Já se budu trošku hádat o "digitální" a "filmové" objektivy  Liší se ve dvou věcech:
1) "digitální" objektivy mají na poslední čočce antireflexní vrstvu, neboť digitální čip je narozdíl od povrchu filmu ideálně lesklý a dochází k odrazům světla mezi jím a poslední čočkou. U filmu to vzhledem k matnému povrchu nehrozí, takže u "filmových" objektivů neměli výrobci důvod nanášet antireflexní vrstvy na poslední čočku.
2) ten důvod, co zmínil kolega. Film je podstatně tolerantnější k úhlu, pod jakým na něj dopadá světlo. Naopak pixely u digitálního čipu jsou pixely částečně zapuštěné a pokud do nich světlo nedopadá dostatečně kolmo, prudce se snižuje jejich účinnost a objevuhe se tzv. vinětace a snižuje ostrost.
Výsledkem je to, že některé starší objektivy, které byly na kinofilmu špičkové (typicky např. pevné 20mm/f2,8 objektivy) podávají na digitálu velmi rozpačitý výkon a prohravají s "digitálními" objektivy nižších tříd. Takže záleží na tom, jak je objektiv konstruovaný a jak kolmo dopadají paprsky na snímač. U teleobjektivů to problém není, naopak u širokáčů je velmi znát, jestli je konstruovaný čistě pro film nebo už počítali s použitím na digitálu. |
|
