| | Zabezpecenie lietadiel, klasicky zamok? 19. 11. 2012 / 09:54 | |
| | Tak dobře, bezpečnostní program letiště...
Nehledejte složitost tam, kde není.
Zamčení letadla stejně jako zamčení auta má několik funkcí - a podle toho se to také dělá, u malých i velkých letadel. Je třeba taky vidět, že všechna opatření jsou přímo úměrná jednak závažnosti předpokládaného činu, jednak přímo úměrná pravděpodobnosti, že událost nastane - u vzácných a nepravděpodobných událostí je ochrana chabá, u častých a zejména závažných předpokládaných událostí je úměrně tomu intenzivnější.
1) ochrana před zneužitím, odletem, použitím letadla k nezákonnému činu (krádež nevyjímaje)
1a) zámky:
Každé malé letadlo kategorie GA jde nějak zamknout. Každá Z-142, Z-43, Piper, Soccata atd. zámeček má, ten visací zámek na Z-x26 není "provizorní" - ale oficiální řešení. Ale - zámečky jsou jen chabá ochrana, protože pokud by někdo letadlo skutečně ukradnout chtěl, zámeček jej nezastaví. Stejně jako auto - když si ho profíci vyhlídnou, žádné zabezpečení není 100% jisté (skutečně žádné). Na západ od našich hranic (a zvlášť za oceánem) je spousta GA letadel na volné ploše a čeká, stejně jako auto na parkovišti. Nenechavci jsou všude, ale že někdo šlohne letadlo a někam odletí už zas časté není (občas se to stane, ale změnit identitu letadla je trochu těžší, než u aut). Takže dané řešení zámečky bohatě stačí. Jen ukazují "sem nelez, tohle je moje".
1b) hangáry:
Je naopak časté, že když jsou éra bez dozoru, dávají se do hangáru. Kromě ochrany před povětšnostními vlivy to má hlavně bezpečnostní důvod - hangáry jsou nejen zamčené betálnými zámky, mají všelijak zpevněná vrata a podobně, jsou ale celkem pravidelně (i na těch nejobyčejnějších aeroklubových letištích) všelijak zaalarmovaná - běžné jsou dnes IR senzory, čidla otevřených dveří a vrat, čidla otevřených - rozbitých oken. Kromě lokálního alarmu se často používají sofistikované systémy, které automaticky oznámí průlom zabezpečení na policii, hlídací službu a klidně i telefonem dalším lidem (VLP AK a podobně). Cena takových hraček dnes není závratná a pro zabezpečení tak drahých objektů, jako jsou letadla, to stojí za to. Takže ukrást letadlo z hangáru je mnohem složiotější, než upižlat pilkou nějakýá zámeček.
Protože se předpokládá, že kluzáky s ohledem na jejich křehkost nikdo bez dozoru venku nechávat nebude, žádné zámečky nemají - nepotřebují. Totéž s ULLA, které si jejich majitelé skládají doma do garáže, případně berou s sebou do postele (Sluka a pod... )
Letadla, která jsou ponechávána venku (přes noc, nebo během dne vystrčená z hangáru) se považují za "nezabezpečená" - a bezpečnostní směrnice (programy) letišť často tuto situaci zmiňují a specifikují (kde takové letadlo má - může stát, aby bylo na očích a podobně).
Z toho taky vyplývá, že big-bodies vůbec zámky nemají (jak zmíněno jinde) - jsou v podstatě trvale pod ozbrojeným dozorem (a trvale kontrolovány - sealy na to stačí)
1c) zneschopnění letadla vymontováním důležité součástky
Toto uvádím jen pro úplnost, je to samozřejmě debilita, která byla v aeroklubech zvykem v 60. letech po několika úspěšných úletech na Západ.
Někdy se řešila humorně. Strážný, tam kde byl, měl dotyčné součástky v úschově a vydával je jen k provedení letu - pak se zas musely uložit k němu. Strážný ale nebyl letec - a tak se pro udržení bezpečnosti letadel nic důležitého nevymontovávalo, strážnému se dávalo "cosi", co ve skutečnosti letadlo nepotřebovalo. Z toho pak vznikla nejedna humorná situace.
Většinou se ale toto debilní nařízení skutečně dodržovalo - třeba u Z-x26 vymontováním odkalovacích kalíšků (!!). A kde nebyl strážný, byly kalíšky ve skříňce v kanceláři náčelníka... K tomu je potřeba vědět, že pokud je palivový systém naplněný a motor ohřátý (takže se nečeká několik minut na ručičky teploměrů atd), palivo v systému stačí na 3-4 minuty pojíždění a letu (!!) - takže se skutečně stalo, že jeden Rampa sedl do dvěstěkoule - a krátce po vzletu ji zrušil pro vysazení motoru ve fázi vzletu (zaplaťpámbu přežil - a možná se to stalo i víckrát a nejen u nás). To nařízení bylo fakt debilní.
2) poškození
Pokud by někdo chtěl vyloženě pouze poškodit nějaké letadlo, bylo by to snadné. Stačí hodit kámen nebo cihlu a zdrhnout. Ale to se asi fakt málokomu vyplatí, takže se to nestává. Mnohem větší riziko je, že si někdo z toho letadla chce vzít něco na památku - ani ne tak věc pohozenou v kabině (sluchátka), ale vyrvat (vymontovat) nějaké budíky (!). Opět jsou dvě řešení:
2a) zámečky:
Nikdo nezabrání vandalovi rozbít plexi a vzít si co chce, pokud je letadlo venku. Pokud ale je zamčené, tak pilot, když k letadlu přijde, na první pohled pozná, že v kabině nebyl nezvaný host, pokud jsou zámky neporušené. Na druhou stranu stačí chvilka nepozornosti a kluzák ponechaný mimo zorné pole v doširoka otevřeném hangáru...
Konkrétně u nás nějaký vandal, asi "tůrista", který si zkracoval cestu přes letiště, neodborně vyrval kompásek z palubky VSO-10. Kabinu nerozbil, ale stalo se... Aeroklubák to asi nebyl, ten by kompas vymontoval. Dost možná, že kdyby tam zámeček byl, tak by se "neobtěžoval" a kompas by neukradl, možná ale, že bychom krom kompasu sháněli i novou kabinu...
2b) hangáry
už skoro vše bylo napsáno. Všechna zabezpečovací opatření jde nějak vyrušit, do zaalarmoavného hangáru se ale pustí jen skutečný profík a těch v našem oboru moc není.
Takže asi tak... |
| |
|