fyziky pre stredne skoly, internet a pod.) Vieme vyratat miesto dopadu od miesta vypustenia v zavislosti na vyske vypustenia a rychlosti vypustenia. Samozrejme vieme vyratat aj cas od vypustenia do dopadu. Co maju rozdielne je spôsob zamerovania. Pri Mosquito bol zamerovac menej sofistikovany (obrazok prikladam a je zrejme celkom dobre zhotovitelny na sposob gauge (alebo bitmapa obrazku telesa zamerovaca s hladacikom a gauge kompasu + driftmetra + umeleho horizontu v tej bitmape). Ked uvazime, ze v tych ultra chirurgickych misiach, ktore som opisoval lietali Mosquita vo vyske cca 30 m, by malo byt miesto dopadu cca 310 m od bodu vypustenia. Pod uhlom zaokruhlene 30 stupnov (vyratal som z tangensu) nadol by sme ho mali vidiet v oakmihu vypustenia. Tuto vzdialenost preleteli pri rychlosti 125 m/s (okolo 250 Kts) za cca 2,48 sek. Ked teda stredom obrazovky (pri nulovom znose vetrom) miname cielovy objekt v linii 30 stupnov pod horizontom = pomyselna 0, staci okamzite stlacit Shift+D a bomba by mala dopadnut, kde potrebujeme. Zakladnym parametrom je teda udrziavat rychlost a v case zhodu bomby aj priamociary let (to sa snazili udrzat aj chlapi pred 70 rokmi – ziadali pilota o smerove korekcie a udrzaanie ostatnych dvoch parametrov). Este by mohli byt doboku vpravo a vlavo nejake mierky pre znos. To idem vykoumat. Mozno je to vsak celkom inak, lebo zo skoly som odisiel pred viac ako 30 rokmi, preto prosim vsetkych mudrejsich aby ma opravili. Zameriavanie pri vyskovych misiach by muselo mat pohlad 60 stupnov pod horizont. To je samozrejme trocha problematicke pre nastavenie horizontu z pohladu pilota alebo bombometcika, preto by bolo vhodnejsie skor pouzit pohlad zhora a sústredne kruznice uhlov by mali stred v osiach lietadla, a pri prechode ciela uhlovou kruznicou by sa tlacil Shift+D. Smer/rychlost/ horizontalny let by museli byt zabezpecene (to na dobu bombardovania riadili v B-17 bombometcici). Opakujem, musim domysliet system korekcie znosu. Mozno by stacili nejake odchylky pre konkrétne vektory kolmej zlozky vetra na smer letu a rovnovazne zlozky by sa uz dali plus/minus odhadnut. Chlapci pre 70 rokmi, aj ked mali jednoduche pocitadla a presne zameriavace, nedosahovali z velkych vysok super vysledky (ako by sme po zacviku dosiahli aj my). Nam nic nehrozi a let mame celkom stabilizovany. Este poznamka k obrazku. Na tu tyc smerujucu hore sa kladla brada aby sa stabilizovala vyska oka nad hladacikom.
Len prosim, vsetkych mladych matematikov, nesprdnite ma. Staroba = mentalna choroba. Skor pomozte, ak to viete. Moja snaha nie je vyrobit kyberneticky dokonaly bombardovaci kalkulator, iba jednoduchsiu pomocku. brancoj |
| |
|
| | | |  | | | | Keby to niekoho zaujimalo 29. 12. 2013 / 18:34 | |
| | | zajímavé počtení , trochu jiné téma - dnes je stále dělostřelecký zaměřovač vedený jako vojenský materiál a pořádná "hra" s touto tématikou taky není , tak jsem zvědav na tvůj výsledek v této oblasti |
| |
|
| | | | | | | | | Keby to niekoho zaujimalo 29. 12. 2013 / 18:48 | |
| | @brancoj
Pěkné počtení..........
@ulitej
Není až tak úplně pravda. Je to už nějáký pátek ale ve spojitosti se zaměřováním jsem si vzpoměl na free maďarský simulátor: SAM Simulator
https://sites.google.com/site/samsimulator1972/home
http://www.youtube.com/watch?v=cW1rIV5t74o |
| |
|
| | | | | | | | | | Keby to niekoho zaujimalo 29. 12. 2013 / 19:09 | |
| | | Dobrý dík za info , já jsem myslel klasické pozemní klasické dělostřelectvo , ale toto je dost dobrý (Sam) |
| |
|
| | | | | | | | | | | Keby to niekoho zaujimalo 29. 12. 2013 / 22:26 | |
| | Dobře udělaný simulátor pozemního dělostřelectva by byl docela zajímavý... Kdo někdy měl možnost vidět - zkoušet (aspoň na profi vojenském simulátoru) je to skutečně věda - všechny náměry, odměry, vítr, snos, rozdíl výšky baterie a cíle (do kopce, s kopce...) - přitom ani cíl nemusí být vidět, v zaměřovači máš něco úplně jiného, jako "referenční bod" - spočítáš (tabulky, logáro...), nastavíš - odpálíš - a pak těch pár sekund napětí - trefils nebo netrefil? - a vezmeš opravu a znovu. A to na trenažéru do tebe nešije nepřítel, je to taková salónní práce... Kdyby něco takového existovalo, docela rád bych si to zas po letech někdy zkusil!
|
| |
|
| | | | | | | | |  | | | Keby to niekoho zaujimalo 30. 12. 2013 / 20:12 | |
| | | rána 40 vteřin a kdesi daleko rána (7km) no lepší rána z minometu 30 vteřin a 800 metru daleko vidíš jak si se netrefil jj to byly časy |
| |
|
| | | | | | | | Keby to niekoho zaujimalo 30. 12. 2013 / 19:51 | |
| | | Chlapi, predbezne testovane zameriavanie. Moj zamerny system (obr. 2) funguje. Prvy obrazok ukazuje uplne prvy utok so zamerovacom – tercom bol ten bledomodry plechovy hangar, chyba cca 10 m (pohlad nie je zo smeru bombardovania). Treti obrazok ukazuje uplne presny zasah (pohlad nie je zo smeru bombardovania, vzdy sa len vraciam na miesto cinu) po cca 20 skusobnych utokoch na rozne ciele, kedy som pouzitie cvicil. Cielom bol prvy strom v cipe porastu. Tam je odchylka 0 m. Prisiel som na par moznych uprav zameriavaca, ktore zlepsia jeho vyuzitie. Cely system je vsak mimoriadne citlivy na rychlost a vysku letu, tak ako som to predpokladal. To vsak bolo typicke aj pre realne bombardovanie. Napriek tomu, ze som sa mierit iba ucil (asi 12 minut), neboli zasahy pri dodrzani principu s chybou vacsou ako 10 m a priemer bol cca 5 az 7 m. Postupne som bol schopny az presneho zasahu ale myslim si ze max. chyba cca 3 m je po hodinach trenovania dosiahnutelna pre kazdeho. Skusene posadky pri misiach na klucove ciele mali natrenovane cele hodiny bombardovania. Zameriavac dokoncim a dodam este dalsie obrazky. Potom ho prisposobim aspon pre to free Mosquito, co je bezne stiahnutelne na webe, aby ste si mohli skusit podobne misie, vsetci, koho to zaujima. brancoj |
| |
|
|
